Názory k článku Zuby moudrosti umí zkazit dovolenou

PODÁVÁM PODROBNÝ VÝKLAD FENOMÉNU ZVANÝ „ZUBY MOUDROSTI“.
Bude to z pohledu oběti, nebo pacienta chcete-li.
Bude se jednat o lahůdku vhodnou pro „ÚŘAD KTERÝ VYŠETŘUJE ZLOČINY TOTALITNÍCH REŽIMŮ“
Napřed se vrátím k podle mého názoru mučednici Ivetě Bartošové a následně to podrobně popíšu krok za krokem na mém životě jak to probíhalo. Bylo by to spíše na knihu, ale pokusím se to vtěsnat do několika stran.

Já tvrdím, že v dolní čelisti Ivety Bartošové je jakási „ČERNÁ SKŘÍŇKA“, která „BY MOHLA“, podat, a to i ze zpětnou platností, vysvětlení Ivetina chování po celý život. Zřejmě se tam nachází na ležato položený zub moudrosti. Tragické na tomto je, že samotné místo, kde tento zub řádí, nebolí. Ale bolest se přenáší do celého těla. Projevuje se to, jak jsem na vlastní „KŮŽI“ zažil tak mnohočetně, že to ani nelze specifikovat. Lékaři jakmile slyší co pacient říká, hned mají sklon označit dotyčného jako simulanta, protože on si protiřečí a nedovede popsat svoje potíže. Pokaždé říká něco jiného. Třes těla, který se exponuje nejviditelněji do rukou. To se potom těžko drží mikrofon při koncertě. Ano, celé tělo se třese, ale třese se hlavně fyzickou bolestí. To že se k tomu přidá strach třeba před vystoupením na koncertě je pochopitelné. Pak se oba vlivy sčítají, vliv faktické bolesti a vliv zdravého strachu, který má snad každý zodpovědný člověk. Pro Ivetu muselo být proto každé vystoupení velmi vyčerpávající.

A nyní se podíváme na zoubek mně. Na mně se pokusím demonstrovat o jak rafinovaný zločin komunismu jde. Protože mi trochu zabolelo, že Ivetu spojují s režimem normalizace, jakoby byla nějak spřízněna s tímto režimem.
Pokusím se to doložit, že se skutečně jedná o zločin.
Jak si mnozí pamatujete, chodilo se na „PREVENTIVNÍ PROHLÍDKY“ a to k zubním lékařům. Netvrdím, že tito lékaři šmahem všem poškozovali chrup, jen vybraným jedincům, a to takzvaným „nepřátelům socialismu“, respektive, jejich dětem.
To jestli rodiče Ivety mohli být zmiňovaní nepřátelé soc. nevím.
U mě to jednoznačně platilo, protože můj děda ještě byl pravý a nefalšovaný mlynář.

Jak to probíhalo, a v čem byla finta.
Zuby za normálních okolností rostou v dolní čelisti nahoru, a v horní čelisti dolů. Tento normál se dá narušit jednoduchým zásahem do prostředí v ústech. Například můj zubní lékař, přesněji dentista, jak hrdě o sobě prohlašoval, a často to zdůrazňoval, se v určitém období neustále se mnou zabýval přibližně v 6-8 třídě. Dalo by se říci, že to vypadalo, že jsem více problémový, podle něho. Toto období 6-8 třída základní školy, je totiž období, kdy se začínají klubat ony pověstné osmičky. V této době lze ovlivnit jejich zdárný, nebo naopak nezdárný růst. Pokud se podařilo doktůrkovi do dutiny nainstalovat ve vhodné sestavě plomby, zuby moudrosti se zbláznily a začaly růst naležato, směrem odkud šel slabý elektrický proud.
V ústech je totiž kyselé prostředí a to spolu s kovem plomb vytváří slabý elektrický proud. Je to proud o nízkém napětí, kolem jednoho voltu. Myslím že tento jev má název galvanický článek. Pokud se zkombinují dva kovy ve dvou zubech na protilehlých stranách, je výkon tohoto elektrického zdroje vyšší. To byl můj případ. Jednu plombu ve stoličce jsem měl z takového „kočičího zlata“.

Jak jistě víte, někdy se dá přečíst s očí člověka co se děje uvnitř. Někdy na konci intenzivní práce tohoto dentisty, protože to si vyžádalo více návštěv, jaksi se mnou zabýval „precízněji“ než s ostatními, sem si všiml podezřelého ticha a na chvíli přerušil práci. Proto jsem otevřel svoje oči a podíval jsem se co se děje. Náš pan dentista se zamyslel. A já jsem si to v jeho očích přečetl. Dodnes si pamatuji tento pohled. On se zasnil a byl spokojen se svojí prací. Zřejmě to udělal pro jistotu o něco precizněji, aby to vyšlo. Jeho oči připomínali oči tygra, dodnes mi s toho běhá mráz po zádech. Teprve po dlouhých letech jsem pochopil co v tom pohledu bylo příčinou toho běsu.

Na tento čin nutně musela následovat koordinace ostatních stomatologů. To by veškerá „práce“ přišla na zmar, jak my říkáme.
Vzpomínám si co mi řekla „závodní zubařka“ ( o tři roky později), když jsem si stěžoval, na bolest celé horní čelisti. TO MUSÍTE JIT K NĚJAKÉMU JINÉMU LÉKAŘI, ODEMNĚ JE TO V POŘÁDKU. Dnes vím, že to nebylo v pořádku. Tato „lékařka“, jen poslušně sloužila zločinnému režimu.

Konkrétně u mě, se jednalo o tři zuby moudrosti, oba dva nahoře a dole jen levý. Všechny tři narostli v poloze naležato. Korunka takové osmičky je opřena zboku na posledním zadním zubu a tím je sedmička. Kořen takových zubů způsobuje oběti muka. Dochází tam k velkým tlakům směřujícím do kosti. Ztvrdlá část kořenu osmičky se dere do kosti čelisti, protože celý zub zvětšuje svůj rozměr. Za normálních okolností do kosti roste jen měkká a štíhlá část kořenu a a zub jakoby vzrůstá ven to tolik nebolí. Ale pokud se zubu postaví do cesty sousední zub začnou se zde vytvářet velké síly. Tyto síly jdou dvěma směry. Jednak kořen roste do kosti ne samovolně ale pod obrovským tlakem. Může se jednat i o sílu 50-100 kilogramů. To odhaduji. A na druhé straně tlačí stejnou silou do celé řady zubů. A v praxi dochází k tomu že se to projeví na třetím zubu v řadě, což je pětka a na té se objeví kaz, ten kaz zubař zaplombuje a ono to dál bolí jako čert. Nakonec dojde k vytržení tohoto zubu. Pak může následovat podobně šestka. V mém případě někdy v roce 1986 doktor Vacek vydloubnul naprosto perfektním způsobem jeden ze dvou moudráků v horní čelisti. Ale já jsem se nezeptal:“PANE DOKTORE A JAK TO VYPADÁ NA DRUHÉ STRANĚ?“.
Protože doposavad se do jisté míry síly obou zubů vzájemně rušily, a tolik to nedevastovalo ostatní zuby. Ale jakmile jeden ze dvou přestal tlačit, nastalo nejhorší období pro devastaci horních zubů. Zajedno to značně bolelo a zuby se této síle uhýbaly, a následně srostly s kostí. Nastaly jak lékaři rádi říkají „nevratné změny na chrupu“.

Kdybych měl popisovat podrobně co jsem si prožil, nevešlo by se to ani náhodou na tento příspěvek. Zestručním to jen na některé perličky.
Jednou jsem přišel na kliniku s nákresem ve formátu A3, a ukázal jsem jej „poslíčkovi“, promiňte mi ten název pro lékaře který jistě byl na dobré úrovni, ale v tuto chvíli plnil roli poslíčka režimu. Názorně jsem na nákresu tečkovaně nakreslil již v té době vyoperované osmičky. Pěkně naležato jak tam původně byly. A tím jsem vysvětloval, následný stav těch zbývajících tehdy 15 zubů. Oni ty zbývající zuby totiž srostli „NEROZEBÍRATELNĚ“, s kostí čelisti. Tento poslušný lékař(jemu nic jiného nezbývalo), mi poslal k přednostovi kliniky.

Dostal jsem se tedy až k tomuto nejvyššímu muži na klinice zubní v Plzni. Napřed jsem musel hodinu počkat, to je jasné. Buď měl něco důležitějšího na práci, nebo se seznamoval s jak oni říkají s „ANAMNÉZOU“. Nepřejte si vidět, jak se do mě pustil. Mému nákresu se vyhýbal jako čert kříži. Dodnes vidím jeho zdravé tesáky jak je na mně cenil. Křičel na mně půl hodiny, až jsem byl rád že na mně nepřišli se svěrací kazajkou. Odešel jsem jako spráskaný pes, alespoň jsem se v tu chvíli tak tvářil, abych uklidnil lva který se v přednostovi probudil.

V tuto dobu jsem již měl jasno, že zuby musí ven. Podle lékařů totiž nebyl důvod trhat zdravé zuby. Ano byly to netrhatelné zuby. Na každém s těch 15 zubů by se dal táhnout osobák. Zuby totiž nesnášejí tlaky z boku a zvláště dlouhodobě. Potom dochází ke srůstům. Tyto zuby skutečně zářily a byly čím dál bělejší a skutečně vypadaly zdravě. To se dá odůvodnit docela laicky. Normálně je zub vyživován pouze minimálně, a proto zuby mění barvu k stáří, ztrácejí svoji bělost. Ale v tomto případě naopak bělely, protože do nich přicházela výživa prostřednictvím srůstu. Tyto srůsty se během času vyvíjely. Podle toho jak kvalitně jsem se stravoval. Čím kvalitnější strava tím více srůsty dorůstali. Napřed je zub třeba srostlý na 10% obvodu a ta plocha srůstu se zvětšuje. Velmi dobře jsem se přesvědčil, že některé rostliny dokáží „SRŮSTÁNÍ“ podpořit, a naopak některé zmírnit. Jedná se estrogeny v rostlinách a antiestrogeny.

Dlouho jsem nemohl najít zubaře, který by tento krok, kompletní a nemilosrdné vytrhání všech zbývajících zubů, provedl. Nakonec jsem jej našel. Nebudu jej jmenovat.
Trhání probíhalo na etapy. Od 3.prosince nejmenovaného roku, do 3. ledna roku následujícího. Vždy po dvou až třech zubech, a přestávka na regenerici nervového sys. Vždy když mi lékař dával injekci před zákrokem rozklepal jsem se já a mám podezření že i on. Po čtvrt hodině za asistence sestry se přikročilo k trhání. To spočívalo v tom, že sestra vší silou držela moji hlavu, a doktor zase vší silou střídavě zalomcoval s jednotlivými zuby, aby se uvolnily. Málo který zubař by to tak šikovně dokázal. Tento zubař odvedl nadprůměrný výkon. Lomcovali mi s hlavou, to kdyby někdo pozoroval tak se zhrozí co vlastně tomu pacientovi dělají.

Nyní vyprávění zastavím, protože jak jsem zmínil je to na knihu.
Dodám věcnou poznámku. Ivetě jak jsem zjistil scházely některé zuby, což je jeden orientační bod. Protože nedá se předpokládat, že by o chrup nepečoval, ale příčina vytržení bude jinde.
A potom ten zmiňovaný třes rukou u ní mohly způsobovat nadstandartní skryté bolesti, jejichž příčina z velkou pravděpodobností byla od zubů. Prosím vás nyní nemluvím o klasické bolesti zubů, kterou každý dokáže hravě specifikovat a ukázat sám na místo kde je příčina. Pokud se jedná o zašprajcovanou osmičku, nejde přesně určit odkud vítr fouká. Jedině panoramatický rentgen čelistí a potom následný detailní rentgen mísa dokáže dát odpověď. Zvláště zrádná je osmička v dolní čelisti. Ta si klidně dlouhá léta razí cestu do kosti dolní čelisti, a samotná čelist vlastně tak až moc nebolí, což lze vysvětlit tím, že síla je natolik velká, že nerv neplní svoji funkci. Pokud si vzpomínám, bolí nahoře na druhé straně ve spánku ale to ne zase pořád ale občas. Spíše se to projevuje sevřeností břicha, třesem v rukou, člověk zhluboka dýchá, jakoby vzdychá a neví proč. Antidepresivá naprosto nepomáhají, naopak se po nich člověk rozklepe ještě víc. Dělali na mně pokusy, střídaly různé preparáta a vždy to dopadlo naprostým fiaskem. Všechno co prožila Iveta Bartošová jsem podobně prožíval. Jen s tím rozdílem, že jsem při tom nemusel vystupovat na koncertech a číst v blesku články o sobě