Celá třetina Čechů vyhazuje jídlo a přiznává, že vyhazuje minimálně několikrát do měsíce i potraviny, které nebyly vůbec použity. Špatné uchovávání přebytků z vaření, nedostatečná kontrola data spotřeby, příliš velké nákupy a zkažené potraviny, které se nestihnou spotřebovat. To jsou důvody, proč končí nakoupené a nevyužité jídlo v odpadcích. Nejčastěji takto vyhazují pečivo (40 %), následují zelenina (22 %) a ovoce (18 %), mléčné výrobky (17 %), nejméně respondentů vyhazuje uzeniny (12 %) a maso (3 %).
Průzkum provedla letos v září společnost IKEA ve spolupráci s iniciativou Zachraň jídlo.
Nejvíce plýtvají singles žijící ve velkých městech
Celých 98 % respondentů deklaruje, že se snaží neplýtvat potravinami, avšak když dojde na lámání chleba, 31 % ze stejné skupiny lidí přiznává, že zbytky jídla vyhazují. Z výsledků průzkumu vyplývá, že nejčastěji vyhazují jídlo lidé od 18 do 29 let s vyšším měsíčním příjmem (32 000 Kč a více) žijící ve městech s více než 100 000 obyvateli. Důvody plýtvání? Nemají přehled o tom, jak potraviny správně uchovávat, aby se nekazily rychleji, nemají na to čas nebo je jim to prostě jedno.
Tip: Spěcháte a nestíháte si udělat klasický seznam? Stačí si vyfotit obsah chladničky nebo spíže před odchodem z domu. Tak budete mít vždy přehled.
Češi nevědí, jak správně potraviny uchovávat
„Z výzkumu vyplynulo, že pouze 21 % všech dotazovaných je přesvědčeno, že ví dobře, jak potraviny uchovávat. Ostatní mají o správném uchovávání málo informací,“ uvádí Vladimír Víšek, manažer pro udržitelný rozvoj ve společnosti IKEA. Například prý netušíme, že maso by se mělo před uskladněním vložit do vhodné krabičky, aby svou šťávou nemohlo kontaminovat další potraviny.
Tipy na uchování potravin
Okurky, rajčata a exotické ovoce do chladničky vůbec nepatří. Ostatní ovoce a zeleninu tam naopak dejte, jen ji rozdělte do plastových, skleněných či igelitových obalů. To zpomalí přirozený proces jejího stárnutí.
Nedozrálé banány či rajčata dejte k ovoci, které obsahuje vysoké procento etylenu, jako jsou např. jablka nebo hrušky, rychleji díky tomu dozrají.
Syrové maso a ryby by se měly v chladničce skladovat zvlášť, aby nedošlo ke kontaktu s ostatními potravinami, zvláště pak s mléčnými produkty. Mohlo by dojít k tzv. křížové kontaminaci bakteriemi.
Mrkev zhořkne, když se bude skladovat vedle ovoce s vysokým podílem etylenu, jako jsou např. jablka, hrušky, švestky.
Chléb je nejlepší zabalit do čisté utěrky a vložit do chlebníku. Pokud má vydržet déle, vložte k němu rozkrojené jablko nebo oloupaný brambor.
Vejce vložte špičkou dolů na místo jim určené. Zamezíte šíření mikroorganismů z jejich původní krabičky.
Čerstvé bylinky nedávejte do vody, ale vložte je v perforovaném sáčku do přihrádky na zeleninu. Pokud víte, že je nepotřebujete, natrhejte je a zamrazte v krabičce, budou se vám vždy hodit.
Mladí lidé začínají využívat i odpadní části potravin
Co jsou to vlastně odpadní části potravin? Mohou to být slupky z kořenové zeleniny, kterou jste použili do vývaru, slupky od brambor nebo mrkvová nať. Celkem 26 % respondentů o možnosti dalšího využití takových potravin ví a v současnosti z nich někdy vaří, nejčastěji věková skupina 18 až 29 let. Zbylých 74 % českých domácností buď raději volí při přípravě jídel „normální“ suroviny, nebo o této možnosti neví vůbec a ani je to nikdy nenapadlo.
Zjišťován byl i postoj spotřebitelů k nedokonalým potravinám. Autory průzkumu zajímalo, jestli bychom si nedokonalou zeleninu nebo ovoce v obchodech koupili. Aktuálně by celých 81 % dotázaných sáhlo raději po dokonalejší zelenině a ovoci. Z toho 64 % pouze proto, že se podle jejich názoru takové suroviny lépe čistí a krájí. Jediným lákadlem tak pro Čechy u takovýchto potravin zůstává sleva. A ta by měla být podle aktuálního výzkumu průměrně až 32 %.
Zdroj: TZ Ikea