Mrkev-její prospěšnost je dodnes trvající krycí legenda z II.WW.
"Výsledky druhé studie dopadly snad ještě hůř. Jmenovala se „Studie
účinnosti karotenu a retinolu“ („Carotene and Retinol Effi cacy Trial“)
neboli „CARET“, na počest vysokého obsahu beta-karotenu v mrkvi (anglicky
carrot, pozn. překladatele). Na tomto místě je zajímavé poznamenat,
že mrkev se stala také zdrojem jednoho z největších dezinformačních pučů
druhé světové války, kdy Němci nemohli pochopit, jak to, že britští piloti
dokážou vidět jejich letadla přibližující se z velké vzdálenosti, a to dokonce i ve tmě. Aby jim Britové zabránili ve snahách o vypátrání, jestli náhodou
nevynalezli něco chytřejšího jako radar (což se také přesně stalo), začali
místo toho šířit velice komplikované a kompletně vymyšlené fámy z oblasti
výživy. Vysvětlovali, že karoteny v mrkvi se přepravují do oka a tam se
proměňují v retinol, což je molekula, která v oku detekuje světlo. (To je
v podstatě pravda a je to hodnověrný mechanismus jako mnoho těch, kterými
jsme se již zabývali.) Takže, říkala tato pohádka, nepochybně za četných
úsměvů za jejich vynikajícími RAF knírky, zkrátka úspěšně a účinně
krmíme své chlapíky obrovskou spoustou mrkve."
Trefil jste hřebík na hlavičku, máte bod! - O to Vám jde?
Možná, že jde o podobná tvrzení, jako to o špenátu. Ano, železa tam není vyjímečné množství, ale je tam! Jako asi v podobných listových zeleninách.
Každopádně neznám dítě, kterému by mrkev nechutnala. Syrová. A pokud je slušně připravena, tak i vařená. Musí se to s ní umět jako s každou jinou potravinou. Nezdravá v žádném případě není! Pokud není zalévána vysloveně chemií! Mělo by nám jít hlavně o to, aby děti konzumovaly víc chutně připravené zeleniny než hamburgrů a chipsů.