„Vlastně nikdy neplatilo, že cévní mozkové příhody postihují pouze starší lidi. V poslední době ale skutečně roste počet pacientů s mrtvicí v produktivním věku, a to především následkem špatného stravování, nedostatku pohybu, vysokého krevního tlaku a dalším důvodům, jako jsou kouření, alkohol nebo i znečištěné ovzduší,“ uvedl pro server Vitalia.cz Jon Barrick, předseda Stroke Alliance for Europe – Evropské skupiny pacientů pro prevenci mrtvice.
Prodělat mrtvici mohou také mladé ženy, kuřačky, které užívají hormonální antikoncepci. Také porod je podle Barricka z hlediska mrtvice rizikový.
Mladší pacienty s mrtvicí zaznamenávají také zdravotní pojišťovny. „Česká průmyslová zdravotní pojišťovna eviduje ročně v průměru kolem 300 klientů ve věku 30 až 40 let s diagnózou cévní mozkové příhody,“ upozornila její mluvčí Elenka Mazurová.
Rovněž Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra má stovky pacientů mladších 30 let, kteří mrtvici prodělali. Například v roce 2018 to bylo 430 lidí.
Mrtvici má ročně i jedno dítě ze sta tisíc
A nevyhýbá se bohužel ani malým dětem. Podle Jona Barricka postihne mrtvice v populaci čítající 50 milionů lidí každoročně na 500 dětí. Jde tedy zhruba o jedno dítě ze sta tisíc ročně. „Nejčastěji se mrtvice objevují u velmi malých dětí nebo v raném dospívání, kdy hormony nejvíce mění tělo,“ uvedl.
Na jeden takový případ upozornil na svém instagramovém účtu také záchranář a lékař Marek Dvořák. Dvouleté děvčátko prodělalo mrtvici, když bylo v jeslích. „Na videu vidíte Astrid, je to úžasná, šikovná, dosud zcela zdravá dvouletá holčička. Představte si – vyzvedáváte ji z jeslí a vidíte to, co na videu. Úraz neměla, spala dobře, teplotu nemá, vypadá, jak vypadá. Co s tím? Přejde to samo? Vezmete ji k doktorovi nebo voláte rovnou záchranku? Dopadne to dobře? Je to od zubu? Nebo?“ napsal Dvořák.
Její příběh měl nakonec šťastný konec, protože ani učitelky, ani Astridčina maminka neponechaly nic náhodě a hned začaly řešit, proč dívence poklesl koutek, nedokáže rovně stát a nejde jí zvednout ruka. Astrid se tak včas dostala do nemocnice a dostalo se jí potřebné pomoci. Zůstala bez následků.
Její případ ale významně poukázal na to, co je při mrtvici zapotřebí – okamžitá pomoc lékařů. „Pokud se takovému člověku nedostane vhodné léčby, nejspíš takhle už zůstane, nebo se to ještě zhorší. Volejte i v případě, že by příznaky odezněly – pak tomu říkáme TIA a je to předzvěst mrtvice. Volejte určitě, i když si nejste jistí, protože kdyby si bývala maminka myslela, že to nějak počká, mohlo to Astrid stát život,“ dodal Marek Dvořák s tím, že holčiččina maminka udělala ještě jednu důležitou věc – nahrála stav své dcery na video.
„To je pro nás důležité u sporných případů, u stavů, které se objeví jen na chvíli, a když přijede záchranka, tak ten člověk už vypadá normálně, nebo třeba na odlišení epileptického záchvatu od jiného. Samozřejmě to neznamená, že máte každého nemocného natáčet na video místo poskytování první pomoci. Tady na to prostor byl,“ vysvětlil záchranář.
Jak poznat mrtvici?
Cévní mozková příhoda přichází náhle. Nastává v případě snížení nebo přerušení přísunu krve do mozku v důsledku vytvoření krevní sraženiny. Další příčinou je prasknutí jedné z mozkových cév, kdy dojde v mozku ke krvácení. I proto je zapotřebí dostat pacienta co nejdřív na specializované pracoviště – aby mu mohla být poskytnuta správná péče podle druhu mrtvice.
Příznaky mrtvice se shrnují do anglického slova FAST. V překladu znamená rychle, což na mrtvici sedí. Jak už bylo řečeno, je při podezření potřeba jednat co nejdříve, v podstatě okamžitě.
F – face – tvář
Vypadá dotyčný divně v obličeji? Má pokleslý koutek? Zvládne se symetricky usmát, vycenit zuby, vypláznout jazyk? Fungují mu mimické svaly?
A – arm – paže
Zvládne nemocný zvednout obě ruce? Udrží v nich nějaký předmět? Platí to ale i pro nohy. Stojí rovně? Dokáže chodit?
S – speech – řeč
Dokáže pacient mluvit? Je mu dobře rozumět? A chápe, co mu říkáte vy?
T – time – čas
V případě výše uvedených příznaků bojujete s časem, nemocný musí co nejrychleji k lékaři.
Včasná odborná pomoc je totiž zásadní. Mozek bez kyslíku vydrží jen pět minut, než začnou jeho buňky odumírat. Pokud se postiženému dostane lékařské pomoci do hodiny, má velkou naději na úplné uzdravení. Po pěti hodinách se to týká už jen pětiny postižených. Po mrtvici je také nutné včas zahájit rehabilitaci, která podle míry postižení trvá týdny nebo měsíce.
Jak mrtvici předcházet?
Každým rokem postihne mrtvice přibližně 40 tisíc českých pacientů. Ale i když člověk mrtvici přežije, vyhráno ještě nemá. Pacienti často trpí poruchou chůze, ochrnutím a jsou závislí na pomoci druhých.
Onemocnění se přitom dá předejít, pokud sledujeme svůj zdravotní stav a nepodceníme jeho zhoršení. „Hlídejte si krevní tlak, alkohol pijte jen s mírou, nekuřte, hýbejte se, jezte zdravě, solte a slaďte jen málo, vyhýbejte se znečištěnému ovzduší, a pokud máte vysoký cholesterol, užívejte léky,“ shrnul Barrick.
„Cévní mozková příhoda má hodně podobné příčiny u mladších i starších pacientů. V podstatě se jedná často o rizikové faktory, které jsou spojené především s našim životním stylem. A samozřejmě, že čím déle tyto předpoklady nebo rizikové faktory v životě trvají, tím je pravděpodobnost vzniku CMP větší. To v důsledku znamená, že u starších lidí je pravděpodobnost vzniku CMP vyšší. Samozřejmě existují i dispozice genetické. Nicméně bez ohledu na věk jsou následky mozkové mrtvice velmi podobné. I úrazy hlavy mohou vést k velmi podobným následkům jako má mozková mrtvice. U úrazů hlavy jsou nejrizikovější věkové skupiny 0–4 let a 15–19 let,“ dodal ředitel centra neurorehabilitace ERGO Aktiv Jan König.
Pozor i na „malou“ mrtvici
Někdy se mrtvice projevuje jen velmi mírnými příznaky, které navíc samy od sebe vymizí. V takovém případě jde o tzv. tranzitorní ischemickou ataku (TIA). Tu vyvolá malá krevní sraženina, která zablokuje cévu, ale během několika minut (až maximálně 24 hodin) se tato sraženina rozpadne a rozpustí v krvi, čímž se krevní průtok obnoví. Pacienti postižení TIA nemají žádné trvalé následky.
TIA by se však nikdy neměla ignorovat a zlehčovat, protože to znamená, že se někde v krevním oběhu vyskytují sraženiny, které mohou způsobit řadu problémů. „Riziko výskytu plné mrtvice do týdne po TIA je velmi vysoké. Tato ‚malá mrtvice‘ je vážný stav a je zapotřebí se nechat řádně vyšetřit,“ upozornil Jon Barrick.
Na mrtvici umírá méně lidí i díky specializované péči
CMP jsou ve vyspělých zemích třetí nejčastější příčinou úmrtí hned za nádorovými a kardiovaskulárními nemocemi. Podle dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky v roce 2020 zemřelo na mrtvici přes 7,5 tisíce lidí, což je ale dvakrát méně než před 15 lety.
Zásadním důvodem tohoto poklesu bylo úspěšné zavedení nových léčebných postupů, které, pokud jsou nasazeny včas, umožňují rychlé zprůchodnění tepny a obnovení průtoku krve mozkem.
„K zásadnímu zvratu k lepšímu v prognóze pacientů s CMP došlo díky zlepšení organizace péče. Byla vytvořena tzv. iktová centra (‚Centra vysoce specializované cerebrovaskulární péče‘ a ‚Centra vysoce specializované péče o pacienty s iktem‘), která mají možnost okamžité diagnostiky a nejmodernější léčby cévní mozkové příhody, mj. s návazným systémem intenzivní rehabilitace zlepšující vyhlídky na soběstačnost pacienta. Také záchranná služba udělala velký krok vpřed, když zavedla některé metody léčby přímo v terénu v sanitce,“ dodal Tom Philipp, předseda Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny.
ČLÁNKY DO MAILU