Také vám počítač, notebook, mobil, televizor… odmítají poslušnost? Autor – ač sám netechnik – vás seznámí s netradičním vysvětlením těchto jevů a se svými originálními nápady, jak je vyřešit. Možná to myslí i vážně.
Jsou lidé, kteří stále melou svou a na tradiční vědecké poznatky nedají. Například že zvířata jsou jen němé tváře, která jednají výlučně podle svých instinktů. Vymluvte majitelům psů, že jim jejich chlupatí kamarádi rozumějí! Pejskař si to nenechá vzít: „Vždyť já to jasně cítím, že můj Hafík mi rozumí, a dívá se, jako by mi něco říkal. Je to tvor s duší – já to prostě vím!“
Věda jde dál a stále více přírodovědců dnes připouští, že zvířata opravdu mají určité vědomí sebe sama, jakousi zvířecí duši. Umí se třeba poznat v zrcadle. Výzkumy tak dávají za pravdu tomu, co majitelé a milovníci zvířat vědí už dávno.
Přístroje mají duši
Tak, a já mám také jeden silný intuitivní pocit, který sice s dosud publikovanými poznatky vědy příliš neladí, ale třeba nám jej budoucí učenci jednou potvrdí. Jsem přesvědčen, že ani můj notebook není jen bezduchá věc, ale že mě vnímá a projevuje vůči mně své technické city!
Prokoukl jsem, že se ke mně chová jako zlobivý kluk:
- Sotva ho spustím, už mě otravuje všemožnými poznámkami a dotazy jako zvědavé dítě.
- Neustále se dovolává mého svolení i k těm nejbanálnějším úkonům – zrovna jako nesamostatné dítě.
- Nejhorší je, když ho mám napojený na internet. Ten internet – to bude taky pěkně nezvedené kvítko! Společně mě rozptylují různými reklamami, všelijakými hloupostmi a pořád mě svádějí, abych si namísto práce šel s nimi hrát. Připojení k sobě mi ten zlomyslný netový uličník vypíná, právě když je práce nejvíc!
- Ke konci pracovní doby už notebook s internetem moc nemůžou a jenom se loudají. Dobře jim tak! Děti by se měly nechat unavit!
- Je zajímavé, že s ostatními lidmi vycházejí lépe. Když notebook půjčím bratrovi, funguje mu mnohem lépe než mně. Asi ho má radši, nevděčník!
Jakmile jsem si uvědomil, že můj notebook má duši, příčiny všech potíží se rázem vyjasnily! Můj notebook mi dělá naschvály, protože mě nemá rád. Zbývá přijít na to, jak ho usmířit.
Vše vyřeší šamani
Proč já jsem se nezeptal Noiry ( Pohané staří a moderní: Interview s čarodějnicí), když jsem s ní dělal rozhovor. Určitě by mému dotazu rozuměla. Animističtí pohané jak známo věří, že i neživé věci mají duši. Když má duši strom nebo kámen, proč by ji nemohl mít počítač? Možná by mi poradili i nějakou vhodnou usmiřovací oběť pro můj neposlušný notebook.
Tihle pohani by vůbec měli jít s dobou! Kdyby se svým zaříkáním a oběťmi naučili zprovozňovat nefungující přístroje, nahradili by stále více nedostatkové opraváře a další technické profese, o něž mezi dnešními mladými tak klesá zájem. Kdybychom namísto neatraktivních technických škol zřídili učiliště pro šamany, jejich absolventi by jistě našli uplatnění i v našem zdravotnictví. Vymítali by z něj zlé duchy a možná ho konečně vyléčili!
Čtěte téma: Má řemeslo zlaté dno, anebo je na dně?
V nedávném žebříčku povolání bez budoucnosti se na čelných místech umístil horník, listonoš či prodavač. Mezi perspektivními profesemi naopak nebyl ani jediný zástupce řemeslníků nebo prostě „vyučených“.
Přemýšlel jsem, jakou obětinou bych si to u svého notebooku vyžehlil. Mám mu obětovat berana, nebo stačí slepice? Nakonec jsem to vyřešil ranní kávou. Ráno si udělám kafe, postavím ho před notebook a zatímco se z něj kouří, mumlám do páry různá zaříkání a kávu notebooku a internetu obětuju, aby mi dobře pracovaly.
Kolega si už zvykl. Ostatně já mu taky nezazlívám, že si při zalévání povídá s květinami. Nakonec mám ještě jeden fígl – neobětuju „notebookovi“ celé kafe, ale jenom jeho neviditelnou duchovní podstatu. Ten nepodstatný materiální zbytek si vypiju sám.
Povídáte si s věcmi?
Ohlupování technických entit
Lidské nebe? To si jenom někdo vymyslel, abyste se všichni nezbláznili!
Když mají přístroje duši, měli bychom pro ně vymyslet i nějaké náboženství. V Červeném trpaslíkovi robotům naprogramovali víru v křemíkové nebe, kam se po skončení své životnosti dostanou všechna zařízení, která věrně sloužila člověku. Jak to stálo v Elektronické bibli: „Vlak bude pobývat s větrákem.“ Ale nevím, nevím, jestli by podobná zkušenost obstála v našem českém rybníku.
Český ateista by při první příležitosti přístroji vysvětlil, že náboženství vznikala proto, aby mohla utlačovat a využívat nebohá technická zařízení, čímž by si pod sebou podřezal větev! Uvědomělé přístroje by se vzbouřily a přestaly mu sloužit!
Hlavně oduševněle
Nakonec se tu namísto mé skvělé teorie o počítačové duši nabízí jako příčina mých potíží ještě jedno – zcela banální – vysvětlení: možná jsem jen trošku nešikovný, a místo abych se naučil notebook správně používat, vymýšlím si tu samé hlouposti! Ale já si svůj notebook oživuju a přirovnávám ho k dítěti proto, že samotná technika je něco tak nudného, co mě nikdy nezajímalo.
Ano, v tom vězí jádro pudla! Nezájem! Už svému počítačovému dítku rozumím! Děti nám přece svým zlobením říkají, abychom si jich více všímali…
Čtěte téma: Notebooky nám ubližují!
Když se nad tím zamyslím, notebook je se mnou stále. Ráno u kafe si čtu noviny, odpoledne si pouštím muziku a pracuji, večer zkoukneme nějaký film. Občas ho vezmu vyvenčit a dostane se do kavárny nebo do vlaku. A přitom mi každým dnem vlastně neskutečně škodí.
ČLÁNKY DO MAILU