Názor k článku Musí Češi tak smrdět? Čichněte si k sobě, prosím… od nevonící se - Vážená paní Petrášová, po přečtení Vašeho článku – Musí...

Vážená paní Petrášová, po přečtení Vašeho článku – Musí Češi tak smrdět? Čichněte si k sobě, prosím…. – jsem se cítil dost smutný, protože Váš článek reprezentuje většinový, nemoudrý přístup k životu.

Vzpomínám si na svou první lásku, používala nějakou Eau du Toilette, taková zelená, voňavá věc to byla… no já ji opravdu miloval, myslím tu ženu. Vůni té ženy jsem však moc neznal. Měl jsem dokonce doma navoňaného plyšového medvídka, aby mi nebylo smutno (bylo nám tak 15/16).

Pro novorozence/ko­jence/miminko je pach matky nesmírně důležitý! Dítěti je jedno, jestli je matka spocená, počůraná nebo čerstvě osprchovaná, důležité pro něj je, že ji cítí, takovou jaká opravdu je. Není ještě (zdůrazňuji) NAUČENO co smrdí a co voní (v relaci lidského těla). Uvědomujete si, že to co Vám smrdí/voní, jste jen naučila? Víte o tom, že jste se také naučila koukat? Že vidíte mozkem a né celou kapacitou oka, tedy binokulárním viděním a vším co oko zaregistruje?

Nechci čichat voňavky, chci čichat lidi a svět kolem, ve své přirozené podobě. Nechci vidět makeupy a plastiky. Chci vidět tělo své ženy tak, jak ji život pokousal. Namůžu žít s člověkem, který má neurózy, že mu přibyla vráska. Že si musí koupit nový deodorant.

Namísto toho plácání voňavek, stačí, když se člověk zklidní, uvědomí si svůj stres a strach, který vyvolává specifický pach každého z nás (také tláča a paštička z Penny Marketu, to dodá specifičnošč…). Ano, pot je čirá tekutina bez zápachu, a údajně je zápach způsoben bakteriemi na kůži, hm, ale proč by se nemohly bakterie objevit tam, kde je jim dobře, stejně jako se sup objeví tam, kde je mršina.

Nicméně k věci. Pro mne osobně je lidský pach (jakýkoliv) nesmírně cenná informace. Nenahlížím na něj jako na smrad nebo vůni. Je to informace o člověku, o tom co prožívá, o tom co nechce mnohdy ani sám vědět, co si nepřizná. Co skrývá a co naopak dává na odiv. Pot mluví, pach těla je ucelená informace. Celé lidské tělo mluví. Lidé užívají léčiva proti horečce a bolestem hlavy, šplíchají se vůněmi aniž by věděli proč. Myslí si, hm, smrdím, musím se umýt a navoňat. Hm, bolí mě hlava, musím užít prášek. Hm, mám povadlá prsa, musím je nechat zvednout. Hm, netopoří se mi penis, musím s tím něco modrého (nemám na mysli ODS) udělat. Jestli je tohle život ve městě, život v civilizaci, „život na západě“, tuž to děvucho nechcu, zůstanu doma, na severovýchodě Moravy, pěkně v Beskydech.

Víte, lidská přirozenost musí být potlačena. Bez toho potzlačení by si lidé uvědomili, jak jsou svobodní a nezávislí. Kdo tohle nechápe, je oddělen od sebe.

Aneb, jak řekla má teta, když měla možnost podojit kozu (po 30 letech života ve městě), „ani se nejdu umýt, jak krásně mi voní ruce, to je panečku energie“!