ten článek je bohužel pravdivý, až moc pravdivý. jezdíme s rodinou často nakupovat do německa, kousek za hranice, ale někdy i dál. vonehdy jsem se tam v supermarketu přiblížil k dědkovi, oba jsme si prohlíželi v regálu obuv. ten jeho odér se prostě nedal…, žumpa hadr. hned mi to na skopčáka nesedělo. už jsem se chystal zalehnout hubou k zemi a patama k epicentru smradu, nebo popř. urychleně opustit ohnisko dekadence, když se k dědkovi přiblížila teeanegerka (asi vnučka) a začali rozprávět česky. rázem mi bylo všechno jasné.
obdobných příkladů bych z rukávů vysypal celou fůru. ať je to z fronty u pokladny v českém kauflandu, nebo z posilovny, nebo z veřejné dopravy, smraďochů je v tomto státě víc než dost. a nejedná se vždycky jen o staré dědky…
ČLÁNKY DO MAILU