Musíte se během noci posadit? Je to typický znak srdečního selhání

I srdce může onemocnět a přestat zvládat své každodenní úkoly. Jednou z nemocí, která jej může postihnout, je srdeční selhání. Odborníci v kampani Ruku na srdce upozorňují na důležitost prevence a možná rizika: „Když není silné vaše srdce, nebudete ani vy.“

Na co bychom se měli ptát a co bychom o této nemoci měli vědět?

Pět nejčastějších otázek o srdečním selhání

1. Co je to chronické srdeční selhání?

Srdce je pumpa našeho života. Pracuje bez zastavení 24 hodin 365 dní v roce, ať jsme v klidu, nebo v běhu. Srdeční selhání je chronické onemocnění, při kterém srdce nezvládá zásobovat naše orgány dostatkem krve, kyslíku a živin. Potíže spojené s onemocněním se mohou zprvu projevovat při větší námaze, třeba během sportu. S postupem času ale i při běžných aktivitách, jako je chůze, nebo i když jsme v klidu. Srdci totiž docházejí síly.

2. Jak poznám, že je něco v nepořádku?

Srdeční selhání se projevuje řadou příznaků, které si se srdcem nespojujeme. Jedná se o dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, výraznou únavu, nechuť k jídlu, vyšší frekvenci močení. Tyto příznaky jsou reakcí těla na nedostatečné prokrvení některých orgánů či nahromadění krve na nežádoucích místech. Srdce není schopné krev plynule rozvádět po celém těle a ono se ozývá podle toho, kde se krev hromadí.

Pokud se nahromadí v plicích, začneme mít pocit dušnosti, nejprve při zatížení, posléze i v klidu. Zhoršení paradoxně přichází při poloze vleže. Dušnost se může objevit v noci a vést k probuzení s nutností posadit se, což je jeden z typických příznaků srdečního selhání. Časté jsou také otoky kotníků a nohou, za které nemůže datum narození ani dlouhé cestování, ale slabé srdce, které není schopné krev přepumpovat. Projevem srdečního selhání je i náhlý nárůst váhy a zvětšení pasu právě vlivem zadržené krve v břišní dutině. Přestože náhle přibíráme na váze, často ztrácíme chuť k jídlu. Nahromaděná tekutina v břiše totiž zhoršuje trávení a způsobuje plynatost.

Dalším z příznaků je zvyšující se únava a nápadná nevýkonnost. Při srdečním selhání srdce dodává krev životně důležitým orgánům na úkor svalů, takže se cítíme již po malé zátěži vyčerpaní a malátní. Někdy se srdce snaží rozehnat zadrženou krev a začne zrychleně bušit. Tohle bušení srdce však nemá s láskou nic společného.

3. Jaký je rozdíl mezi infarktem a srdečním selháním?

Srdeční selhání za infarkt zaměňuje podle průzkumu agentury STEM/MARK téměř polovina Čechů. Jedná se však o odlišné onemocnění. V případě infarktu myokardu dojde k ucpání jedné z věnčitých tepen, které zásobují naše srdce krví, a postižená část srdečního svalu začne odumírat. Pacient pociťuje bolest na hrudníku a u srdce, která se rozšiřuje dále do těla, a měl by rychle vyhledat lékařskou pomoc.

Chronické srdeční selhání je onemocnění, při němž je srdce z nějakého důvodu zesláblé, a proto dlouhodobě nezvládá tělo zásobovat dostatečným množstvím krve, živin a kyslíku. Opakovaný nebo rozsáhlý infarkt v minulosti a onemocnění věnčitých cév jsou jedny z nejčastějších příčin srdečního selhání.

4. Proč je důležité příznaky včas rozpoznat a vyhledat lékaře?

Zrádnost příznaků srdečního selhání spočívá v tom, že přichází plíživě a zdánlivě nesouvisí se srdcem. Dušnost, otoky končetin a únava, které onemocnění doprovázejí, jsou často spojovány s věkem nebo s tím, že přibereme. Právě tyto potíže mohou značit srdeční selhání. Včasné rozpoznání umožňuje lékařům zdravotní stav pomocí léků kontrolovat, popřípadě lze odstranit vyvolávající příčinu onemocnění. Pacient tak i přes diagnózu může žít plnohodnotným životem.

5. Je srdeční selhání dědičné?

Srdeční selhání většinou dědičné není. Dědičné jsou ale jeho předpoklady, mezi které se řadí například vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita a ateroskleróza (poškození cév), která vede k infarktu myokardu. Ty představují významné rizikové faktory.

Zdroj: Ruku na srdce