Názor k článku Muž, který miluje příliš mnoho. Ženám neimponuje od LukyFox2 - No, ona je "definice" slabošství dost ošidná. Považte,...

No, ona je "definice" slabošství dost ošidná. Považte, pokud máte doma chlapa, který s na všechno ptá (pojedeme na výlet? A kam by se ti to líbilo? Nebo ne? Tak nepojedeme? Nebo...tak...mi­láčku, řekni mi, co bys chtěla...), máte dvě možnosti: buď na ty otázky dokolečka odpovídat a pořád myslet za něj a postupem času už ani neodpovídat a dost možná začím myslet na někoho jiného (nebo raději už na nikoho), nebo mu říct, čím a jak Vás vytáčí. Sdělit někomu, že se chová jako slaboch, chce odvahu (a taky trochu taktu). Přijmout takovou kritiku a zapracovat na sobě chce ovšem odvahu nemenší a taky spoustu a spoustu práce a..tohle bude asi drsné...podporu a pochopení ze strany partnera. Problémem slabých partnerů (obecně, protože to se zdaleka netýká jen mužů) je absence sebevědomí, sebeúcty a neschopnost pracovat se sebou a svými pocity. Vy ho v tom můžete nechat vymáchat a pak se na něj vykašlat (a opačně to může udělat muž své příliš závislé partnerce...čímž svoje partnery rozsekáme na maděru, zejména pokud jim ani nevysvětlíme, proč jdeme o dům dál), nebo se pokusit sebrat svou odvahu, vyjít s kůží na trh a pokud z druhé strany nenastane žádná snaha o odezvu, případně bude odezvou obvinění Vás, že za to můžete (nebo vůbec zůstane jen u keců), pak Vám nezbývá, než partnera rozsekat na maděru rozchodem (což je asi poslední lekce, kterou mu můžete v partnerství poskytnou ta pokud si ji vezme k srdci a začne na sobě pracovat, pak asi i lekce nejdůležitější). On útěk od takového partnera není nepochopitelný, ale útěk bez předchozí nabídky pomoci, to už slabost je. Zejména pokud má partner svého partnera aspoň trochu rád.