Smíme rodit, kde chceme? Rozhodnutí Štrasburku ovlivní celou Evropu

Šárka Dubská se po negativních zkušenostech z porodnice rozhodla přivést druhé dítě na svět doma s pomocí porodní asistentky. Nakonec rodila doma – ale sama bez jakékoliv zdravotní péče, kterou jí nebylo umožněno si zajistit.

Autor: Liga lidských práv

Zuzana Candigliota

„Praktiky českých úřadů, kterými jsou porodní asistentky odstrašovány od poskytování péče u porodů doma, zabránily její svobodné volbě místa porodu,“ říká Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv. Žena se ve spolupráci s Ligou obrátila se stížností na Ústavní soud a zároveň i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který se bude případem již brzy znovu zabývat. Podle Zuzany Candigliota má šanci uspět.

Proč zrovna tento jeden případ? Je něčím specifický, nebo naopak typický?

Případ naší klientky paní Dubské je typický tím, že šlo o zdravou ženu s bezproblémovým předchozím porodem. Ve Velké Británii by takové ženě byl nabídnut porod doma s její porodní asistentkou jako první volba, protože je prokázáno, že je to nejbezpečnější volba pro ni i pro dítě. U nás je nucena buď rodit doma sama bez asistence zdravotníka, nebo v nemocnici, kde hrozí nejen nerespektující jednání neznámého personálu, ale i škodlivé rutinní postupy, např. nucení polohy na zádech, zbytečné zákroky a léky a oddělení dítěte od matky po porodu, nebo dokonce nebezpečné tlačení na břicho během porodu a mnohé další.

Sbíráte příběhy dalších rodičů. Co se z nich dozvídáte, co z nich vyplývá? 

Opět sbíráme příběhy z porodnic a na FB stránce jsou instrukce, jak nám s tím pomoci. Již v prvním kole tohoto případu před Evropským soudem pro lidská práva jsme pro soud nasbírali asi šedesát příběhů z českých porodnic. Z nich vyplývá, že jsou běžně porušována základní lidská práva, ale i přirozené potřeby žen a dětí. Například není respektováno právo ženy na informovaný souhlas se zákroky a vyšetřeními během porodu, personál například provede nástřih hráze bez souhlasu, nebo dokonce i proti vůli rodičky. Přitom zrovna tento zákrok se provádí v českých porodnicích nadměrně, odůvodněné procento je maximálně deset procent, ale v českých porodnicích se provádí u každého druhého vaginálního porodu. Zaslané příběhy jsem zpracovala do článku na svém blogu Situace v českých porodnicích – jak z 50. let.

Nejsou ale tyto příběhy jednostranné?

Jsou to reálné zkušenosti reálných žen z českých porodnic, z kterých vyplývá porušování jejich základních práv a nerespektující chování personálu. Tyto ženy nemají žádný důvod lhát a vymýšlet si věci, které se nestaly. Nedávno rovněž vznikly další iniciativy upozorňující na násilí v českých porodnicích, např. web Porod po česku, web Stop násilí u porodu nebo FB skupina Nechceme Kristellerovu expresi!

Samozřejmě, že existují i pozitivní příběhy z českých porodnic, ale to bohužel vůbec není pravidlo a spíš lze hovořit o štěstí. Nebo je důvodem spokojenosti to, že žena nemá dostatek informací, důvěřuje personálu a pak je za jejich škodlivé postupy ještě vděčná, protože věří tomu, že jí přece zachránili dítě. Pokud je ale žena informovaná a zná například standardy normálního porodu Světové zdravotnické organizace a vyžaduje jejich respektování, tak se pravděpodobně dostane do konfliktu s personálem. Nemocniční personál je totiž zvyklý jednat tak, jak to vyhovuje jemu, ne tak, jak to vyžaduje prospěch rodiček a novorozenců. Jsou samozřejmě mezi zdravotníky i výjimky, ale ti to mají těžké a čelí útokům od ostatních. Na svém blogu jsem zveřejnila příběh jedné porodní asistentky, kterou nemocniční lékaři nutili poskytovat škodlivou péči.

O výzkumech v oblasti porodnictví se bude dne 6. 11. 2015 v Praze konat zajímavá přednáška (www.normalniporod.cz).

Máte přislíbenu pomoc Patricie Janssen, expertky na bezpečnost domácích porodů z University of British Columbia. Co si od její podpory slibujete? 

Patricia Janssen je univerzitní profesorka a vědkyně, která vedla dvě zásadní vědecké studie o nákladech (www.ncbi.nlm.nih.gov/pub­med/26186720) a bezpečnosti (www.ncbi.nlm.nih.gov/pub­med/19720688) domácího porodu. Ze studií vyplynulo, že domácí porod nízkorizikové ženy s registrovanou porodní asistentkou je bezpečný pro ženu i dítě a navíc je mnohem levnější než porod v nemocnici. Tuto odbornici jsme na jednání soudu povolali z důvodu, aby uvedla na pravou míru nepravdy uváděné českou vládou o údajné nebezpečnosti domácích porodů.

Jaký verdikt ve Štrasburku očekáváte?

Osobně očekávám pozitivní verdikt, tedy že bude uznáno právo ženy zvolit si porod doma s porodní asistentkou. A to ze tří důvodů: 1. Je prokázané, že porod doma s porodní asistentkou je pro určité ženy bezpečný a v mnoha ohledech i bezpečnější než porod v nemocnici, což platilo i pro naši klientku paní Dubskou, tudíž bylo zcela neracionální jí v této volbě bránit. 2. I kdyby porod doma byl méně bezpečný než porod v nemocnici, vždy budou existovat ženy, které v nemocnici rodit nechtějí a nebudou – a pro ně je pořád bezpečnější rodit doma s pomocí než bez pomoci, takže je neracionální bránit jim snižovat riziko svého porodu. 3. Podmínky v českých porodnicích jsou špatné – dochází k systematickému porušování zákazu nelidského a ponižujícího zacházení, porušování práva na soukromí a osobní svobodu apod. Každá žena musí mít právo vyhnout se této škodlivé a rizikové praxi v tak citlivém období, jako je porod.

Jaký dopad bude verdikt mít? Co by znamenal v praxi?

Pokud naše klientka uspěje, bude mít verdikt dopad na celou Evropu, především ovšem na její východní část, kde jsou podmínky v porodnicích ještě horší než u nás. Ovšem i v západní Evropě existují tendence omezovat právo žen na volbu místa porodu. Je potřeba zdůraznit, že naše stížnost na Českou republiku nepožaduje, aby stát zajistil a financoval péči u porodu doma. Požadujeme pouze to, aby stát dal ruce pryč od soukromoprávního vztahu mezi ženou a kvalifikovanou porodní asistentkou a nebránil jim dohodnout se na poskytnutí péče při porodu doma. V současné době stát porodní asistentky zastrašuje pokutami a bezdůvodně jim v jejich oprávnění omezuje kompetence tak, že nesmí vést porod.

Jak by podle vás mohla ideálně fungovat v praxi volba místa porodu?

Můžeme vycházet ze zahraničních modelů, kde o zdravou ženu již v těhotenství pečuje porodní asistentka. Ta ji také informuje o možnostech volby místa porodu (doma, porodní dům, nemocnice) a o tom, jaké výhody a rizika jednotlivé možnosti mají. Žena si pak informovaně a svobodně zvolí místo, které jí vyhovuje nejlépe a tato volba je respektována.

Co by měly hradit zdravotní pojišťovny?

Již v současné době mají zdravotní pojišťovny ze zákona hradit takovou zdravotní péči, která je bezpečná, účinná a odpovídá současným dostupným poznatkům lékařské vědy. Neexistuje ovšem žádná analýza, co to znamená v porodnictví, pouze se přijímá pověra, že pouze péče gynekologa v těhotenství a péče v nemocnici při porodu je jediná správná. Ve skutečnosti je tento model rizikový s ohledem na používání škodlivých metod, přítomnost neznámého personálu při porodu a na běžný nerespektující přístup k ženě.

 Jak jsme na tom, srovnáváte-li situaci u nás a v dalších evropských státech?

U nás je od Západu situace odlišná v tom, že je ze systému péče vyloučena samostatná péče porodní asistentky jak v těhotenství, tak při porodu a v šestinedělí. Kvůli nesmyslně nastaveným právním předpisům nemohou vznikat porodní domy jako alternativa k nemocnici. Po porodu ženám není zajištěna navazující péče formou návštěvní služby porodní asistentky. Systém péče v těhotenství a při porodu v České republice není nastaven na zdravou a bezpečnou péči ve prospěch žen a dětí, ale ve prospěch lékařské lobby přisáté na finance z veřejného zdravotního pojištění.

Zuzana Candigliota

Advokátka

Absolvovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Spolupracuje s Ligou lidských práv, zejména na tématech Férová nemocnice a Férová policie. Zabývá se mj. problematikou lidských práv ve zdravotnictví. Těmto i jiným tématům se věnuje na svém blogu candigliota.blog.respekt.cz.