Možná nevnímáte subjektivní potíže a myslíte si, že se vás toto téma netýká. Většina hlavních onemocnění ústní dutiny, jako například zubní kaz, ale v prvních a dobře léčitelných stádiích žádné citelné potíže nezpůsobuje. Když se začneme o své zuby zajímat až v momentě, kdy nás něco bolí, musíme počítat s tím, že léčba bude náročnější než prevence. A právě u zubního kazu skutečně nejde o nic, čemu by se vlastní iniciativou ve velké většině případů nedalo zabránit nebo alespoň omezit následky. Víte tedy, jak zubní kaz vzniká, a především, jak mu předejít?
Galerie: Ne vše, co je na zubu černé, musí být kaz
Co je zubní kaz a jak vzniká?
Zubní kaz je infekční onemocnění, které stejně jako každou jinou infekci způsobují bakterie. Bakterie ústní mikroflóry přetrvávají v našich ústech trvale, a pokud je jich v dutině ústní přiměřené množství, nezpůsobují žádné větší potíže, protože organismus se s nimi sám vyrovná.
Pokud ale dojde k jejich přemnožení nebo nadměrnému příjmu sacharidů či kyselin, může vzniknout zubní kaz. Bakteriální kolonie neboli zubní plak totiž rozkládají cukry a škroby, které ústy procházejí s potravou, na kyseliny a dochází k demineralizaci skloviny, nejsvrchnější vrstvy zubu. Sklovina se stává snadněji prostupnou pro bakterie, ty následně pronikají do zubu a vytvářejí zubní kaz. Ten se zpočátku nachází jen ve sklovině, pokud se ale nediagnostikuje a neošetří včas, nadále se rozšiřuje a postupně proniká i do dentinu a do zubní dřeně, případně napadá i ostatní zuby.
Jak se kazu bránit?
Prevence zubního kazu je jednoduchá: pravidelné preventivní prohlídky u stomatologa a návštěvy dentální hygienistky, a především pečlivá domácí zubní hygiena. „Čistý zub se nezkazí,“ konstatuje zubní lékařka Soňa Humpolíčková z Dentální kliniky Jan Stuchlík. Zuby bychom měli čistit nejméně dvakrát denně, ráno po snídani a večer před spaním, a po večerním čištění už nic nejíst a pít jen vodu. „Zuby čistěte mechanicky kartáčkem a zubní pastou po celém jejich povrchu, nezapomínejte ani na méně dostupná místa jako zadní zuby a mezizubní prostory, ty ještě dočistěte mezizubním kartáčkem a dentální nití,“ popisuje správnou techniku čištění doktorka Humpolíčková a dodává: „Zubní kartáček by měl mít malou hlavici hustě osázenou měkkými, rovně střiženými vlákny.“
Pokud si nejste jisti, zda je vaše technika čištění chrupu správná nebo zda používáte odpovídající velikost mezizubního kartáčku, obraťte se na profesionální dentální hygienistku. „Profesionální dentální hygiena je, spolu s pravidelnými prohlídkami u stomatologa a každodenní ústní hygienou, základním stavebním kamenem péče o chrup,“ říká Soňa Humpolíčková. Profesionální hygienu byste měli absolvovat přibližně dvakrát do roka dle stavu a dispozic chrupu. A každých šest měsíců by měla proběhnout i preventivní prohlídka u zubaře. Jedině ta totiž dokáže včas odhalit případné potíže a předejít onemocněním, jejichž důsledky mohou být i fatální.
Zubnímu kazu předcházejte již v dětském věku
U dětí by se kartáčku zpočátku měli chopit rodiče (Dětské zuby: je-li v ústech zub, je třeba ho čistit). Riziko vzniku zubního kazu je u malých dětí totiž vyšší, to nejen proto, že si dítě své zuby nedokáže dostatečně dobře vyčistit, ale i proto, že dětská zubní sklovina ještě není zcela mineralizována a je snáze zranitelná. Mezizubní kartáčky jsou nutné až od chvíle, kdy se uzavřou mezizubní prostory – do té doby stačí důkladně čistit měkkým kartáčkem a dětskou zubní pastou se sníženým obsahem fluoru.
První prohlídku zubů by děti měly absolvovat někdy mezi šestým a dvanáctým měsícem věku. S dítětem je dobré zajít k zubnímu lékaři včas i z psychologického hlediska. „Čím dříve si dítě na péči stomatologa zvykne, tím lépe. Pokud se totiž do zubní ordinace dostane poprvé až tehdy, když ho bolí zub, bude ošetření mnohem složitější. Dítě pak navíc už třeba po celý svůj život bude mít ze zubaře strach,“ upozorňuje lékařka.
Galerie: Děti mají černé mléčné zuby. Někdy všechny
Existují ale ještě i další preventivní opatření, která můžete pro své dítě udělat. Vězte, že pokud má potomek zkažené zuby, největším viníkem jsou právě rodiče. Hlavním problémem menších dětí je tzv. „baby bottle syndrom“. Jednoduše to znamená podávání sladkých nápojů na noc a během noci, po němž už nenásleduje řádné čištění chrupu. Je proto vhodné hned od začátku dítě naučit pít čistou neperlivou vodu či čaje bez přidání jakéhokoliv sladidla. Další neřestí rodičů je olizování dudlíků či lžičky potomka. Obranyschopnost dítěte je nižší než u dospělého jedince a bakterie přenesené z úst rodiče tak mohou v dětských ústech napáchat zcela zbytečné potíže.
TIP: Neolizujte mu lžičku! 5 zásad pro rodiče, kterým záleží na zdravých zubech dětí
Léčba zubního kazu
Pokud se kaz v chrupu objeví u dospělého jedince, je nutno jej vyvrtat, vyčistit a vyplnit plombou. U dětí je situace složitější – stomatolog musí zvážit mnoho faktorů a rozhodnout, zda má vůbec smysl zub vrtat, nebo zda bude vhodnější jej rovnou vytrhnout.
Odborná spolupráce:
MDDr. Soňa Humpolíčková
Zubní lékařka, působí na pražské Dentální klinice Jan Stuchlík.
Poskytuje komplexní zubní péči se zaměřením na estetickou stomatologii a endodoncii.
ČLÁNKY DO MAILU