Křečové žíly neboli varixy mohou být jedním z projevů postupujícího chronického žilního onemocnění. Na nemoc označovanou zkratkou CVD (Chronic Venous Disease, chronické žilní onemocnění) jako první poukazují tzv. „žilní“ bolesti nohou a pocity těžkých nohou a otoku. V tomto počátečním stadiu zůstává choroba u čtvrtiny lidí neléčená, protože příznaky často podceňují a oddalují návštěvu lékaře a vyšetření žilního systému.
Onemocnění však postupuje dál a mohou se objevit zmíněné větší či menší křečové žíly, dále otoky (zejména večer kolem kotníků), kožní změny, nebo dokonce otevřené bércové vředy. Nejvhodnější prevencí je přitom zachycení nemoci v co nejranějších stadiích.
Chronické žilní onemocnění
- první příznaky – pocit těžkých nohou, nepříjemné brnění, mravenčení, pnutí nebo pálení a bolest nohou, někdy i noční křeče (odtud název křečové žíly),
- další stadia – trvalé otoky, kožní změny, bércové vředy,
- léčba – spočívá v režimových opatřeních, kompresi a farmakologické léčbě. Možné je též odstranění postižených žil vyžadující následné dodržování preventivních opatření s cílem posílit žilní stěnu.
V rámci zdravého životního stylu se řada z nás snaží sportovat, ovšem i nevhodně zvolená pohybová aktivita či nepřiměřené zatížení škodí. Běh není výjimkou; je prevencí mnoha civilizačních onemocnění, ale někdy může i ublížit. V případě křečových žil to však podle odborníků neplatí.
S chronickým žilním onemocněním mají častěji zkušenost ženy, dokonce dvoj- až trojnásobně oproti mužům. Pravděpodobnost vzniku chronických žilních onemocnění zvyšuje kromě pohlaví také dědičnost, životní styl spojený s nadváhou, dlouhodobým stáním či sezením, užívání hormonální antikoncepce nebo počet těhotenství, které znamenají větší zátěž pro žilní systém.
Můžu si křečové žíly „vyběhat“?
Ani křečové žíly, ani metličky si běháním nepřivodíte… Běh riziko křečových žil nezvyšuje, zdůrazňují odborníci. Na vině mohou být již uvedené faktory, jako například nevhodný životní styl.
„Pravidelná chůze nebo běh působí blahodárně na řadu kardiovaskulárních chorob, křečové žíly nevyjímaje. Speciálně pro ně je důležité zapojení žilně-svalové pumpy, která napomáhá dobré práci žilního systému dolních končetin…,“ říká cévní chirurg Robert Vlachovský, specialista na diagnostiku a léčbu křečových žil.
Vysvětlení, proč je běh ve vzniku křečových žil nevinně, vyplývá z podstaty onemocnění. Tím je zánět žilní stěny. Zatímco krev v tepnách proudí díky síle srdce, žilní systém je závislý na lýtkových a stehenních svalech, které pracují např. během chůze a běhu. Chlopně v žilách zabraňují zpětnému proudění a tomu, aby krev zůstávala v dolních končetinách. Pokud ale dojde k rozšíření žil, tzv. svalově žilní pumpa přestává fungovat a začne docházet ke zpětnému toku krve. Pohyb přitom podporuje správné fungování žilní pumpy, a je tak naopak důležitou součástí prevence vzniku a zhoršování chronického žilního onemocnění.
Mám křečové žíly. Můžu běhat?
I v případě, že již máte viditelné křečové žíly, neznamená to, že je čas pouze sedět s nohama nahoře a čekat. I když zvýšená poloha končetin se doporučuje a na „nohy na stole“ tak můžete dostat potvrzení od lékaře. Důležité je ale také zařazení vhodného pohybu. Pravidelný běh běžcům s varixy nijak neškodí, naopak.
V případě, že již křečové žíly máte a chcete běhat, je vhodné volit měkčí povrchy (např. lesní stezky, polní cesty apod.) a dbát na kvalitní běžeckou obuv.
Patero pro běžce s křečovými žílami
- Křečové žíly neznamenají, že se máte vzdát pohybu – ten naopak působí jako prevence dalšího zhoršování.
- Pro běžce s křečovými žílami platí běžná doporučení – základem je kvalitní obuv s odpružením a vhodnější je běh na měkčích površích zmírňujících otřesy (tráva, lesní cesty, atletická dráha), zkusit můžete lekci Chi Runningu.
- Sportovní kompresi vyměňte za zdravotní.
- Důležitá je tzv. žilní gymnastika – při sedavém zaměstnání si dělejte pravidelné přestávky na protažení, neseďte s překříženýma nohama, místo sauny jděte raději do bazénu a dejte si masáž lýtek studenou sprchou, při odpočinku dejte nohy nahoru.
- Křečové žíly neřešte pouze se svým trenérem nebo běžeckou skupinou, ale i lékařem – pomoci může speciálními cviky, léky na posílení žil, radou s kompresí, případně odstraněním křečových žil některou z moderních metod.
„Otázka křečových žil není pro trenéry běhu nová. Běh nevadí, ba naopak… Při větších zánětech žil je každopádně vhodné vyhledat lékaře, který určí stadium a následnou formu léčby. Každému běžci bych doporučil najít si trenéra, který ho při běhu ‚srovná‘. Předejde se tak možným běžeckým zraněním, vzniku či zhoršení zdravotních problémů, a také dříve poznáte pocit lehkosti běhu,“ říká Tomáš Rybář, běžecký trenér z Lokalbloku v Praze.
I pro sport vhodné kompresní punčochy
Součástí prevence křečových žil jsou kompresní punčochy. Výrobci myslí i na sportovce, proto je možné vybrat si z různých druhů. Pokud se u vás již projevily první příznaky chronického žilního onemocnění (otoky nohou, pocity těžkých nohou po dlouhém sezení nebo stání, metličky nebo křečové žíly), volte zdravotní kompresi podporující žilní systém. Sportovní komprese má totiž za cíl zpevnění lýtka a ochranu Achillovy šlachy, a tlak na lýtko je tedy vyšší.
Galerie: Jak obléknout kompresní punčochy
Protože existují zdravotní pomůcky s různou silou tlaku, je vhodné se poradit o nejvhodnějších s lékařem. Ten vám přitom může poradit též se speciálními cviky (ty najdete např. též na specializovaném webu www.zilniporadna.cz nebo v bezplatné mobilní aplikaci Bolí vás nohy?) a případně předepsat léky na posílení žil (takzvaná venofarmaka mohou být i na přírodní bázi, kdy jsou účinnou látkou flavonoidy získané ze speciálně pěstovaných pomerančů).
Kromě chůze a běhu jsou vhodnými sporty plavání, jízda na kole nebo v zimě běžky. U bazénů či v parcích se někdy objevují tzv. Kneippovy chodníky pro podporu prokrvení nohou, doma nohy prokrví studená sprcha lýtek. „Pokud se onemocnění nechá zajít příliš daleko a zavčas není nasazena správná léčba (pohyb, komprese, ověřená venofarmaka na předpis), nebo se pacient vyhýbá doporučené operaci (klasické nebo nitrožilní), mohou se postupně objevit otoky trvalého charakteru, nejrůznější kožní změny a v nejhorších případech i žilní bércové vředy,“ varuje MUDr. Vlachovský.
Odborná spolupráce:
MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D.
Cévní chirurg, vedoucí lékař a zástupce přednosty pro vědu a výzkum na II. chirurgické klinice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a FN u sv. Anny v Brně. Působí také na specializovaném pracovišti pro diagnostiku a léčbu křečových žil Vascumed.