Nejen knihy, ale i zpěvníky oplývají řadou chyb. Známý zpěvník Já, písnička IV má chyby v notách snad v každé třetí písni. A drahé velké Hity 20. století kromě drobných chyb v melodiích obsahují občas „zajímavé remixy“ – a to v českých písničkách, kde autoři nemuseli nic překládat. Pro ukázku uvádím úryvek písně Čau, lásko: „… V očích dva plamínky, těma's mě celou noc hřál, rtěnkou na zrcadle ráno vzkaz od tebe stál…“ Verze č.2: „… V očích dva plamínky, těma's mě celou noc hřál, rtěnkou na zrcadlo, ráno jsem o tebe stál…“ Co je správně a co je ve zpěvníku snad nemusím psát. Nejvíc tato diletantská díla ovšem odnesou malí muzikanti, jimž převážně jsou určena.
Je pravda, že několik překladových titulů se už dostalo i na mušku Obce překladatelů, která každoročně uděluje anti-cenu za nejhorší překlad Skřipec. Ale dětské tituly to zatím dotáhly tuším „jen“ do finále.
Jinak ta básnička o bílé myšce a zejména její výchovný konec mi připomněla několik děl ze sovětské dětské produkce, které u nás doma přechováváme jako vzpomínku na dětství našich rodičů. Zkuste si někde např. sehnat pohádku O překrásné Vasilise:-))) Případně čítanku pro 4. třídu, kde byla snad polovina textů věnovaná partyzánům a tomu, jak stříleli nacistické vojáky ze zálohy… Taky vynikající téma pro dětské čtenáře, navíc ještě ve škole…
V dětských knížkách jsem narazila hned na několik hrůz – jedna věc jsou pravopisné chyby, další obsah samotný (taky jsme měli příběhy podobné „myšce“ – medvídci si vystřelovali oči špuntovkou ap.), bídná práce s jazykem i rýmy-nerýmy (a nejenom u překladů), někdy jsou strašidelné i ilustrace. Hlavně že to píská a troubí…
Hm, já mám občas představivost až moc velkou, a tak se děsím okamžiku, kdy nějaké dítě bude zarputile psát gramatické chyby, protože „paňčelko, já mám tudle knížku a tam to tak je, a tak to musí bejt správně“. No a popis otvíráku konzervy sice lze po troše přemýšlení pochopit, ale hrozně mi zavání techničtinou a úředničtinou („Podle rozhodnutí č.j. fňbžgh lomeno šest, pravomocného od 34. forchence 2015, dojde nařízením tohoto úřadu k provedení demolice objektu, neuposlechnutí příkazu se trestá sankcí dle zákoníku o bourání č. chřs“ místo „dům musíte zbourat do tohoto dne, jinak dostanete pokutu“ :-))
Kdyby moje dítě někdy začalo psát slohy tímhle otvíráko-úřednickým stylem, napíšu závěť, všechen svůj majetek věnuju na literární obrodu a půjdu se utopit v kaluži před barákem.
Překlady často pokulhávají za originálními českými texty. Když v knihkupectví vezmu do ruky knížku pro děti, většinou poznám z textu, že jde o překlad. Perlička na závěr : máme elektronickou knížku, která je velmi pěkně namluvená, ale hned v jedné z úvodních sekvencí je text „zvířátka si rády hrají“.
Je pravda, že nie všetko je kvalitné a obzvlášť preklady, avšak to čo píšete nie je až také zlé. To s tým trupom: Keď nadvihnete podvozok, nadvihnete s ním aj zvyšok (t.j. TRUP) auta, deti nemusia vedieť, čo je podvozok, slovo trup budú poznať skôr a v podstate je to pravda, tereňáky majú vyvýšený trup :)
So žeriavom je to chytanie za slovíčka – samozrejme, že sa nestavia sám bez ľudského pričinenia, ale to vedia aj malé deti. Dôležité je, že sa ten žeriav stavia s pomocou jeho samého – sám si zdvihne diely potrebné na jeho výstavbu (samozrejme myslím „ten vysoký“ žeriav používaný na stavbách)
Konzerva – no asi máte slabú fantáziu, alebo zvyknete sedávať na tej konzerve keď ju niekto otvára… :D Skutočne existuje otvárač na konzervy, ktorý presne takto funguje – z pohľadu toho, čo ju otvára sa konzerva naozaj otáča, samozrejme ak na nej sedíte, zdá sa vám že sa točí všetko okolo nej. :D Na svete neexistuje iba jeden typ otvárača a očividne požívate taký, ktorý ňou neotáča, ja však poznám aj taký, ktorý ňou otáča, dokonca ho máme doma. :)
Papaláš – ale čo keď tam sedí človek, ktorého si vážite a ktorý si to aj zaslúži? Poznám takých ľudí, ktorým to prajem…
No a nakoniec jedna rada: ak chcete deťom kúpiť DOBRÚ knižku o tom „ako veci fungujú“ odporúčam Mamutiu knihu techniky – je to tá najlepšia čo poznám a možno by ste sa do nej občas mali aj vy pozrieť – nájdete tam vysvetlenie konzervy aj žeriava. :)
No to je právě ono, že je to blbě napsané! Samozřejmě že když člověk chvilku přemýšlí, tak pochopí, co tím autor chtěl sdělit. Jenže děti potřebují jasná vysvětlení a jasná pravidla, a pokud se mají naučit dobře česky (potažmo slovensky), měly by dostávat knihy psané hezkým českým (potažmo slovenským) jazykem. A když dostanou podobné zmetky, nemůžeme se divit, že pak a) nerozumí gramatice, protože ji neměly kde nenásilně odkoukat, a b) knihy je nebaví, protože jsou nesrozumitelné a tedy nudné.
Myška, co vaří děti v hrnci, mi ve srovnání s úděsným stylem, jakým je ta básnička psaná, připadá jako jediný světlý bod v celé myší story. :-) Kde jsou ty časy, kdy poezii pro děti překládali renomovaní básníci, a ne špatně placení studenti na letní brigádě…
Přečetla jsem s dětmi (lépe řečeno já dětem) ledacos. Ty největší průšvihy, které se k nám dostaly jako dárky a podobně, jsme odložili, některé pohádky jsem hodně upravovala, vyprávěla svými slovy, když třeba alespoň obrázky stály za to.
Ale nikdy nezapomenu, jak krásně se četly příběhy o pejskovi a kočičce. Schválně si to zkuste, Čapek si to snad musel u psaní říkat nahlas. Nádhera!
Ok, že někdo nechápe podivně vystavěnou (a špatně přeloženou) větu beru, ale s tím Chrudošem si snad slečna autorka dělá p*del. Ještě, že pod „Š“ se neprocvičoval Šťáhlav. Opravdu nemám rád když do novin, a sdělovacích prostředků obecně, přispívají lidé bez všeobecného kulturního rozhledu.