Mýty a pověry o mléce

7. 7. 2011

Sdílet

 Autor: SXC
Mléko, mateřské nebo jeho náhražky, je naší první potravou. Názory na další konzumaci mléka v dětství a dospělosti se od sebe ale často dost liší. Co říkají zastánci mléka?

Podobně jako u řady jiných potravin se i v případě mléka ani odborníci neshodnou. Máme mléko pít, kolik, jaké?

Podle nedávných průzkumů se 13 % lidí setkalo s nějakým tvrzením proti mléku, a jedna třetina se dokonce rozhoduje omezit spotřebu mléka a mléčných potravin. Hlavními argumenty jsou většinou alergie, nevhodnost konzumace mléka pro zdraví, škodlivost mléčného tuku či rizika rakoviny.

Agrární komora ČR proto připravila materiál, v němž chce nejčastější „mléčné" mýty uvést na pravou míru. V materiálech byly využity výsledky průzkumu provedeného agenturou STEM/MARK v lednu a únoru 2008 na reprezentativním vzorku tisíce respondentů různých věkových kategorií ve všech regionech České republiky.

Mýtus č. 1 – Mléko není pro člověka vhodné


Autor: SXC

M Ý T U S
21 % Čechů si myslí, že mléko není pro člověka vhodné. Odpůrci mléka tvrdí, že člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce (krávy). Argumentují tím, že všichni savci v přírodě se mlékem živí přibližně do doby, kdy ztrojnásobí svou porodní váhu. U člověka je to ve věku zhruba jednoho roku. V dospělosti už žádný jiný volně žijící savec mléko nepřijímá (kromě domestikované kočky domácí). Navíc jsou savci živeni výhradně mateřským mlékem svého druhu a nikoli mlékem jiných zvířat. Podle odpůrců ztrácí lidé od přibližně pěti let schopnost trávit laktózu, ta v trávicím traktu kvasí a je příčinou řady zdravotních problémů.

ARGUMENTACE PROTI
Člověk je živočišným druhem, jehož stravování se od jiných savců podstatně liší a je jediným, jehož mládě vyžaduje velmi dlouhou péči. Lidský druh vstřebává potřebné množství vápníku právě a nejsnáze z kravského mléka, a to po celý život. Pokud má člověk potíže s trávením kravského mléka, jedná se o anomálii jedince, nikoliv lidského druhu.

Tato tzv. „laktózová intolerance" se vyskytuje v průměru jen asi u 2– 10 % Evropanů. Výzkumy navíc dokazují, že lidská evoluce za posledních pět tisíc let udělala největší skok v lidské historii a velmi se zrychlila. „Genetické změny přitom souvisejí s řadou lidských charakteristik. Mnohé z nedávných genetických změn jsou přitom odrazem změn v lidském stravování, které s sebou přineslo zemědělství," tvrdí například antropolog John Hawks z univerzity ve Wisconsinu. U Evropanů byl v rámci těchto změn relativně nedávno objeven gen, který jim v dospělosti pomáhá lépe trávit mléko.

Mýtus č. 2 – Mléko a další mléčné výrobky jsou zdrojem mnoha zdravotních komplikací

M Ý T U S
Podle odpůrců (27 %) je mléko a další mléčné výrobky zdrojem mnoha zdravotních komplikací. Na prvním místě uvádějí alergii na mléko, která je v populaci stále častější. Dále zmiňují zvyšování hladiny cholesterolu, k níž údajně mléko vede v souvislosti s přijímáním nasycených živočišných tuků. Tvrdí, že předzvěst arteriosklerózy se objevuje už u zcela malých dětí, které konzumují velké množství mléka. Dalšími neblahými zdravotními dopady mléka má být vyšší frekvence infekčních onemocnění, revmatoidní artritida či snížené IQ u dětí.

ARGUMENTACE PROTI
Lékaři upozorňují, že vápník, jehož jsou mléčné výrobky nenahraditelným zdrojem, je nezbytný pro pohyb svalů, přenos signálů v nervovém systému, umožňuje srážení krve a je na něm závislý například i pohyb spermií. Kromě toho mléko obsahuje také řadu vitamínů A, D, B12, nebo B1. Mléko také obsahuje selen, který zpomaluje proces stárnutí a přispívá k ochraně imunitního systému. Příznivci mléka proto tvrdí, že například zakysané výrobky upravují poruchy trávení, chrání před infekcemi nebo třeba zlepšují pleť.

Pití mléka není vhodné ke konzumaci pouze pro osoby s alergií na mléčnou bílkovinu či u osob s nesnášenlivostí mléčného cukru.

Mýtus č. 3 – Mléko zahleňuje, proto je dobré jej vyloučit ze stravy

M Ý T U S
Mléko zahleňuje (47 %), proto je dobré jej vyloučit ze stravy.

ARGUMENTACE PROTI
Mléko vytváří na sliznici trávicího traktu ochranný film (emulze tuku a vody), který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní živiny. V minulosti se naopak této vlastnosti mléka využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu. Vždyť již naše babičky podávaly při nachlazení teplé mléko s medem nebo mléko s Vincentkou pro lepší odkašlávání.

Mýtus č. 4 – Čerstvé mléko je zdravější než trvanlivé

M Ý T U S
Čerstvé mléko je zdravější než trvanlivé (86 %). Trvanlivé mléko navíc neobsahuje žádné vitamíny a minerály.

ARGUMENTACE PROTI
Obsahy proteinů, vitamínů a minerálů se téměř neliší! Tepelným ošetřením se z mléka ztrácí maximálně 10 % výživných látek.
U trvanlivého a pasterizovaného mléka je garantováno, že je bezpečné, a žádné choroboplodné zárodky neobsahuje.

Mýtus č. 5 – Trvanlivé mléko obsahuje konzervanty, tzv. „éčka“

M Ý T U S
Trvanlivé mléko obsahuje konzervanty, tzv. „éčka" (74 %).

ARGUMENTACE PROTI
Při výrobě trvanlivého mléka se v žádném případě do mléka přídatné látky nedávají. Trvanlivost je dosažena výlučně díky tepelnému ošetření – v případě trvanlivého mléka metodě UHT („ultra heat treatment"), a pak také díky speciálnímu složení obalu, který zabraňuje přístupu světla a vzduchu. Ani v případě výroby čerstvého pasterovaného mléka nejsou používány jakékoliv konzervanty. Kratší doba udržitelnosti je dána pouze nižší teplotou ošetření.

Mýtus č. 6 – Náš jídelníček obsahuje dostatek vápníku a člověk jej nemusí doplňovat konzumací mléka

M Ý T U S
Lidé zatracující mléčné výrobky jsou přesvědčeni, že náš jídelníček obsahuje dostatek vápníku a člověk jej nemusí doplňovat konzumací mléka. Naopak tvrdí, že konzumace mléka je doprovázena vysokou spotřebou živočišných bílkovin (40 %). Tělo se tohoto nadbytku musí zbavit a používá k tomu právě vápník, který si bere z kostí. To je podle nich také příčinou osteoporózy.

ARGUMENTACE PROTI
Mléko a mléčné výrobky jsou z hlediska příjmu vápníku zcela nezastupitelné. Různé potraviny ho sice obsahují velké množství, ale náš organismus je schopný vstřebat z něho jen malou část. Navíc v dětství a dospívání se zužitkuje přibližně padesát procent celkově přijatého vápníku, v dospělosti je to však už pouze dvacet procent.

Z mléčných výrobků je jako zdroj vápníku nejvhodnější polotučné mléko či polotučný jogurt. Odborníci na metabolismus se shodují v názoru, že využitelnost vápníku z mléka a mléčných výrobků je vysoká. Mléko totiž neobsahuje látky, které vážou vápník do nevstřebatelné formy a tím znemožňují jeho využití. Naopak obsahuje laktózu a aminokyseliny, které využitelnost vápníku zvyšují.

Zdroj a více informací: www.bileplus.cz. Bílé plus je projekt Agrární komory ČR a snaží se podpořit spotřebu mléka a mléčných výrobků u nás. 

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).