Možná by bylo dobré zavést rubriku „mýty o mýtech“. Autorka někde něco slyšela, vydává to za jednoznačnou pravdu, to ostatní je mýtus. Jenže ono je to všechno složitější. Ano, jeden kečup vyšel co do složení lépe „nebio“. Jenže bychom našli stejné příklady z opačné strany, ty už autorka nezmiňuje (a možná by převažovaly). Ohledně zbytků pesticidů - někdy je rozdíl malý, někdy má „nebio“, zvláště zelenina, dusičnanů a pesticidů dost. Sice to není stoprocentní, ale v bio potravinách většinou bývá podstatně méně přídavných látek – konzervantů, barviv apod. Ten „zanedbatelný vliv na zdraví“ taky nemusí být úplně zanedbatelný – zkoumal někdo mnohaletý vliv kombinace chemie v jídle, stresu, elmag. záření atd. atd.? Jistě, jsou (zvláště v Česku) biopotraviny, na nichž je „bio“ jen jejich cena – ale kvůli tomu bychom neměli šmahem zpochybňovat ty ostatní biopotraviny, které jsou opravdu lepší. A vydávat vše, co nekoreluje s mými názory, za mýty, to opravdu není to pravé.
No, zrovna s obsahem dusičnanů jsou na tom BIO potraviny dost špatně, protože povolená hnojiva (hlavně chlévská mrva) mají nedostatek "toho ostatního", hlavně draslíku a fosforu. Takže chce-li biofarmnář dosáhnout aspoň nějaké úrody, tak ta pole dusíkem přecpe, aby dosáhl dostatečného pohnojení draslíkem a fosforem.
Další vlastností BIO potravin jsou jedy z plevelů a plísní, které se povolenými prostředky nedají vyhubit.
A navíc je pro BIO produkci povolené moření osiva mědí, které je jinak už několik desítek let zakázané, neb krajinu doslova otravuje. Pro BIO bylo znovu povolené, protože je tradiční - rozumějte používalo se před sto a více lety.
ČLÁNKY DO MAILU