Alkohol jako nepřítel lidstva – to je nejčastější mediální zkratka drtivé většiny informací spojených s konzumací alkoholických nápojů u nás. Odpůrci konzumace alkoholu navíc staví ve svých vyjádřeních obyvatele v ČR do pozice lidí, jejichž spotřeba alkoholu patří mezi nejvyšší na světě a tedy do pozice alkoholiků.
V čem čísla a Češi lžou
Ve skutečnosti je to ale jinak, spotřebitelé v ČR pijí reálně o polovinu méně alkoholu, měřeno průměrnou spotřebou čistého alkoholu na osobu a rok, než uvádějí katastrofické scénáře. Ty obvykle pracují s roční spotřebou zhruba 13 litrů čistého alkoholu na hlavu, jak ale zdůrazňují představitelé výrobců alkoholických nápojů všech kategorií, faktická spotřeba se v ČR pohybuje kolem 9,5 litru čistého alkoholu na osobu a rok. Poměrně zásadní rozdíl je přitom dán rozdílnou metodikou výpočtu spotřeby alkoholu.
Zmiňovaných 13 litrů uvádí ve svých zprávách pravidelně Světová zdravotnická organizace (WHO), ta ovšem k prezentovaným údajům dochází na základě spotřebitelských výzkumů formou přímých dotazů směrovaných na vzorek respondentů pro potřeby příslušného výzkumu. Takový způsob zjišťování dat je ale zatížen emocemi, v nichž se projevuje nátura dotazovaných.
Zatímco Češi mají tendenci spotřebu alkoholu nadhodnocovat a „chlubit se tím, kolik vypijí“, většina respondentů v jiných zemích má naopak tendenci „zatloukat“, tedy uvádět do dotazníků nižší objemy konzumace alkoholu oproti skutečné realitě.
Pro příklady není nutné chodit daleko, stačí sever Evropy, kde již řadu let reguluje prodej alkoholu v EU nejpřísnější legislativa. Výsledkem je stav, kdy konzumenti alkoholu pijí spíše než ve veřejných prostorách téměř tajně doma, a i proto se do dotazníků v podstatě bojí uvádět skutečné údaje o své spotřebě. I na domácí scéně můžeme najít paralelu – i když z různých výzkumů veřejného mínění opakovaně zaznívá, že 80 až 90 procent dotazovaných preferuje při nákupu české potraviny, ve skutečnosti preferuje většina spotřebitelů levné potraviny. Což je jeden z četných důkazů o věrohodnosti dat získaných dotazováním prostřednictvím dotazníků.
Máme i objektivnější údaje
Zpět ale ke spotřebě alkoholu, kterou lze vysledovat na základě mnohem objektivnějších kritérií. Jedním z nich je výběr spotřební daně z vyrobeného alkoholu, který sleduje ministerstvo financí.
Dalším jsou dle jednotné evropské metodiky zpracovávaná data Českého statistického úřadu (ČSÚ) a do třetice objektivnějším zdrojem jsou výroční zprávy OECD, které vycházejí z verifikovaných statistických dat. K uvedeným zdrojům by bylo možné ještě přiřadit vlastní statistiky tuzemských výrobců, případně dovozců alkoholických nápojů, tady by ale mohl někdo namítnout, že mohou mít zájem data falšovat. Přesto vychází spotřeba čistého alkoholu na osobu a rok v ČR jak podle výrobců, tak odvedených daní, tak OECD i ČSÚ na 9,5 až 9,9 litru. V tuzemských médiích se ovšem spíše pracuje s objemem 13 litrů.
Ani 9,5 litru čistého alkoholu na hlavu ale nutně nemusí znamenat, že veškerá tato spotřeba padá na hlavu občanů ČR. Naše země je totiž, zejména kvůli kvalitě, širokému spektru nabídky a také kvůli nízké ceně známá po celém světě takzvanou pivní turistikou, což mimo jiné znamená, že především na spotřebě piva, vypitého ovšem na území ČR, se nemalou mírou podílejí cizinci.
Vzhledem k tomu, že pivo se na celkové spotřebě alkoholu u nás podílí zhruba 51 procenty (víno pak necelými 23 procenty a lihoviny téměř 27 procenty), promítá se pivo konzumované v ČR cizinci i na celkové spotřebě alkoholu u nás.
Na druhou stranu se tuzemský trh potýká i s konzumací nezdaněného a načerno vyrobeného alkoholu, jehož podíl na trhu sice po metanolové kauze klesl, přesto se ale i v současné době odhaduje na přibližně 10 procent. K tomu je však třeba dodat, že černý trh s alkoholem není jen problémem naší země, funguje všude na světě a ani u nás, ale ani v zahraničí se do statistik přímo nezapočítává, pouze se jeho podíl dopočítává na základě odhadů.
Kdo změní negativní obraz?
Negativní obraz alkoholu v očích spotřebitelské veřejnosti by přitom měla alespoň částečně snížit po celý říjen probíhající kampaň „Alkohol zodpovědně“. Jejím cílem je na jednu stranu před konzumací alkoholu varovat rizikové skupiny, jako jsou těhotné ženy, mladiství nebo řidiče, na straně druhé hodlá kampaň poukázat na společenská, zdravotní či ekonomická pozitiva výroby i konzumace alkoholu. Kampaň je podporována mimo jiné i ministerstvem zdravotnictví, zemědělství, BESIPem, Potravinářskou a Agrární komorou ČR či výrobci alkoholických nápojů.
Bohužel je třeba konstatovat, že deklarovaná snaha účastníků kampaně přispět k osvětě spotřebitele především poukázáním na prospěšnost konzumace alkoholu v rozumné míře, mnoho aktivních komunikačních prvků neobsahuje. Přestože byla kampani věnována v zahajovací den kampaně tisková konference a přítomným médiím poskytnuty potřebné materiály a prezentace, pro většinu organizací spolupracujících na kampani tím veškerá aktivita skončila. V den zahájení kampaně byly informační materiály v podobě stručné tiskové zprávy k dispozici jen na stránkách potravinářské komory, den nato pak ve stejně stručné podobě na stránce Českého svazu pivovarů a sladoven a také na České technologické potravinářské platformě. Taková Unie výrobců a dovozců lihovin ČR má na svých stránkách poslední zprávu z 11. listopadu loňského roku, takže kampaň samozřejmě nezmiňuje, zcela mimo dění je i Vinařský fond ČR, kde je poslední zprávou jednání Rady Vinařského fondu z letošního září.
Všechny uvedené organizace si přitom stěžují na negativní obraz konzumace alkoholu v ČR. Při vědomí (ne)aktivní účasti na uvedené kampani (ačkoli se do ní měli všichni aktivně informačně zapojit) nezbývá než se zeptat, co pro změnu vlastně sami dělají…
ČLÁNKY DO MAILU