Názory k článku Mýty o opalování: voděodolný krém vodě neodolá

Mám obavu, že tvrzení o tom, že sklo nepohlcuje UV záření, je mýtus.

Sklo propouští (> 90 %) záření od cca 350 nm a blokuje (< 10 %) záření pod 300 nm. Většina UVA a část UVB záření přes něj tedy prochází, takže před spálením opravdu nechrání.

Ale to, co píšete, přece znamená, že sklo poskytuje určitou ochranu před opálením (UVB faktor aspoň 10) a rozhodně vyvrací tvrzení z článku, že slunce ... přes sklo ... opálí úplně stejně. Ono se křemičité sklo ve výbojkách pro solária nepoužívá jen tak.

Tak, i to nejobyčejnější sklo UV záření zachytává, vyjma právě těch specielních, kde se jedná o jednotky procent.

Ve skutečnosti běžné dnešní okna zachycují desítky procent UV záření. Pokovení je dnes to nejčastější, k tomu modifikovaná sklovina, méně často fólie..... primárním cílem tam je zlepšit tepelnětechnické vlastnosti.

To je nesmysl.
To co píšeš platí pro tzv. "obyčejné sklo", tedy plavené skleněné desky bez jakýchkoli úprav na povrchu a ve směsi, cca 2x 2-3 mm. Jenže takové se dnes už téměř ve stavebnictví, ani v automobilovém průmyslu už hodně dlouho neužívá.

Pani doktorka tvrdí: V zásadě není rozdíl v tom, zda se mažete častěji nižším faktorem nebo méně častěji faktorem vyšším.

Toto je zásadní nepochopení podstaty ochranného faktoru. Ochranný faktor se určuje podle množství propuštěného záření, a toto tudíž nezávisí na tom, kolikrát se namažete. Novým namazáním stejné vrstvy filtru s nižším OF tedy nelze dosáhnout stejného efektu, jako s vyšším OF. To je velký rozdíl. Pokud by někdo vyslechl radu
Mazat byste se ovšem měli v každém případě, a to dostatečně často vzhledem k faktoru krému a "nahradil" vyšší ochranný faktor častějším mazáním, může se šeredně spálit.

Kromě toho se píše v článku o krémech s ochranným faktorem 4 - takové se ale nesmí jako ochranné prodávat.

Já jsem to pochopil tak, že je lepší se mazat častěji nižším dostatečným faktorem nežli se ráno namazat vysokým faktorem a pak celý den nic. Také hodně záleží na fototypu člověka, takže to není nesmysl.

Dobrý den, je to přesně tak, níže posílám vyjádření z kliniky Mediestetik:
"Bylo to myšleno tak, že nižší faktor (ale dostatečný k ochraně) je nutné mazat častěji s ohledem na udržování dostatečné ochrany, která v průběhu času působením vody, osušek apod klesá. Tzn. častějším mazáním nižšího faktoru, který odpovídá našemu fototypu poskytuje ochranu stejnou či lepší nežli jedno denní namazání vysokým ochranným faktorem."

Nejlepší je mazat se zevnitř u baru.

Jako vždy, i tento článek potvrzuje, že články vyvracející mýty jsou jedny z nejlživějších.

Okenné sklo samozřejmě ultrafialové záření pohlcuje, a to celou část UV spektra nižších vlnových délek až do nějakých 340 nm. Tedy běžné sklo propustí z UV záření pouze tu nejměkčíá a nejméně škodlivou část, zatímco tvrdší a vysokoenergetič­tější část, která škodí daleko drastičtěji, pohltí.

Dá se tak říci, že opalování za okenním sklem je daleko bezpečnější, než bez něho, protože sklo pohlcuje přesně ty nejškodlivější části UV záření.

Jak jistě dermatoložka ví, energie fotonů je přímo úměrná frekvenci záření: energie = Plancova konstanta × frekvence. Právě vysoká energie fotonů UV záření je za jeho škodlivostí, tak čím je frenvence UV vyšší, tím je škodlivější, ve slangu se říká „tvrdší“.

Okenní sklo zadržuje UV frekvence s vyšší energií, tedy tu škodlivější část.Proto se také za oknem opálíte pomalu, ale mnohem bezpečněji.

S trochou nadsázky se dá říci, že sklo se chová podobně jako ozónová vrstva – pohlcuje škodlivou část UV záření.

Kvůli ztenčování ozónové vrstvy je nutné používat opalovací krémy při opalování, a to zejména tam, kde je ozón ztenčený, tedy budete-li se opalovat v Arktidě či Antarktidě, nezapomeňte přibalit opalovací krém.

Nicméně řekl bych, že při vybalení plavek a plážové deky na pobřeží Antarktidy budete mít zcela jiné praktické problémy, než UV záření. Ono opalovat se při teplotách −10 °C, někde až při −90 °C skýtá zcela jiné problémy.

V našich končinách se nás žádné opatření kvůli ozónové díře netýká, to je bohužel hysterie ekoteroristů a podobných lhářů. Určitě není třeba kvůli tomu zvyšovat UV ochranu v našich končinách.

Lékaři bohužel fyzice nerozumějí, a tak papouškují jen to, co do nich někdo nasoukal. Je to vidět, když mluví o „pouze bezpečných“ vakcínách, když mluví o UV záření, když mluví o ozónové díře.

Co se nezmiňuje, protože se to ekologům nehodí je, že mnohé „ekologické zdroje světla“ jsou v podstatě zdroje UV záření. Všechny „úsporné žárovky“ a zářivky vyrábějí primárně ultrafialové záření. Teprve vrstva luminoforu jej mění na světlo. A pokud se vyskytne, že někde luminofor nanesen nedostatečně či se někde kousek luminoforu odloupne, máte UV záření u vás v bytě kdykoli si rozsvítíte.

Úsporné žárovky a zářivky vyzařují na 185 nm a 254 nm, tedy v oblasti nejškodlivějšího pásma UVC záření.

Je to trochu pokrytecké, například rtuť škodí a musí se vyřazovat, nemůžete si koupit ani obyčejný rtuťový tpeloměr, ale podle ekoteroristů je ta samá rtuť v úspornách a zářivkách najednou vysoce ekologická a prospěšná.

A stejně tak se v rámci UV záření ekoteroristicky zamlčuje, že to není jen ozón, ale především, že vám EU a ekoteroristé cpou větší množství zdrojů UV záření přímo domů z důvodů větší údajné ekologičnosti.

A předpokládám, že doma nenosíte ochranné brýle, abyste si případným UV zářením nezničili zrak. Ale pokud věříte poctivosti a kvalitě čínských výrobců, že zaručeně v luminoforu nebude žádná vada, …

Ten kdo píše tyhle bláboly by měl asi chodit víc na sluníčko. Opalovák je dobrej leda tak na rakovinu kůže a nedostatek vitamínu D. Stačí se Slunce nebát, trávit na něm víc času přes rok (míň oblečenej), jíst dostatek chlorofylu a když už máte potřebu se něčím mazat, tak používat za studena lisované oleje.