Alergie se mohou nečekaně objevit kdykoli během života. Může se také měnit spektrum alergenů, které člověku vadí, může se měnit rovněž intenzita reakcí. Proto má smysl navštívit alergologa vícekrát za život – i když vám v pětadvaceti vyšetření odhalilo jen slabou alergii na břízy, ve čtyřiceti to může být úplně jinak.
Jiná reakce
Imunitní systém přirozeně chrání člověka před patogeny, jako jsou viry a bakterie. V případě alergie postupuje imunitní systém stejně – brání tělo před vstupem škodlivin. Za škodlivé však považuje takové látky, které jsou pro běžného člověka většinou neškodné. Proto onemocnění lékaři z počátku 20. století pojmenovali slovy „allos ergon“, což v překladu znamená „jiná reakce“. Typickými alergickými projevy jsou senná rýma, dušnost nebo svědění očí či uší.
Proto má smysl tohoto odborníka navštěvovat, nejen jakmile se objeví první alergické potíže, ale i pravidelně poté. Lékař vždy na základě vyšetření sepíše seznam aktuálních kritických alergenů a člověk tak ví, čemu se vyhnout.
Na návštěvu alergologa si vyhraďte dostatek času. K tomu, aby mohl řádně posoudit váš stav a předat vám seznam kritických alergenů, musí vás nejprve důkladně vyzpovídat. Před návštěvou alergologa je vhodné připravit si odpovědi na otázky, které vám bude s velkou pravděpodobností klást. Patří mezi
vysvětluje lékařka Karolina Vávrová z alergologické ambulance SYNLAB.
ně: zda se vyskytují alergie v rodině, s jakými potížemi se potýkáte v návaznosti na různé situace či roční období, v jakém prostředí pobýváte nebo zda máte kontakt se zvířaty. V případě potravinové alergie proberete také váš jídelníček a dlouhodobé užívání léků,
Po důkladné anamnéze většinou následuje vyšetření ve formě prick testů, při kterých se alergeny vpichují přímo do kůže a nechávají několik minut reagovat. Tyto testy mají však omezené možnosti. Prick testy jsou základní vyšetřovací metodou, lze je však provádět u omezeného množství alergenů. Pro některé alergeny tak volíme vyšetření krevním testem. Samotné laboratorní vyšetření však nemusí znamenat průkaz alergie, interpretace výsledků je vždy nutná v souvislosti s klinickými obtížemi pacienta,
zdůrazňuje lékařka Radka Šedivá, alergoložka a vedoucí ambulancí SYNLAB.
Test odhalí i sílu reakce
Škála laboratorních testů specializovaných na testování alergií je široká. Ty nejlepší dnes dokáží předpovědět i sílu alergické reakce. Po absolvování takového testu má tak pacient kromě přehledu o alergenech jasno také v tom, na jaké látky může jeho organismus reagovat citlivěji. V laboratorní diagnostice se neustále rozšiřuje spektrum alergenových extraktů, ale i takzvaných rekombinantních (molekulárních) alergenů. Ty nám dovedou blíže předurčit závažnost alergické reakce, možnosti a pravděpodobnost zkřížených reakcí, ale i vhodnost alergenové imunoterapie. V současné době je testem s nejširším spektrem alergenů ALEX. Odhalí reakci na 117 alergenových extraktů a 178 molekulárních alergenů,
popisuje lékařka Šedivá. Test ALEX je možné podstoupit i jako samoplátce, jeho výsledky je však vždy nutné s lékařem konzultovat.
Jak často testovat na alergii
Ideální frekvenci pro podstoupení alergologických testů nelze vzhledem k individualitě každého jedince přesně doporučit. Jak často alergologické testy absolvovat, se tak vždy poraďte se svým ošetřujícím lékařem. Záleží převážně na frekvenci klinických obtíží a závažnosti reakcí. Nové testy je vždy vhodné provést při změně či zhoršení příznaků alergie. Ideální období pro absolvování alergologických testů je vždy spíš podzim nebo zima, tedy čas, kdy pyloví alergici neužívají antihistaminika,
přibližuje alergoložka Radka Šedivá.
Návštěvu dětského alergologa neodkládejte v případě, že dítě trápí nevysvětlitelné potíže, i když to nebude klasická alergická rýma nebo vyrážka. Alergická onemocnění malých dětí nejčastěji postihují kožní, trávicí a respirační ústrojí. Na kůži jsou to projevy výrazného ekzému, který nereaguje na běžnou léčbu. V případě trávicího traktu v kojeneckém věku nejčastěji jde o přítomnost krve a hlenu ve stolici, poruchy trávení, zvracení či zácpu.
Projevy respirační jsou obdobné dospělému věku – alergická rýma, astma bronchiale, může se ale projevovat i opakujícími se laryngitidami či anafylaxí. Nárůst případů dětských pacientů s anafylaxí pozorujeme nejčastěji po požití potraviny. Jedná se o celkovou reakci organismu projevující se poruchou dýchání, celotělovým výsevem a kolapsovým stavem, který může být život ohrožující. V takovém případě vždy neprodleně kontaktujte zdravotní záchrannou službu,
doplňuje alergoložka Karolina Vávrová.
Je potřeba doporučení od praktika?
Alergoložka MUDr. Radka Šedivá
Doporučení od praktického lékaře v SYNLABu vyžadujeme, a to hlavně u dětí. Pacienty léčíme vždy komplexně. Potřebujeme znát informace o předchorobí, přidružených onemocněních, současné léčbě nebo dosud provedených vyšetřeních. Souhrn všech těchto údajů společně s naším klinickým a laboratorním vyšetřením napomáhá rychlejšímu stanovení diagnózy a příčin obtíží. Alergologa tedy radíme navštívit vždy ideálně na základě doporučení praktického lékaře, přestože nejde o obecně stanovenou podmínku.
MUDr. Radka Šedivá, alergoložka a vedoucí ambulancí SYNLAB
Portfolio látek, na které si může imunitní systém vybudovat přecitlivělost, je velmi široké. Mezi ty nejčastější patří inhalační alergeny (pyly, prach nebo roztoči) a potraviny, mezi ty méně časté pak například alergie na slunce či chlad.
Citlivost organismu se ale většinou neorientuje jen na jednu specifickou skupinu alergenů. Seznam látek, na které může být pacient citlivý, bývá velmi různorodý. Kdykoli během života se může také změnit či rozšířit, a to například v důsledku častého vystavování se určitému alergenu. Proto se vyplatí mít o svých alergenech přehled včetně toho, jak se mění.
ČLÁNKY DO MAILU