Pohybový aparát je souhrn všech orgánů a systémů, které slouží k pohybu. Gró pohybového aparátu tvoří kostra, svaly, klouby a vazivo. Když budeme hodně velcí detailisté, můžeme do něj zahrnout i mozek a nervy, které propojují svaly a klouby. Díky takto komplexnímu aparátu někteří lidé za život nachodí i několikanásobek obvodu zeměkoule, tedy dokud na semaforu pohybu nezasvítí červená a nezastaví je bolest. Jak ji oddálit a čím onemocnění kloubů zmírnit, prozradil přední český ortoped Petr Fulín z 1. ortopedické kliniky 1. LF UK a FN Motol v Praze.
To mě loupá v kloubech… To mám po tátovi
Onemocnění pohybového aparátu patří mezi nejčastější příčiny návštěvy lékaře. Buď přicházíme s onemocněním akutním, které vzniklo po úrazu či přetížení pohybového aparátu – postupně může vést k rozvoji artrózy či degenerativní poškození chrupavky, nebo s onemocněním chronickým. „To je založeno na degenerativním onemocnění struktur, ať už kostí, chrupavky, nebo měkkých tkáních pohybového aparátu,“ vysvětluje Petr Fulín.
Existuje pět druhů poškození pohybového aparátu. Některé se ovlivnit dají, ale další jen velmi málo:
1. Důsledek stárnutí tkání
Tato kategorie je ve znamení degenerativních změn tkání – ubývá chrupavka, rozvíjí se artróza, svaly, šlachy a vazy ztrácejí svoji pružnost a jsou křehčí. „Muž, kterému je čtyřicet pět let a je stále aktivní, si velmi často přetrhne šlachu, protože jeho tkáně už nejsou takové, jaké měl ve dvaceti. Šlachy si přetrhne ve chvíli, kdy si ještě není schopen přiznat, že už by neměl sportovat jako za mlada,“ uvádí ortoped. Na vině je snížení hustoty kostní tkáně, které souvisí s osteoporózou – řídnutím kostí, kdy se kvalita kostní tkáně snižuje.
2. Traumata pohybového aparátu
„Zahrnují zlomeniny kostí, přetržení šlach, svalů i vazů jednotlivých kloubů i poranění chrupavky,“ vyjmenovává denní chléb ortopedů i traumatologů Petr Fulín.
3. Přetížení tkání
Týká se zejména sportovců, kteří nepřiměřeně přetěžují pohybový aparát. Což se ale snadno stane i nesportovnímu typu na chalupě u lesa. „Když budete dva dny v kuse štípat dříví, je pravděpodobné, že se to třetí den může projevit negativním subjektivním vjemem v oblasti pohybového aparátu,“ říká ortoped.
4. Vrozené nebo získané vady biomechaniky
Když má někdo přirozeně, nebo postupem doby vybočené klouby, například koleno do tvaru O, je zatěžována jen jedna polovina kloubu, chrupavka podlehne degeneraci, což se následně projeví bolestí.
5. Sekundární příčiny
Bolesti mohou být dány přičiněním jiného onemocnění. „Musíme myslet na nádorové afekce, infekce nebo dnu. Pacient musí být dobře vyšetřen, aby se vyloučila tato příčina bolesti,“ říká odborník.
Artróza – projev stárnutí kloubů
Ve věku čtyřicet pět až šedesát pět let se artróza týká asi čtyřiceti procent lidí, ve věku nad šedesát pět let trpí nějakou formou artrózy sedm z deseti pacientů. Těžko se pak divit, že endoprotéz kyčelních kloubů se v Česku dělá asi patnáct tisíc ročně, kolen dvanáct tisíc, přičemž počet operací neustále vzrůstá. Přetížení, traumata a genetické predispozice postupně vedou k rozvoji artrózy kloubů, která nejčastěji postihuje velké klouby, páteř a některé malé klouby rukou.
Jde o degenerativní proces hyalinní chrupavky – to je ta nejběžnější, tvrdá, hladká, průhledná, kryje povrchy kostí a kloubů. Tento proces vede ke změnám v oblasti kloubního pouzdra, měkkých tkání, kostní struktury. Neovlivňuje tedy jen chrupavku, ale i ostatní měkké tkáně, proto kolena otékají a bolí i na povrchu. „Pacienty k nám přivádí vždy jediný příznak, bolest. Bolest je totiž vedoucím příznakem artrózy. Zpočátku je to bolest námahová po velké zátěži, typická je tzv. ranní ztuhlost kloubů. Pacient nám obvykle řekne, že ráno vstane, hrozně ho klouby bolí, a když je rozhýbe, je to za půl hodiny v pořádku,“ popisuje lékař.
Bolest je hlavním příznakem artrózy
To jsou první projevy artrózy kloubů, kterých se to týká. Později se přidává klidová a noční bolest. Bolest pacienty budí ze spaní, což působí negativně i na jejich psychiku. Dalšími typickými příznaky artrózy jsou tzv. defigurace kloubů, porucha osy a tvorba okrajových kostěných výrůstků na okraji kloubů, které mohou způsobit změnu reliéfu kloubu.
Léčba artrózy: pohybem
Rozeznáváme dvě velké skupiny léčby; invazivní, při níž dochází k výměně poškozeného kloubu, a konzervativní, při níž dochází k úpravě režimu a životosprávy. „Při konzervativní léčbě můžeme pacientovi doporučit redukci nadváhy a omezení extrémních sportů, což je pro něj velmi nepopulární. Nedílnou součástí této léčby je rehabilitace ve formě cvičení nebo fyzikální léčby, aby se udržel rozsah hybnosti i svalů v kondici,“ říká Petr Fulín.
„Tím, jak se klouby v zátěži hýbou, dochází k ‚promazávání‘ kloubní chrupavky, která funguje jako tlumič. Pokud klouby, a tím i chrupavky, dostatečně a pravidelně nezatěžujeme, ztratí svou pružnost a ‚zleniví‘. Bolest nás pak upozorní na problém. Pro správnou funkci je důležité klouby udržovat v jejich plném rozsahu pohybu. Bolest by neměla znamenat absolutní stop veškerému pohybu. Je tomu naopak, správný pohyb léčí. Přiměřená zátěž je velice důležitou součástí rekonvalescence,“ vysvětluje fyzioterapeut Jakub Hemr význam fyzické aktivity při udržování zdraví kloubního aparátu. „Laser, magnety, ultrazvuk, rentgenové záření, rázová vlna, včetně lázeňské terapie, mají spíše zmírnit bolestivé projevy artrózy,“ doplňuje Petr Fulín.
Masti na kyčelní kloub nemají význam
Farmakoterapie dobře ovlivňuje bolest a zánětlivou reakci, je sice pro pacienta jednoduchá, nicméně bez pohybu a vlastního přičinění nebývá úspěšná. „Jakmile pacient slyší slovo zánět, myslí si, že ho vyléčíme antibiotiky, ale toto je zánět aseptický, tedy nebakteriální, čili se antibiotiky neléčí. Ovlivňujeme strukturu poškození chrupavky,“ uvádí ortoped.
Galerie: Co všechno lze v lidském těle nahradit
Prostředků, které se v ortopedii užívají, je celá řada, ale protože pacient s artritidou má bolesti pořád, nelze užívat léky pro krátkodobou léčbu, neboť iritují jeho žaludeční trakt. Využívány jsou opiáty nebo nesteroidní antirevmatika s rychlým nástupem a dlouhodobější efektem. Dobře fungují protizánětlivé léky lokální, tedy injekce přímo do kloubu, který utlumí zánětlivou reakci a pacientovi rychle uleví od bolesti.
Využívají se i lokální masti nebo gely. Záleží na velikosti a hloubce problematického místa. Na kyčel například nemá smysl mazat antirevmatika, neboť by účinná látka nemohla prostoupit masou až k bolestivému místu.
Kloubní výživa moc nefunguje na malé klouby
Populární jsou i různé kloubní výživy, jichž je na trhu celá řada. Liší se zejména obsahem účinných složek. Nejlepší jsou přípravky s komplexním složením chondroitinu, glukosaminu a kolagenu.
„Všechny preparáty, které existují, se snaží obsahovat maximální dovolenou účinnou látku. Kvalitativně by tedy měly být stejné, ale farmakogenetika vstřebávání může být jiná. Jsou pacienti, kterým pomohl jeden přípravek, a pacienti, kterým ten samý nepomohl, ale funguje na ně něco jiného. Obecně jsou tyto preparáty účinnější na nosné klouby, jako je kyčel, koleno, případně hlezno. Na rameno a menší klouby je účinnost menší, ale záleží na subjektivním vnímání pacienta i na stavu chrupavky,“ uvádí ortoped.
Navíc nárazové užívání kloubní výživy po dobu jednoho měsíce nemá téměř žádný efekt. Nerespektováním dávkování ztrácí kloubní výživa na účinku.
Odborná spolupráce:
As. MUDr. Petr Fulín, Ph.D.
Asistent na 1. ortopedické klinice 1. LF UK a ve FN v Motole. Zároveň zastává funkci lékaře týmu HC Rytíři Kladno. Věnuje se pedagogické činnosti na 1. LF UK v oboru ortopedie, traumatologie, fyzioterapie a ergoterapie. Působí také jako instruktor operačních kurzů zaměřených na aloplastiku ramenního kloubu.
ČLÁNKY DO MAILU