Ve spoustě věcí s panem Klímou souhlasím, s neschopností kuchařů kalkulovat, s nevábnými oblohami, překombinovanými jídly, s úrovní obsluhy, úrovní hostů... Ale nemohu souhlasit, že neexistují typicky česká jídla. Stejně tak nesouhlasím, že vepřová s knedlíkem a se zelím není typicky česká kombinace. Pak by se nedalo mluvit ani o anglickém roastbeefu, vždyť přece maso pečou nějak všichni...
Za typicky česká jídla považuji (namátkou):
- bramboračku, kulajdu, oukrop, zelňačku
- bramboráky, škubánky, chlupaté knedlíky, lokše
- houbovou omáčku, fazole na slanině, jazyk na sardeli,
- znojemskou pečeni, slepici na smetaně, kachnu se zelím a knedlíkem, kachnu na zázvoru, uzené se švestkovou omáčkou, haši, zadělávané dršťky
- houbovou smaženici
- vejce do skla s křenem
- ovocné knedíky, jidášky, boží milosti, martinské podkovy a vůbec moučníky s makovou náplní
- český chleba z chlebového kvasu
Možná jsem se někde sekla, (asi ano), ale česká kuchyně má dobrý základ. A věřte, pane Klímo, že jen proto, že spoustu nápadů převzala kuchyně německá, rakouská či maďarská (koneckonců i naše úprava jejich guláše se do maďarska vrátila a maďaři ho s radostí pod jiným názvem baští), a jakožto větší země ji poslali do světa jako vlastní, neznamená to, že česká kuchyně neexistovala a neexistuje :-)