Na co děti nechat očkovat a co nemá smysl?

Ještě než dítě opustí porodnici, už dostává první očkování: proti tuberkulóze. Nemoc se přitom v Evropě prakticky podařilo vymýtit. Dětští lékaři proto usilují o to, aby se proti „tubeře“ děti přestaly očkovat úplně a naopak aby se nově zavedlo jiné očkování – proti rotavirům. Ty jsou totiž nejčastější příčinou, proč děti do dvou let věku končí v nemocnici nebo dokonce umírají.

První dvě velké změny v očkovacím kalendáři dětí však platí už od Nového roku. Jednak dětem stát nově platí vakcínu proti pneumokokům, pokud se pro ni rodiče rozhodnou. A kromě toho je přeočkování proti tuberkulóze už nepovinné.

„Přesto k němu kalmetizační stanice stále posílají pozvánky a přesvědčují rodiče, že by dítě měli ve dvou letech věku a v deseti letech nechat přeočkovat. Ne, není k tomu z medicínského hlediska vůbec žádný důvod,“ říká lékařka Hana Cabrnochová z pediatrické společnosti.

Přeočkování na tuberkulózu je tak od letoška nepovinné a čistě dobrovolné, dá se doporučit jen rodinám, které například cestují na Východ nebo se často stýkají s cizinci z rozvojových zemí.

„V Česku je nejméně případů tuberkulózy v Evropě. A u těch, které jsou, jde o výskyt nemoci u cizinců, kteří si nemoc přivezli. Navíc není prokázán přenos nemoci jen jízdou v tramvaji nebo krátkým kontaktem s nemocným, třeba v obchodním centru se nikdo nenakazí, to by člověk musel s nakaženým trávit celé dny,“ říká Cabrnochová.

Dětští lékaři tak navrhují, aby se očkování proti tuberkulóze od příštího roku zcela vypustilo z očkovacího kalendáře. Dnes jsou přitom děti očkovány už čtvrtý den po porodu přímo v porodnici, pokud si to rodiče nepřejí jinak, nejpozději však dítě musí nechat naočkovat do šesti týdnů věku.

„Není už důvod ani k očkování novorozenců – stejnou vakcínou se navíc očkuje šedesát let, od té doby se nezměnila a děti na ni mají často velmi silné alergické reakce, kvůli nimž se potom musí odsouvat jiná důležitější očkování,“ říká Cabrnochová. Například v Rakousku už se neočkuje proti tuberkulóze deset let a přesto tu nemají žádné problémy s onemocněním.

„Mohlo by k tomu dojít i u nás už od příštího roku,“ říká Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti. Očkování proti tuberkulóze by pak zůstalo povinné jen u rizikových skupin dětí, tedy například u těch s oslabenými plícemi.

Černý kašel je zpět

Naopak se k nám po pětatřiceti letech vrátil černý kašel, a od roku 2005 na něj zemřeli tři ani ne půlroční kojenci.

Pediatři proto varují a doporučují rodičům a příbuzným čerstvě narozených dětí, aby se raději nechali znovu naočkovat – vakcína vyjde zhruba na pět set korun a slouží zároveň jako přeočkování proti tetanu. Pediatři také zvažují, že si děti budou od příštího roku zvát na přeočkování proti černému kašli dřív – ne v jedenácti, ale už v devíti letech.

„Ukázalo se totiž, že nejčastěji černým kašlem onemocní děti od deseti do čtrnácti let věku,“ říká Prymula. Loni takto u nás onemocněly stovky dětí. Nemoc se léčí antibiotiky, u doposud neočkovaných dětí zhruba do jednoho roku však může být dusivý kašel smrtelný.

I průjem zabíjí

Totéž se týká rotavirů. Jde o silné průjmové onemocnění, s nímž se setká prakticky každé dítě do pěti let věku. Nejčastěji díky nákaze ve školce či v jeslích. Nejvážnější průběh však má první setkání s nemocí u dětí mladších dvou let, poté děti získávají imunitu a každá další nákaza rotaviry je pro ně slabší.

„Za poslední čtyři roky jde o nejčastější důvod hospitalizací dětí v Česku,“ říká Renata Kračmarová z kliniky infekčních nemocí v Hradci Králové. „Celosvětově kvůli tomuto viru skončí v nemocnici dva milióny dětí a padesát jich zemře. Rotaviry jsou totiž významnou příčinou úmrtnosti dětí do dvou let. Jen na naší klinice končí ročně šest set až sedm set dětí,“ dodává.

Silný průjem nejenže dehydruje tělo dítěte, ale způsobuje i další vážná poškození (protržení) střev u malých dětí. „Nehledě na to, že studie ukazují, že každé druhé dítě, které zůstane v nemocnici více než osm dní, se nakazí takzvanou nozokomiální infekcí. A to znamená antibiotika a další léčení a zátěž pro malé tělo. Proti nozokomiálním infekcím bohužel není obrany, ať nemocnice dělá, co chce. Pro kojence může být proto pobyt v nemocnici i přesto, že se z rotavirového onemocnění uzdraví, osudový,“ upozorňuje lékařka.

Dětští lékaři proto doporučují očkování proti rotavirům už teď, byť si rodiče vakcínu zatím musí zaplatit sami. Očkování má smysl u kojenců do jednoho roku věku a může se očkovat už od devátého týdne. Vakcína se skládá ze tří dávek a stojí okolo patnácti set korun.

„Byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo v příštím roce vakcínu proti rotavirům dostat do povinného očkovacího kalendáře dětí. Tady však hodně záleží na finanční situaci státu,“ říká Roman Prymula.

V Česku jsou proti rotavirům očkovány zatím jen asi dvě procenta dětí. Nemoc začíná vysokými horečkami až 40 stupňů Celsia a akutním průjmem, u dětí do dvou let vždy vyžaduje návštěvu u lékaře.

Ilustrační foto: Isifa.com, agentura SXC