Ochlazení hospitalizovaných pacientů zajišťují ve vedrech posledních týdnů většinou pouze větráky a žaluzie v oknech. „Podle oficiálních informací nemá více než polovina pacientů na lůžkových odděleních klimatizaci. Dá se tudíž předpokládat, že nejen trpí, ale že zajisté může docházet i k ohrožení jejich zdraví,“ uvádí v tiskové zprávě Martin Jan Stránský, lékař a zakladatel Kanceláře Ombudsmana pro zdraví (KOZ), a pokračuje: „Žádné statistky, ze kterých by bylo jasné, zda a jakou měrou k tomu přispěla vedra a technická nepřipravenost českých nemocnic na podobné klimatické podmínky, nejsou zatím dostupné.“
Na co má právo pacient
Podle právních norem České republiky by nám měly stačit větráky a studené obklady. „Podle zákona o zdravotních službách musí být zdravotnické zařízení pro poskytování zdravotních služeb technicky a věcně vybaveno,“ konstatuje Jana Palečková, právní poradkyně KOZ.
Pacient má právo vznést požadavek na studené obklady či na umožnění zapojení větráku. Je-li je to technicky možné, není důvod, aby mu nebylo vyhověno. Pokud by poskytovatel zdravotních služeb jeho požadavek odmítl, může sám pacient či jeho osoba blízká podat oficiální stížnost. Problém je v tom, že poskytovatel zdravotních služeb má na odpověď lhůtu třicet dní, kdy vlna veder už zřejmě pomine. „Pokud by se následkem těchto podmínek zásadně zhoršil zdravotní stav pacienta, pak je samozřejmě stížnost poskytovateli zdravotních služeb na místě. Doporučila bych v tomto případě zvážit zaslání kopie stížnosti krajské hygienické stanici,“ doplňuje Jana Palečková.
I personál se vaří
Zákoník práce zavádí základní povinnost pro všechny zaměstnavatele vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí. Mimo jiné to znamená, že jim vzniká povinnost poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje. Ty mají za cíl doplnit tekutiny a minerální látky ztracené při práci potem a dýcháním. Nárok na ochranný nápoj pak vzniká podle zákoníku práce tehdy, pokud „mikroklimatické podmínky na pracovišti jsou nevyhovující“.
K tomu, aby bylo možné určit daný energetický výdej u konkrétní práce, pak slouží zařazení do tříd (I, IIa, IIb, IIIa, IIIb, IV a V). Někomu stačí voda z kohoutku, lidé, jejichž práce zařazena do vyšší třídy, už potřebují vodu slabě mineralizovanou či nápoj obsahující maximálně 6,5 hmotnostních procent cukru (může navíc obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu). Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento.
Příklady Ministerstva zdravotnictví ČR
- Pokud jde o konkrétní množství ochranného nápoje, ten u třídy I bude při teplotě 31 °C činit 0,9 litru, resp. cca 1 litr ochranného nápoje (množství se zaokrouhluje vždy směrem nahoru).
- Jestliže byla u práce třídy I naměřena teplota 33 °C, zvyšuje se množství ochranného nápoje na 1,7 litru.
Pokud zaměstnavatel ochranný nápoj odmítne poskytnout, i když na něj má zaměstnanec podle zákona právo, může se obrátit na hygienickou stanici nebo inspektorát práce. Zaměstnavateli za nedodržení těchto povinností hrozí finanční postih.
Ani s klimatizací se to nesmí přehánět
Bojíte se, že v práci naopak nastydnete, neboť to kolegové ve vedrech přehánějí s klimatizací? Vězte, že i na klimatizovaných pracovištích je třeba dodržovat pravidla podle nařízení vlády, která opět navazují na pracovní třídy, podle nichž jsou stanoveny teplotní limity. Zaměstnavatel musí hlídat a dodržovat rozdíl vnějších a vnitřních teplot, který by neměl překročit 5–6 °C.
Zásady pro zdravé používání klimatizace
- Udržujte max. rozdíl 6 °C mezi venkovní teplotou a teplotou v klimatizovaném prostředí.
- Proud studeného vzduchu nesmí směřovat přímo na vás.
- Klimatizace by neměla být v činnosti déle než 4 hodiny denně.
- Přechod z klimatizovaného prostředí do teplého by měl být pozvolný.
- Klimatizaci v autě vypněte 15 min. před ukončením jízdy.
- Prevencí je také vhodné cvičení, příjem vyvážené stravy a dostatku tekutin.
- Klimatizace také vysušuje oči, pomůže častější mrkání či tzv. umělé slzy.
Podle zákoníku práce je zaměstnanec sice oprávněn odmítnout výkon práce, jestliže má odůvodněně za to, že závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, jenže si těžko představit, že by něco takového udělali zdravotničtí pracovníci pacientům. „Jedná se o situaci, kterou nelze podcenit. Na jedné straně máte pacienty, kteří trpí vedrem a vyžadují si větší péči, dozor na hydrataci ap. Na druhé straně stojí zatížená a poddimenzovaná služba sester, která musí ve stejných vedrech nejen pracovat stejně jako vždy, ale dokonce víc. V rámci globálního oteplování musíme počítat s tím, že se taková léta, jako je to současné, budou opakovat, takže se jedná o problém, který nelze ignorovat,“ sumarizuje Martin Jan Stránský.
ČLÁNKY DO MAILU