Tak koukám, že chlapi a ženy žijí opravdu v zajetí zvláštních předsůdků o tom druhém pohlaví... Neznám ve svém okruhu ženu, která by chtěla chlapa předělávat. To pochopí každá hned v prvním vztahu ještě na střední škole, že to je zbytečná energie. A podruhé už tu chybu neudělá.
A s těmi matkami s dětmi se musím chlapskému myšlení, díky za vysvětlení. To mě totiž pobavilo. Ty svobodné třicítky s malými dětmi, o kterých píšu, jsou totiž nejen hezké, ale mají vlastní zajímavou práci, uživí sebe i dítě samy tak dobře, že si jedna koupila obraz Kupky a druhá se chystá splnit si sen o motorce, třetí přebudovává svůj domeček za Prahou a chlapa v bytě nechtějí ani náhodou, leda jako milence na pár hodin a pak hlavně rychle papa, protože prát mu ponožky a mazat rohlíky k snídani nechtějí, toho už si užily dost. Navíc splnily svou roli ženy mateřstvím a jsou spokojené a naplněné. A když jim holt nevyšel vztah, tak je tío smutné, ale život jde dál a teď ho aspoň žijí po svém. To vůbec není snadná kořist nebo zoufalkyně. Naopak: ty se těm lovícím chlapům smějí.
Kdyby tak chlapi tušili, že mnohem snazší kořist je právě ta třicítka s dobrou prací, která je hezká, ale uvnitř zoufalá, že nemá chlapa, tikají jí biologické hodiny, a zjišťuje, že práce není všechno! Je to legrační, jak se ženy a muži míjejí.