Vlákno názorů k článku Na co sbalit ženu. A na co ani náhodou od P2010 - Hezke recicky, ale nakonec se stejne rozhodujete podle...

Peníze nejsou zase tak velmi důležité a nemají se řadit na přední příčky spokojenosti.

Vidíš a pokaždé neplatí nějaká pravidla. Sama jsem také ženského pohlaví a přitom beru peníze jen pouze jako prostředek k přežití a nic více.

A proc bychom to vsechny delaly? Tak dlouho jsem tenhle zvast poslouchala doma, az sem to zabalila. Ten muj byl byt se clankem moc nesouhlasim (a pisatelka by se ponejprv mela naucit psat bez hrubek). Tak nadutce, co maji radi jen sva tela, chlubi se svymi svaly a bali na penezenku vystihla presne (bohuzel vlastni zkusenost). Nevim, proc bych, mela letet zrovna na tohle. Holou zadnici zrovna nemam, praci mam. Takze sorry, ale styl, ja mam vic penez, nez ty, tak si te koupim a ty budes delat co ja reknu mozna nekterym vyhovuje, mne rozhodne ne. Lidi, kteri ale berou vse pres penize je mi opravdu lito a jsou zastoupeni na obou stranach. Zalezi predevsim na tom, jak se k sobe chovaji. Dovolena za sto litru s neurvalcem (jedno jake pohlavi) nikdy nenahradi tyden pod stanem s clovekem, ktery umi druheho rozesmat. Ano, mam kamaradky a kamarady, ktere treba na fb postuji ve velkem fotky z kdejake drahe destinance. Uz si je ani neprohlizim, na tech lidech je kolikrat videt, ze tam byli je jedine plus, kdyz nekdo posle fotky z byt levne dovolene, protoze na vic nebylo, najdete tam vic viditelne stastnych lidi. Fotky mist, kde jsem treba nebyla si muzu prohlednout na netu a nemusim pritom koukat na nejakou pani Novakovou, ktera se vsem snazi sdelit, ze ten jeji na to "ma" a na kazde fotce je dementne skrobeny vyraz.

A ano, priznavam, ze tak bohata abych kazdy rok jela na druhy konec sveta nejsem. Nekdy to zas nevyjde, protoze spolecni pratele by nemohli a dovolena s nimi je zaruka legrace - pristupovat ke chlapum jinak, to bych se musela zblaznit.

Moje nejhorsi dovolena s muzskym byla ve Spanelsku (pak ze dovolena nabiji baterky!). Ze pry pojedem tam a tam - Katalansko a ani jeden jsme nebyli plazovi, nicmene dovolenou si nepredstavuji ve stylu chozeni po nakupech a vypraveni si o tom s dalsimi ucastniky. Po roce jsem tam jela s clovekem, se kterym ziju 15 let. Jeli jsme busem (tak se u filmu Ucastnici zajezdu o to vic nasmejeme). Zbytek jsme bud jezdili s ostatnimi, nebo po vlastni ose vlakem. Hlavni je, ze jsme se nenudili. Nakupovat muzeme v Praze.

A co si budeme povidat, bohuzel nejvice ve vztazich, kde jsou hlavni penize, opet jedno jake pohlavi to nejvice odnaseji deti. Ona je pak radost mit ve tride malou kopii Jarouska, ktery vi na co vse taticek ma a ktery si mysli, ze muze vse jako on/ona. Tady to mi uz hlava fakt nebere