Názor k článku Na dítě plešaté po rakovině koukali sousedi dalekohledem od * - Inu, mě se zase obrací žaludek z tvého...

Inu, mě se zase obrací žaludek z tvého příspěvku. Kde se ta nenávist, slepá nenávist, paušalizování, nepřemýšlení, kde se to v tobě bere?

Co píší v článku?
"„Byla jsem s dcerkou na hřišti, měla roušku, a jiná maminka od ní odtáhla své dítě se slovy: Fuj! Pojď pryč, ať něco nechytíš!“ „Syn nemá skoro žádné vlásky. Ve škole mu po deseti dnech strkaly děti hlavu do záchodu.“ „Koukají na nás jako na exoty.“

To je snadno vysvětlitelné. Pokud má oholenou hlavu, paní si asi pomyslela: vši. A vši jsou mezi dětmi lehce přenosné. "Ať něco nechytíš", na rozdíl od rakoviny (ačkoli už několik let probíhá mediální kampaň, že i rakovina je nakažlivá - viz. očkování proti rakovině děložního čípku.

A to, že děti dokáží být velmi kruté, to je známo dávno a velmi dobře. Mnohem více, nežli dospělí. Proto toho využívají například v Africe, kde mají tzv. "dětské vojáky". Ti nemají zábrany, jako dospělí, udělají i věci, co by dospělí nikdy neudělal.

Tak to je, ale jen duševní mrzák v tom může vidět něco jiného, a dokonce to připisovat jednomu národu. Fuj.