Inu, mě se zase obrací žaludek z tvého příspěvku. Kde se ta nenávist, slepá nenávist, paušalizování, nepřemýšlení, kde se to v tobě bere?
Co píší v článku?
"„Byla jsem s dcerkou na hřišti, měla roušku, a jiná maminka od ní odtáhla své dítě se slovy: Fuj! Pojď pryč, ať něco nechytíš!“ „Syn nemá skoro žádné vlásky. Ve škole mu po deseti dnech strkaly děti hlavu do záchodu.“ „Koukají na nás jako na exoty.“
To je snadno vysvětlitelné. Pokud má oholenou hlavu, paní si asi pomyslela: vši. A vši jsou mezi dětmi lehce přenosné. "Ať něco nechytíš", na rozdíl od rakoviny (ačkoli už několik let probíhá mediální kampaň, že i rakovina je nakažlivá - viz. očkování proti rakovině děložního čípku.
A to, že děti dokáží být velmi kruté, to je známo dávno a velmi dobře. Mnohem více, nežli dospělí. Proto toho využívají například v Africe, kde mají tzv. "dětské vojáky". Ti nemají zábrany, jako dospělí, udělají i věci, co by dospělí nikdy neudělal.
Tak to je, ale jen duševní mrzák v tom může vidět něco jiného, a dokonce to připisovat jednomu národu. Fuj.
Věcná poznámka: o roušce se mluví v jiné souvislosti.
A co se týče roušky, ani v té jiné souvislosti nemohu souhlasit o civění a podobném. Zrovna minulý týden jsem ve městě jednu slečnu s rouškou, v té "zdravotní" zelenomodré barvě, potkal.
Nejprve jsem se podíval, tohle je u nás nezvyk, podívání je naprosto přirozená reakce. I hned jsem si vzpoměl na podbné flagelatské články a příspěvky, jako jsouu tyto. A začaL jsem.... pozorovat její okolí. Nic takového, jako se tvrdí zde a v článku, jsem neviděl. A že jsem to hledal! Krátké pohledy, to ano, ale to bylo vše.
A jestli si tohle děti prohlížejí více, inu to je přirozené, podivné by bylo cokoli jiného.
Takže problém je zcela jistě v jiné osobě, nežli v té v okolí.