Já bych v tom neviděl nic špatného, naopak je dobře to poznat. Z čeho se mi dělá trochu, no nedobře, je pózování vyzubených turistů před těmi smutnými památkami.
Ono taky záleží na tom, kdo a co si chce prohlédnout. Byl jsem ve Francii na pláži Omaha a prolezl jsem si tam ta opevnění, vyfotil ty kanóny a osahal ty rozpraskané díry v těch bunkrech. Už to mi stačilo, když jsem pak navštívil ten vojenský hřbitov a viděl ty tisíce křížů v řadách na všechny strany, nemyslím, že bych se stal válečným štváčem. Naopak, stál jsem tam v pokoře a smutku za ty mladé kluky. A bylo mi líto těch co padali z těch člunů i pak těch, co je stříleli v těch dobitých bunkrech. Ono něco jiného je vidět DVD z křesla a něco úplně jiného je tam být a pocítit to. A ten duch té tragédie tam byl. Ten hřbitov mi otevřel oči. A to jsem viděl předtím hodiny dokumentů o Normandii a o invazi.
ČLÁNKY DO MAILU