Nevim jak s Verou, ale obecne nemam moc pochopeni pro takovy ten obvinovaci postoj typu „muj zivot nestal za nic a muzes za to ty“ – at uz ho zastava zenska nebo chlap. Proste kdyz se kdyz se ve vztahu neciti nekdo dobre, ma s tim neco delat zavcasu, treba vcetne rozchodu, a ne to nejak preklepavat a vinu za vlastni nerozhodnost pak svalovat na druhe.
A to vcetne pripadu, kdy vztah obsahuje deti, protoze i pro ne nema zadny smysl mit dva rozhadane biologicke rodice.
Rozvody jsou pro deti velkym sokem. Ja jsem kuprikladu chtel udelat sebevrazdu, protoze jsem byl presvedcen ze se mi zhoutil cely zivot a ze nema smysl dal zit, protoze bude po zbytek zivota nasledovat jen utrpeni. Nechapal jsem jak muze tatinek kuli takove malichernosti jako je chtit sahat na prsa nejake jine pani opustit a zradit sve dite a manzelku. Kde je jeho cest? Buh neuznava tyto argumenty vychcanku co se nechteji starat o svou vlastni rodinu, ktere slibili pri svatbe celozivotni vernost.
Muj otec dopadl velmi neslavne, naprosto do pismene presne jak jsem mu jako dite prorokoval. Samotneho mne to dodnes prekvapuje, jak jsem to mohl tak presne vedet. Kdyz jsem mu to rikal tak mne zmlatil, ale ja jsem mu rikal – jestli si myslis ze timhle svuj osud zmenis tak to se pletes. Kdyz ale budes poslouchat Boha, tak se ti to nestane.
Ano, rozvody JSOU svinstvo, hlavne pro deti. Jenze nekdy je jeste vetsi svinstvo v rodine zustat. Zase hlavne pro deti. Je jednoduche soudit jine, neni mozne spravne poradit. Dulezite je oprostit se od osocovani a osobni nenavisti a snazit se to ulehcit hlavne detem – proste pristup rozumnych dospelych lidi a ne ukrivdenych deti. Asi to vyzni cynicky, ale zivot jde dal a my sami jsme za ten svuj zodpovedni. Tohle je dulezite si uvedomit na obou frontach a pak se spravne rozhodnout.
Asi pred rokem jsem odesel od rodiny a ackoliv to ma desetileta dcerka nenese uplne bez smutku, je to mnohem lepsi, nez jsem vubec doufal. Jsem rad, ze jsem se po spouste let problemu a hadek dokazal odpoutat a umoznit tak sve dceri zit v klidnejsim prostredi.
Petre, ja sam jako dite takovou sitaci nezazil, ale zvazte, jestli dokazete otci odpustit. Myslim, ze by to pomohlo nejen jemu, ale hlavne Vam. (A to nepisu kvuli svemu svedomi, ale snazim se Vam pomoct, i kdyz o to mozna nestojite.)
Muz ma za ukol se o rodinu starat, chranit ji, vest ji k poznani Boha a organizovat jeji chod. Tyto predepsane povinnosti neni mozne vykonavat kdyz rodinu opusti. Z organizace zvane rodina dovoluje propustit manzelku, pokud je neverna. Spravne poradit je velmi jednoduche. V Bibli najdete spoustu rad jak si zaridit stastny rodiny zivot.
Pristup rozumnych dospelych lidi znam. Upiraji detem veskera prava. Kdyz je jim ublizeno, berete jim pravo se ozvat, pro sebe si pravo obrany ale vyzadujete, aby vas nahodou nekdo neosocoval, neni to prijemne, co? Tomu rikate rozumny pristup? Znam lepsi slovo: Vychytralost. Uknourane nedospele deti, co? Oni nic nechapou, co? Uz i mimino pozna kdy je mu ublizovano. Slovo dospely je odvozene od zakladu dospet. K cemu jste dospel? K totalni sobeckosti a zkazenosti!
Jak hezke, ze si priznavate odpovednost za sve budouci stesti. Deti ty jsou zase prirozene odpovedne za sve nestesti. Hezky hazite odpovednost za sve lumparny na druhe. Chapu ten postoj, aby to nahodou nebyla vase chyba.
No vidite jak jste jim to nakonec pekne zaridil, vsak ony se s tim uz nejak vyrovnaji. Chapu, to chce hodne odvahy zradit ty kterym jste sliboval vernost a pomoc v dobach nouze. Nechtel by jste abych vas jeste pochvalil? Ne, ja vas nechvalim.
Ja jsem nikdy na otce nastvany nebyl za to co udelal, byl jsem z nej uplne znechucen, jaka je to hromada hnoje a ne silnej chlap. Troufal si jen na ty u kterych s jistotou vedel ze se proti nemu nemohou branit. Upadl v bozi nemilost a cely zivot jsem se musel premahat abych se mu nechechtal jaky je slaboch. Pusobil totiz az neuveritelne komicky. Nic se mu nedarilo. Byl presvedcen ze je svetem nepochopen a vsichni mu ublizuji ackoliv on nedela nikomu nic spatneho.
Taky veril ve svou vlastni silu a svou schopnost najit stesti. Rikal: Zivot je jen pro chytre lidi. Realita byla vsak od jeho predstav znacne odlisna. Ona je totiz jedna vec chtit a druha vec dostat.
Misto starosti o mne se jdete starat o svou rodinu. Jinak se to stesti ktere chcete v zivote nalezt nebude materializovat. To by byl totiz Nejvyssi nespravedlivy a to on neni.
Nešlo. Já pána Ježíše Krista nezapírám. Jednak to není hezké jednání zapírat svého nejlepšího přítele a jednak je to hřích a zbabělost.
Lukáš 12,9 Kdo mě však před lidmi zapře, bude zapřen před Božími anděly.
Daniel uctíval YHVH v Babylonu a několikrát mu za to hrozila dokonce smrt, narozdíl od dnešní doby kdy vám hrozí maximálně posměch a to ještě ne příliš často. Daniel však zůstal věrný.
Tak si tady čtu vaše názory a navzdory tomu, že jsem původně vůbec nechtěl odpovídat, něco přece jen napíšu. Možná to pochopíte jako osobní útoky na vás, ale tak to rozhodně není myšleno.
- Nevíte nic o situaci, která je v jiných rodinách, včetně mé bývalé. Jestliže se stavíte do pozice, že víte, dokonce že máte právo soudit, těžce se rouháte. Ale to si vyřešíte sám se sebou.
- O tom, jak jsme s manželkou společně vychovávali naši dceru nevíte zase nic. Místo toho si tady hrajete na vševědoucího a jediného spravedlivého.
- Je mi úplně jedno, jakou máte nebo nemáte rodinu a jsemd dalek někomu radit, nebo se dokonce o věs starat. Udělal jsem už dost. Moji vstřícnou radu, kterou jako správný křesťan nepotřebujete (to není žádná narážka ani výtka) jste nepochopil. Dobře, spletl jsem se.
- A na závěr – možná to tak nevypadá, ale je mi úplně jedno, co si o mně myslíte. Nepotřebuji se omlouvat za to, co jsem udělal. Já mám, pro některé možná překvapivě, svědomí čisté. Jsem rád, že jsem pro svou dceru dokázal udělat to, co je pro ni nejlepší. Nebylo to jednoduché, ani pro ni, ani pro mou manželku nebo pro mně.
- Až teď mi došlo, že mi vlastně nemůžete rozumnět. Kdo nezažil, nepochopí.
Omlouvám se všem kvůli diskusi mimo téma. Už v tom pokračovat nebudu. Hezký den, večer nebo co kdo chce. :)
Rozvody jsou svinstvo, ale vyhrožování někomu Bohem je hloupost. Obvzláště, když ten kterému je vyhrožováno je ateistou. Ostatně téměř všechny církve je založeny na vydírání. Nebudeš se chovat jak Bůh žádá, nebudeš se mít po smrti dobře. To mohlo fungovat ve středověku, ale dnes? Znám i několik věřících lidí, kteří jsou nevěrní a rozvádějí se. Jenže v neděli zajdou do kostela, pomodlí se a jejim odpuštěno. Tak co
Vyhrozovani by to bylo, kdyby to ten vysledny negativni efekt zalezel na me vuli. Kdyz clovek dela lumparny tak se nema spatne az posmrti, ale take v prubehu zivota.
Pokrytecti verici existovali vzdy, ale neni pravda ze kdyz se pomodli tak je jim odpusteno. Bohu se jejich modlidby tak hnusi ze je neposloucha a kdyz je neposloucha tak jim prirozene nemuze odpustit.