Na Moravě objevili mutaci související se zvláštním parkinsonismem

Přinášíme pravidelný přehled novinek tuzemských akademických institucí, které se  vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.

Pátrání po regionální chorobě

Vědcům se podařilo identifikovat dosud neznámou genovou mutaci zodpovědnou za vznik jinak neznámého typu parkinsonismu. Nalezli ji u populace v konkrétní oblasti jihovýchodní Moravy s abnormálně vysokým výskytem tohoto neurodegenerativního onemocnění.

Ohnisko neobvykle vysokého počtu nemocných s parkinsonským syndromem objevili výzkumníci v geograficky i etnograficky izolované oblasti Horňácka na úpatí Bílých Karpat.

Autor: on Wikipedia.org / Ferdinand Bučina, podle licence: CC BY-SA 3.0

Objev ohniska nemocných na Horňácku potvrdil letitá pozorování tamních lékařů. Jde o dědičný typ parkinsonismu, který se jinde nevyskytuje. Nemoc tu postihuje celé generace

Potvrdili tak několikaletá pozorování a poznatky tamních praktických lékařů. Vyskytuje se zde téměř trojnásobně vyšší výskyt parkinsonismu ve srovnání s hodnotami udávanými v běžné evropské populaci. Vědci zároveň prokázali, že jde o typ, který je dědičný a nevyskytuje se nikde jinde než v tomto regionu. V některých užších rodokmenech bylo nalezeno ve třech generacích až dvanáct osob postižených parkinsonismem.

Univerzita Palackého v Olomouci: Olomoučtí vědci objevili a popsali zcela novou variantu parkinsonismu

Výzkum rakoviny v AV ČR získal investory

Mezinárodní vědecký tým Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a americké Johns Hopkins University v Baltimore (USA) připravil a otestoval nové látky na léčbu rakoviny, které účinkují zastavením metabolismu glutaminu. Výsledky jsou natolik slibné, že oslovily zahraniční investory, kteří se rozhodli vývoj nových léčiv podpořit částkou 40 milionů dolarů. Další vývoj a klinické testování nového léčiva povede nově vzniklá spin-off společnost Dracen Pharmaceuticals, která byla k tomuto účelu založena v USA. Klinické testy nových látek by měly začít v roce 2019 a potrvají nejméně 5 let.

Autor: AV ČR

Revoluční metodu v léčbě rakoviny podpořil americký investor. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová zdůrazňuje význam základního výzkumu a jeho propojení s aplikační sférou

Jednou z cest, jak s rakovinou bojovat, je zablokovat rychle rostoucím rakovinným buňkám přísun důležitých živin, v tomto případě dusíku, jehož zdrojem je hlavně aminokyselina glutamin. Látky, které jsou glutaminu podobné, tzv. antimetabolity, mohou jeho metabolismus zablokovat, a tím rakovinnou buňku zabít. Glutamin je ale důležitý zdroj dusíku i pro celou řadu procesů u zdravých buněk, a tak blokování jeho metabolismu často negativně postihuje i zdravé tkáně, např. buňky zažívacího traktu.

Nově připravené látky tato omezení obchází tím, že k jejich účinku je nejdříve nutná jejich aktivace. K té přitom dochází především v rakovinných buňkách. Ve zdravé tkáni tyto látky zůstávají z větší části pouze v neaktivní, a tudíž netoxické podobě.

AV ČR: Revoluční metodu v léčbě rakoviny podpořil americký investor

Krevní testy klikáním myši

Vědcům se podařilo zvládnout techniku, jak s pomocí elektrického pole ovládat více mikroskopických objektů – současně a přitom nezávisle na sobě. Vytvořili tak bezkontaktní mikropinzetu, která může v budoucnu pomoci lékařům s krevními testy. Vše funguje tak, že ve vzorku, který je umístěn na sklíčku nad elektrodami, lze následně pouze pomocí myši aktivně pohybovat s více mikroskopickými objekty. Systém má navíc okamžitou zpětnou vazbu – pohneme-li jednou mikročásticí na monitoru počítače, pohne se i částice v testovaném vzorku.

ČVUT: Tým z ČVUT vytvořil unikátní mikropinzetu. Může zvýšit přesnost krevních testů 

Zlatý defibrilátor

Součástí léčby některých srdečních arytmií je implantace přístrojů označovaných jako defibrilátory (ICD – implantabilní kardioverter-defibrilátor). Raritní situaci nyní řešili lékaři Kardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, kteří pacientce kvůli alergii na kov implantovali defibrilátor se speciálně zhotoveným obalem ze zlata.

FN Motol: Náhlé smrti v důsledku komorových arytmií zabraňují defibrilátory

Krémy s kyselinou hyaluronovou

Výzkumníci z české biotechnologické společnosti Contipro dokončili vývoj nového produktu pro kosmetický průmysl. Jeho základem jsou nanovlákna kyseliny hyaluronové obohacená o další aktivní látky. Při styku s vodou se směs s nanovlákny na obličeji okamžitě rozpustí, nízkomolekulární kyselina hyaluronová sama o sobě proniká hluboko do kůže, kde aktivně stimuluje kožní buňky, a navíc s sebou strhává i další účinné látky. Tímto způsobem mohou nanovlákna doručit do kůže větší množství různých aktivních látek a fungují díky tomu účinněji než klasická tekutá séra a krémy. Nanovlákna je možné připravit v různých formách, kterými mohou být například masky na obličej nebo instantní séra.

…i proti UV záření

Nově připravené látky navržené pro ochranu kůže před škodlivým zářením se odvozují od kinetinu – jednoho z cytokininů, tedy rostlinných hormonů ovlivňujících dělení buněk. Tyto látky již byly patentově ochráněny přihláškou vynálezu a jedna kosmetická firma je nyní testuje pro další využití.

Univerzita Palackého v Olomouci: Olomoučtí vědci vyvinuli látky, které chrání kůži před škodlivým zářením

Umělé svaly z grafenu

Materiál, který by v budoucnu mohl nahradit práci svalů v lidském těle, navrhli vědci v Heyrovského ústavu AV ČR. Podařilo se jim totiž experimentálně dokázat jev, který byl pouze teoreticky předpokládaný – rozvinování a svinování uhlíkové nanorole tvořené svinutými listy grafenu (dvojdimenzionální vrstva grafitu).

K rozvinování a zavinování nanorole stačí elektrická energie. Toto fungování nanorole se jeví jako ideální pro využití například v biomedicínském inženýrství. Nahradit by tak mohla třeba svalová vlákna. V zavinutém stavu má totiž nanorole průměr v rozsahu jednotek nanometrů, její délka se pak pohybuje od stovek nanometrů až po několik mikronů a k rozvinutí stačí napětí několika desetin voltu.

Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR: Vědcům z Heyrovského ústavu se podařilo ovládat pohyb uhlíkové nanorole – materiálu, který může v budoucnu nahradit práci svalů v lidském těle 

Hloubková mozková stimulace: kudy dál

Před dvaceti lety byla v Nemocnici Na Homolce ve spolupráci s dalšími institucemi (Neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze) zavedena léčba hlubokou mozkovou stimulací. Pacientovi, který trpěl esenciálním třesem, lékaři do mozku implantovali stimulační elektrodu. Další z pacientů trpěl Parkinsonovou chorobou. Lze očekávat, že léčba bude nasazována i pro další typy neurologických a psychiatrických onemocnění. Nadějný se prý zdá např. Touretteův syndrom.

Stimulační souprava se skládá z elektrody zavedené do mozku, pod kůží kabelem propojené s vlastním stimulátorem, který je vložen pod kůží na hrudníku pod klíční kostí.

Nemocnice Na Homolce: Dvacet let od první hluboké mozkové stimulace v ČR

Ovlivnění emocí pomocí fMRI neurofeedbacku

Nový výzkumný projekt se snaží o využití neurozobrazovacích metod při potížích s ovládáním emocí. Využívá zpracování dat z magnetické rezonance v reálném čase a zaměřuje se na regulaci negativních i pozitivních emocí.

Autor: FN Brno

Výzkum fMRI neurofeedback pro posilování regulace emocí u pacientů s duševními onemocněními je prvním svého druhu v České republice. Projekt je unikátní tím, že využívá zpracování dat z magnetické rezonance v reálném čase a zaměřuje se na regulaci negativních i pozitivních emocí.

Člověk leží v magnetické rezonanci a má aktuální informaci o tom, jaká je aktivita dané části jeho mozku a jak se v čase proměňuje. Prezentace fMRI neurofeedbacku umožňuje velmi rychle vidět, zda zvolená strategie, pomocí které se participant snaží svoje emoce ovlivnit, je úspěšná, či nikoliv.

FN Brno: Projekt fMRI neurofeedback je prvním svého druhu v České republice

15 let srdečních pump

Celkem 343 dlouhodobých mechanických srdečních podpor pomohlo během 15 let pacientům Institutu klinické a experimentální medicíny. Úplně první nemocný v České republice dostal umělou srdeční pumpu 3. dubna 2003. S postupem času se umělé srdeční pumpy zmenšily, zjednodušily, zefektivnily a jejich technologie se zdokonalily. Nárůst pacientů se srdečním selháním se neustále zvyšuje, ale dárců orgánu je stále málo. Díky srdečním podporám se však v průměru dokáže zachránit přibližně 80 % pacientů, kteří se tak dožijí transplantace srdce.

IKEM: 15 let mechanických srdečních podpor v IKEM