Každou hodinu zemřou v Česku dva lidé kvůli nemocem způsobeným kouřením. Celkem je kouření v tuzemsku příčinou každého pátého úmrtí. Průzkumy ukazují, že z úhrnného počtu více než dvou milionů českých a moravských kuřáků by jich 1,7 milionu raději nekouřilo a jeden milion se každý rok pokouší přestat. VZP se teď rozhodla jim v jejich odvykacích snahách pomoci. Od září proto nově nabízí příspěvek až dva a půl tisíce korun na náhradní nikotinovou léčbu nebo na nehrazený lék na odvykání kouření, předepsaný lékařem.
Příspěvek platí jen do konce roku 2016
VZP na projektu nazvaném „Cesta k nekuřáctví“ spolupracuje se Společností pro léčbu závislosti na tabáku a s Českou lékárnickou komorou. Společná aktivita potrvá do konce roku 2016, do kdy je také možné čerpat uvedený příspěvek.
Částku až dva a půl tisíce korun mohou klienti VZP získat na léčivý přípravek, který jim předepíše lékař z Centra pro závislé na tabáku, nebo na volně prodejné léčivé přípravky, jejichž výdej potvrdí lékárník – odborný konzultant (seznam). Jde o volně prodejné léčivé přípravky – náhradní léčba nikotinem v následujících formách: náplasti, pastilky, orodispergovatelný film, ústní spreje, žvýkačky. Farmakoterapie závislosti na tabáku je vhodnější pro více závislé kuřáky a měla by trvat nejméně tři až šest měsíců. S užíváním volně prodejných léčiv poradí i lékárníci. „Ve vybraných lékárnách nabízejí speciálně proškolení lékárníci odborné konzultace,“ připomněl prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.
„Účinek léčby závislosti na tabáku závisí na délce a míře odborné intervence. Bez ní je úspěšnost kolem 5 %, s intenzivní dlouhou intervencí to může být až 40 %,“ upozornila Eva Králíková, vedoucí centra pro závislé na tabáku II. interní kliniky VFN v Praze na Karlově náměstí.
Kouřením si zkracujete život i jeho kvalitu
Kouření významně negativně ovlivňuje kvalitu i délku života. Kromě toho, že má zásadní vliv na vznik rakoviny plic a různá respirační onemocnění, zvyšuje také riziko vysokého krevního tlaku, řídnutí kostí, roztroušené sklerózy, cukrovky, psychiatrických onemocnění včetně deprese a úzkostí, zhoršuje hojení ran, bolesti svalů a kloubů, poruchy spánku. Odhadem 10 % výdajů na zdravotní péči souvisí s nemocemi způsobenými kouřením.
Některé následky kouření v číslech
- 30 % kuřáků trpí depresemi – nutno léčit – dodatečné náklady.
- Kuřák s psychiatrickou nemocí umírá o deset až dvacet pět let dříve oproti běžné populaci.
- Mladý kuřák, který vykouří více než 20 cigaret denně, má riziko vzniku infarktu 5,6× vyšší než stejně starý nekuřák.
- U celé populace platí, že kuřák má třikrát vyšší riziko fatálního infarktu, riziko náhlé srdeční smrti je 2,3× vyšší a postižení tepen dolních končetin je u kuřáků sedmkrát vyšší, amputace dolních končetin je dvakrát častější.
- Kouření zvyšuje pravděpodobnost výskytu nádoru plic, bronchogenních nádorů, nádorů hlavy a krku, jícnu, žaludku, ledvin, gynekologických nádorů atd.
- Kuřák má dva až čtyřikrát větší pravděpodobnost vzniku nádoru močového měchýře.
- Riziko vzniku leukémie je u kuřáků o třicet až padesát procent vyšší.
- Dvakrát větší je u kuřáků riziko vzniku roztroušené sklerózy.
- Pasivní kouření má v ČR ročně na svědomí zhruba tisíc pět set až tři tisíce úmrtí.
Zdroj: VZP