Spalničky zatím letos laboratoře potvrdily u 28 pacientů. Téměř polovina z nich – třináct – pocházela z Jihočeského kraje, konkrétně z Písecka. Nákazu tam letos v březnu nevědomky přivezla sedmiletá neočkovaná dívka, jež strávila prodloužený víkend v aquaparku v Berlíně. Celkem se od ní nakazilo šest neočkovaných dětí a sedm dospělých.
Všechny případy spojoval školní či pracovní kolektiv nebo rodinné vazby.
Proč letos může být více nemocných
Ředitel odboru ochrany veřejného zdraví resortního ministerstva Matyáš Fošum uvedl, že jinak je situace klidná a nákaza spalničkami ztrácí dech, protože zachycených případů ubývá. Ministerstvo ale předpokládá, že na podzim se to změní a nemocných bude naopak více, než je zvykem.
Spalničky se totiž letos opět šíří celou Evropou, takže se sem nejspíše dostanou ze zahraničí. Nejvíce nakažených mají země na východ od nás –Rumunsko, Kazachstán, Ázerbajdžán, Kyrgystán, Rusko. Ale bezmála tisíc případů za letošek už hlásí také Velká Británie a několik stovek případů laboratoře potvrdily v sousedním Rakousku. Spalničky jsou také na Ukrajině, ale tam je dle Matyáše Fošuma zvykem děti očkovat a proočkovanost je zrovna u spalniček vysoká.
Předpoklad, že na podzim v ČR budou desítky až stovky dalších nakažených, vychází také z toho, že spalničky přichází ve vlnách – počty pacientů se zvyšují každé tři roky až pět let. Poslední velká vlna nákazy přišla v roce 2019, kdy bylo v ČR zachyceno za rok 590 případů onemocnění. Nicméně ve srovnání s dobou před rokem 1969, kdy se proti spalničkám začalo v tuzemsku plošně očkovat, jde o nízký počet, protože před očkování byly nakažených až desetitisíce za rok.
Graf je za rok 2024 platný k 10. červnu.
V čem spočívá riziko spalniček
Ani desítky případů ale podle infektologa Milana Trojánka není radno podceňovat. „Spalničky jsou onemocnění, jež může probíhat a probíhá komplikovaně. Provází jej infekce dýchacích cest, respirační a neurologické komplikace,“ podotýká lékař s tím, že těmi nejvážnějšími je zánět mozku nebo zápal plic.
Rizikové jsou i proto, že jsou velmi nakažlivé. Pokud se s virem setká někdo, kdo neprodělal ani jednu dávku očkování, má téměř jistotu, že jimi onemocní. „Spalničky jsou vzdušnou nákazou s vysokým potenciálem nakažlivost. Jsou desetkrát nakažlivější než chřipka,“ podotýká Radomíra Limberková, jež vede ve Státním zdravotním ústavu referenční laboratoř zabývající se mimo jiné i spalničkami.
Jak se infekce projevuje
Spalničky způsobuje je morbillivirus, na nějž neexistuje cílená léčba, tlumí se jen projevy nemoci.
Inkubační doba trvá 7 až 21 dnů. Po ní následují dvě fáze onemocnění. První trvá asi čtyři dny, začíná vzestupem teploty, rýmou, kašlem a zánětem spojivek.
Druhou vlnu horečky následuje výsev vyrážky, někdy svědící. Začíná za ušima a na zátylku a poté se šíří na obličej, dále na trup a končetiny. Po pěti dnech dochází k prudkému poklesu horečky a blednutí vyrážky.
Člověk virus šíří do okolí již den před prvními příznaky a ještě čtyři dny po objevení vyrážky. Onemocnět mohou i osoby, které byly v minulosti očkované.
Infekce může probíhat s vážnými komplikacemi vyžadujícími pobyt v nemocnici. „Pokud po výsevu vyrážky nadále přetrvává teplota, je třeba pamatovat na možné komplikace. Nejčastěji je to zánět plic, záněty ucha, velmi obávanou komplikací je encefalitida (zánět mozku) nebo perforující zánět slepého střeva,“ vyjmenovávají na webu hygienici z Moravskoslezského kraje.
Mezi nejvíce ohrožené patří kojenci do jednoho roku života, kteří ještě nemohou být očkováni, neočkovaná batolata a děti předškolního věku. Z dospělých to jsou lidé pracující ve zdravotnictví, sociálních službách a pacienti s oslabenou imunitou, např. lidé s nádorovým onemocněním či imunosupresivní léčbou.
Rizikem jsou spalničky i pro těhotné ženy, které nelze v těhotenství přeočkovat (na rozdíl od černého kašle, kde to vakcinologové výslovně doporučují u každé gravidity).
Jak se diagnostikují spalničky
Podle přednosty infekční kliniky ve FN Motol Milana Trojánka není stanovení diagnózy spalniček snadné. Je to dáno jejich projevem, které v počátcích připomíná jakoukoliv jinou respirační infekci. Spalničky jsou proto před výsevem vyrážky zaměnitelné s jinou nemocí.
Lékaři mají spolehlivý diagnostický nástroj v podobě PCR testování. Nemocnému tedy provedou výtěr z nosohltanu. Protože to ale není úplně levné vyšetření, provádíme ho obvykle u člověka s příznaky, který přišel v minulosti do kontaktu s někým, kdo spalničky prodělal,
podotýká praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.
Pokud má pacient podezření na spalničky, měl by telefonicky, mailem či jinak na dálku kontaktovat svého praktika. Ten mu řekne, kdy má přijít do ordinace – pravděpodobně zvolí takovou dobu, kdy je v čekárně méně pacientů. Nemocný by měl mít po celou dobu návštěvy respirátor a v čekárně by měl setrvat co nejméně kvůli míře nakažlivosti spalniček.
Jak se léčí spalničky
V případě spalniček lze nakažení předcházet očkováním. Podle odborníků je jeho spolehlivost při dvou dávkách až 97 procent.
V případě spalniček jde o očkování především dětí, pro které je povinné a hrazené. Většina dospělých přeočkování nepotřebuje. Možné je ale nechat si za pár stokorun změřit protilátky.
ČLÁNKY DO MAILU