Český národ se obecně řadí mezi ty, které nejčastěji střídají sexuální partnery, čili jsme ve škatulce „promiskuitní“. Kontinuální výzkum sexuálního chování české populace realizovaný v letech 1993, 1998, 2003 a 2008 ukázal mimo jiné na to, kdo vítězí s počtem partnerů, ale také jaká rizika to přináší.
Kolik stihneme za život vystřídat partnerů?
- ženy – pět a více sexuálních partnerů za život
- muži – deset a více sexuálních partnerek za život
Jen necelá polovina mužů pak udává méně než pět sexuálních partnerek. Naopak deset a více partnerů přiznává více než 20 % mužů a jen 14 % žen.
- sex s náhodnými partnery uvádí 66 % mužů
- sex s neznámým mužem přiznává téměř 40 % žen
Prezervativ už nefrčí
Lidé se domnívají, že pokud zůstanou ve vztahu věrni, jsou tak chráněni před možným onemocněním. To však předpokládá také partnerovu věrnost a dokonce znalost celé jeho sexuální historie. Ne vždy se po nákaze musí projevit příznaky, které iniciují návštěvu lékaře. Takový člověk se může stát přenašečem nemoci a nevědomky ji dále šířit. Před některými pohlavními chorobami neposkytuje 100% ochranu ani kondom. Například viry HPV, které mohou způsobit rakovinu děložního čípku, se přenášejí i při nekoitálních praktikách. Navíc, kondomy se v dnešní době už nepoužívají tak jako kdysi. Na vině bude jak vysoká cena za tři latexové návleky, tak i snížený prožitek ze samotného aktu.
Dále čtěte: Do Česka míří nová pohlavní choroba
Za posledních dvacet let se výrazně snížil počet párů, které při sexu používají prezervativ. Ženy si chtějí raději užít styk bez něj, což jim z hlediska ochrany před otěhotněním umožňuje i hormonální antikoncepce. Používání kondomu tak v České republice můžeme považovat za nedostatečné. Podle údajů z roku 2008 po kondomu sáhlo jen 14 % žen. Klesl také význam nitroděložního tělíska. Už jen 2 % párů dnes spoléhají na princip plodných a neplodných dnů. Přerušovaná soulož je také na ústupu.
Jsme promiskuitní národ, ochranu používat nechceme, kupředu levá, jsme na dobré cestě k získání pohlavní choroby. Mezi obávané smrtelné pohlavní choroby se řadí AIDS – nemoc způsobená virem HIV, a syfilis. K neméně závažným nemocem patří kapavka a chlamydie. Pojďme si zrekapitulovat zrádnost těchto onemocnění.
Přečtěte si také: Nemoc z líbání aneb choroby puberťáků
AIDS
Nemoc oslabuje přirozenou obranyschopnost lidského těla a organismus je pak náchylný k řadě dalších infekčních a nádorových onemocnění. Onemocnění způsobuje vir HIV, který napadá bílé krvinky důležité pro lidskou imunitu. Nakažený vůbec nemusí vědět, že je nakažen, neb nemusí trpět žádnými zdravotními komplikacemi a nezřídkakdy tak bezděčně nakazí další sexuální partnery. U většiny nakažených osob dojde k rozvoji příznaků HIV/AIDS do 10 – 15 let po kontaktu s virem. I přes pokroky v léčbě je nemoc stále nevyléčitelná a smrtelná.
Syfilis
Jedna z nejnebezpečnějších pohlavních chorob. Kvůli promiskuitnímu chování mladých lidí výskyt tohoto onemocnění v Česku v posledních letech neustále stoupá. Nemoc se přenáší pohlavním stykem, z matky na plod i orálním stykem.
Čtěte také: V pornofilmech by se měly začít používat kondomy
U neléčeného pacienta má nemoc tři fáze:
- 1. fáze – drobné nebolestivé vředy v oblasti pohlavních orgánů, tyto příznaky jsou špatně rozpoznatelné a lehce zaměnitelné s jinými chorobami. Nakažený pacient proto v první fázi o nemoci nemusí vědět.
- 2. fáze – infekce se šíří organismem, často se projevuje vyrážkou či zvětšenými uzlinami.
- 3. fáze – tehdy virus napadá i další orgány, dochází k postižení mozku a srdce, které může skončit smrtí.
Kapavka a chlamydie
Tyto choroby nejsou na rozdíl od AIDS nebo syfilis smrtelné, a proto lidé jejich prevenci často podceňují. Výskyt kapavky a chlamydií však právě kvůli nedostatečné prevenci a lehkovážnému navazování sexuálních vztahů v České republice v posledních letech stoupá. Chlamydiemi trpí téměř 15 % sexuálně aktivních žen. Podobně jako u AIDS nemusí mít nemoc v počátečním stádiu zjevné příznaky. Často se objeví až pozdní komplikace ve formě srůstů a neprůchodnosti vejcovodů, které vyvolávají chronickou pánevní bolest, neplodnost a zvýšené riziko mimoděložního těhotenství. Kapavka může vést k potratu, mimoděložnímu těhotenství a neplodnosti u žen i mužů. Přenáší se téměř výhradně pohlavním stykem a projevuje se hnisavými záněty pohlavních orgánů nebo očních spojivek.
Human Papillomavirus HPV
S HPV neboli lidským papilomavirem se za svůj život setká zhruba 80 % žen. U většiny z nich však do dvou let dochází k spontánnímu vyčištění infekce. U žen, u nichž k vyčištění nedojde, přetrvává riziko, že se infekce rozvine až v rakovinu děložního čípku. Nejčastěji se dívky a ženy nakazí mezi 15 a 25 lety. Přednádorové stavy se u nich diagnostikují zhruba o deset let později. Ženy se závažnějšími změnami na děložním čípku a přednádorovými stavy si nechávají chirurgicky odstranit postiženou část děložního čípku. Tyto zákroky mohou mít vliv na budoucí těhotenství nebo mohou zvyšovat riziko předčasného porodu.
U žen nad 30 let se pak lékaři setkávají s rakovinou děložního čípku. V České republice žije s touto diagnózou v současné době více než 16 tisíc žen, 400 z nich na tuto nemoc ročně umírá.
Čtěte k tématu: HPV souvisí se sexem, týká se proto muší u žen
Co zvyšuje riziko infekce? HPV viry způsobující rakovinu děložního čípku se přenášejí sexuálním stykem, ale také nekoitálními praktikami. K přenosu HPV viru může dojít pouhým třením nebo kontaktem kůže na kůži v oblasti genitálií.
- Na rozvoj rakoviny děložního čípku může mít vliv změna sexuálního partnera, především pokud se jedná o partnera, který měl v minulosti sexuální vztah.
- Několikanásobně zvyšuje riziko také předešlá zkušenost s jinými pohlavními chorobami (chlamydie, HIV, …).
- Mezi rizikové faktory patří kouření. Udává se, že u žen kuřaček dojde k rozvoji rakoviny děložního čípku až dvakrát častěji než u nekuřaček.
- Svou roli hraje také časné zahájení pohlavního života, před 15. rokem věku.
- Až čtyřnásobně může zvýšit pravděpodobnost rozvoje rakoviny děložního čípku vyšší četnost těhotenství. Vyšší četností se myslí tři a více těhotenství.
ČLÁNKY DO MAILU