Na ukrajinských farmářích závisí rozvojový svět, říká šéf slovenské potravinářské komory

České ministerstvo zemědělství (MZe ČR) hovořilo o dění na Ukrajině z pohledu zemědělství a potravinářství s předsedou Slovenské poľnohospodárské a potravinárské komory (SPPK). Emil Macho v rozhovoru přibližuje, jak vidí situaci naši slovenští sousedé: „Přímé důsledky vnímáme pro ty země, které Ukrajina primárně zásobuje svým obilím,“ říká. Současně upozorňuje i na možné dopady na střední Evropu, pokud ukrajinští zemědělci letos nezasejí, a mluví také o cestě do budoucna z pohledu zemědělské a potravinářské politiky pro menší evropské země, jakými jsou právě Slovensko a Česko.

V souvislosti s válkou na Ukrajině je první otázka jednoznačná: Jak vidíte současné evropské zemědělství a potravinářský sektor?

Evropské zemědělství prochází obrovskou změnou a čelí novým výzvám, které vznikly jako přímý následek války na Ukrajině. Potravinová bezpečnost EU není momentálně válkou přímo ohrožena (nemluvíme ale o druhotných efektech v důsledku dramatického nárůstu cen komodit na burzách). EU je tzv. čistým vývozcem potravin (vývoz převažuje nad dovozem, pozn. red.) a Ukrajina tvoří jen 4,9 % zemědělsko-potravinářského dovozu do EU.

Problémem mohou být spíše konkrétní produkty – 88 % unijního dovozu slunečnicového oleje, 41 % řepkového semene a 26 % medu pochází z Ukrajiny. Rusko je největším dodavatelem dusíkatých hnojiv na trhy Unie. Sekundární dopad na region EU se může projevit i destabilizací v regionech Afriky a Asie, které jsou závislé na zemědělsko-potravinářském dovozu z Ukrajiny a Ruska.

Jak vypadá ukrajinské zemědělství? Jaké komodity pěstují? 

Ukrajina je zemí s velkými zemědělsko-potravinářskými možnostmi. Je jedním z dominantních světových producentů obilí – zejména pšenice, stejně tak kukuřice. V sezóně 2021/22 je odhad produkce kukuřice na úrovni 42 milionů tun a očekává se, že export bude celkově 33,5 milionu tun. Ukrajina by tak vytvářela přibližně 17 % globální nabídky exportu – což z ní činí čtvrtého největšího světového vývozce kukuřice.

Podobně je Ukrajina také významným producentem, pokud jde o pšenici. USDA (americké ministerstvo zemědělství) odhaduje, že v sezóně 2021/22 vyprodukuje 33 milionů tun, zatímco export by měl dosáhnout 24 milionů tun.

Co se týče olejnatých semen, Ukrajina je největším producentem slunečnicových semen, přičemž odhad produkce na hospodářský rok 2021/22 je ve výši 17,5 milionu tun, což představuje více než 30 % celosvětové produkce. Má také velký domácí zpracovatelský průmysl, díky kterému vyváží značné objemy slunečnicové mouky a oleje.

Autor: MZe ČR

Ukrajina je významný producent potravin (zdroj dat: FAOSTAT)

Do kterých zemí nejvíce exportují?

Úmoří Černého moře je jednou z nejdůležitějších oblastí na světě pro produkci obilí, a dopad války pocítí zejména ty země, které jsou na jeho dovozu nejvíce závislé – především v regionu severní Afriky a Blízkého východu. Konkrétně jde například o Egypt a Libanon, kde ve výživě obyvatelstva dominuje chléb dotovaný vládou. Hlavní obava v této souvislosti je ale z „dominového efektu“, protože stoupající ceny pšenice zasáhnou země, které již čelí inflaci, potravinové nejistotě a konfliktům. Zmiňuje se i druhé arabské jaro.

Dovoz z Ukrajiny tvoří 90 % celkového dovozu pšenice do Libanonu, který se zmítá v hospodářské krizi s rekordně vysokou inflací. Ukrajina je hlavním dodavatelem také pro Somálsko, Sýrii a Libyi. Rusko zase dodává Turecku více než 70 % pšenice (inflace v Turecku dosáhla ještě před ruskou invazí dvacetiletého maxima). Téměř polovina dovozu pšenice do Tuniska pochází z Ukrajiny a ruská invaze posunula ceny na čtrnáctileté maximum (tuniská ekonomika je velmi křehká v důsledku inflace a vysoké nezaměstnanosti). Jemen, ve kterém je od roku 2014 válka, dováží téměř veškerou pšenici, přičemž více než třetina pochází z Ruska a Ukrajiny. Válka vede k větší potravinové nejistotě a potravinová nejistota zvyšuje pravděpodobnost nepokojů a násilí. Podle OSN už nyní 283 milionů lidí čelí akutní potravinové nejistotě (během pandemie se počet zvýšil ze 135 milionů) a 45 milionů je na pokraji hladomoru.

Hrozí střední Evropě důsledky, pokud ukrajinští zemědělci na jaře nezasejí?

Přímé důsledky vnímáme pro ty země, které Ukrajina primárně zásobuje svým obilím. Jak jsem již uvedl, jde o oblasti, které jsou geopoliticky a ekonomicky značně nestabilní. Z tohoto důvodu může nastat nárůst počtu nedostatečně zásobovaných trhů a následné cenové šílenství na světových a evropských burzách.

Obiloviny se pěstují zejména na východě Ukrajiny – v charkovské, záporožské, chersonské oblasti. Jedná se bohužel o místa, která jsou momentálně nejvíce zasažena válkou. Takže je dnes opravdu velmi obtížné předpokládat, jaké množství z jindy běžně vypěstované zemědělské produkce Ukrajinci na konci sezóny sklidí a kolik z ní vyvezou do světa.

Na co by se podle vás měl v budoucnu zaměřit sektor zemědělství v menších evropských zemích, jakými jsou právě SR a ČR?

I s ohledem na krizi na Ukrajině by se měly obě země mnohem více soustředit na zvýšení potravinové soběstačnosti v základních zemědělsko-potravinářských komoditách. Klíčem k potravinové bezpečnosti je zmírnění dovozů a nižší závislost na potravinách, které jsou vyrobeny v jiném státě či na jiném kontinentu.

Rozhovor v plném znění vyšel v aktuálním březnovém vydání Zpráv z Ministerstva zemědělství (Newsletter MZe).