Vaginální mykóza, nazývaná také zánět pochvy, je zpravidla kvasinková infekce, se kterou se podle gynekoložky Kristýny Koutné setká v životě prakticky každá žena. Některé postihuje opakovaně a může mít i chronickou formu.
Co se dozvíte v článku
Jak poznat vaginální mykózu
Projevuje se zpravidla výtokem, většinou zabarveným do běla či žluta, může mít i hrudkovitou konzistenci a zapáchat.
Obvyklé je svědění či pálení poševního vchodu či části vulvy. Mohou se objevit i bolesti a nepříjemné pocity při pohlavním styku. V těžších případech je zánět doprovázen zvýšenou teplotou, nebo dokonce horečkou.
„Samotný výtok nemusí znamenat ještě nic, protože v určitých fázích cyklu je do jisté míry normální. Takže pokud jde o mykózu, je příznaků více najednou,“ upozorňuje gynekoložka Kristýna Koutná.
Potíže trvají zpravidla týden, ale tato doba může být velmi variabilní a existují i případy, kdy ženu svědění trápilo několik měsíců. Ženy kvůli mykóze omezují sporty včetně plavání, vliv má také na intimní život, protože tyto zdravotní potíže jim brání v sexu.
Koho nejčastěji mykóza postihuje
Jeden z českých výrobců intimní péče si nechal zpracovat průzkum mezi ženami, které v posledních 12 měsících trpěly vaginální mykózou. Zúčastnilo se jej 668 respondentek ve věku 12 až 79 let. Sběr dat probíhal loni téměř půl roku. Na něj navázalo 11 hloubkových individuálních rozhovorů, které se uskutečnily letos na přelomu srpna a září.
Polovina z dotázaných uvedla, že onemocnění zažívají opakovaně a 5 procent z nich trpí jeho chronickou formou, tedy pravidelně se opakující vaginální mykózou.
Z průzkumu vyplynulo, že mykóza postihuje nejčastěji ženy ve věku do 45 let. Poprvé se většinou objeví v období puberty, tedy cca mezi 12. až 15. rokem života. Lékaři se ale setkávají výjimečně i s případy, kdy musí mykózu řešit například u tříletých dívek.
Častěji se s ní potýkají ženy, jež mají větší spotřebu sladkého jídla a alkoholu. „Kvasinky se živí cukrem, takže mezi jeho konzumací a vznikem vaginální mykózy rozhodně je kauzální vztah,“ podotýká gynekoložka Kristýna Koutná.
Těm, které jsou k vaginálním mykózám náchylnější, proto doporučuje, aby se zapojily do léčby třeba tím, že sníží spotřebu sladkého a alkoholu. Právě proto může být vyšší výskyt infekce v období Vánoc. Není tedy pravda, že jde jen o nemoc letních měsíců, kdy k ní přispívá nošení vlhkých plavek. Ostatně nejen plavky, ale i jiné oblečení může k nemoci přispět. Vaginální mykóze přeje to těsné, přiléhavé a ze syntetiky.
Riziko zvyšují nemoci a léky
Průzkum zadaný firmou Gynella potvrdil, že větší náchylnost k vaginální mykóze mají ženy se zdravotními problémy. Například s onemocněním cukrovkou, kožními nemocemi, zažívacími potížemi nebo i ty, které procházely třeba i běžným nachlazením.
Mezi nemoci, s nimiž je mykóza spojená, patří třeba průjmy, pálení žáhy, špatné trávení. Může jít také o úraz a následnou imobilitu, protože ta napomáhá zvýšené vlhkosti intimních partií. Pokud žena trpí gynekologickými potížemi, má riziko výskytu mykózy 4× vyšší než ta zdravá.
Nemoc je častější také u pravidelných či častých uživatelek léků: pětina dotázaných uvedla, že nejméně jednou týdně berou léky na tlumení bolesti. „Problémy úzce souvisí s užíváním antibiotik a u žen, které vaginální mykózou trpí, je celá řada jiných onemocnění. Roli hrají také psychologické faktory, typicky stres,“ popisuje sociolog Pavel Mužík, jenž se podílel na průzkumu.
Lékařka Kristýna Koutná podotýká, že souvislost mezi mykózou a nemocí vede občas i k tomu, že u pacientek s úpornými a opakovanými potížemi může být následně potvrzena i diagnóza jiné choroby, u níž je mykóza jedním z jejích vedlejších důsledků. „Stalo se nám, že na základě těžších vaginálních mykóz byla pacientce odhalena cukrovku 2. typu,“ uvedla příklad gynekoložka.
Vadí narušení poševního mikrobiomu
Všechny výše uvedené záležitosti dokáží ovlivnit prostředí v pochvě. To lze nazvat mikrobiomem. Právě jeho rovnováha je pro to, zda mykóza propukne, či nikoliv klíčová. Kvasinky, které způsobují zánět, v pochvě běžně žijí, ale nejen ony. „Poševní mikrobiom je jedinečné a nesterilní prostředí. Vedle sebe tam žijí kvasinky či bakterie,“ popisuje gynekoložka s tím, že zde je lehce kyselé prostředí, aby se tělo mohlo bránit před invazivní infekcí. „Pokud se rovnováha poševního biomu naruší, kvasinky mají pré, začnou bujet a dělat neplechu,“ popisuje Kristýna Koutná.
Narušit prostředí vaginy může kromě jídla nebo léků i menstruace, proto se některé ženy potýkají s mykózou pravidelně. K nerovnováze může přispět také změna sexuálního partnera. „Mikrobiom muže a ženy si nemusí vzájemně vyhovovat, a může tak docházet k narušení pH v pochvě,“ podotýká gynekoložka. Dobrou zprávou je, že potíže způsobené tímto nesouladem časem většinou samy odezní. Špatnou, že vaginální mykózy můžou teoreticky vést i k odhalení případné nevěry.
Vyvstává také otázka, zda mykózou mohou trpět i muži. Podle odborníků ano. „Kvasinka jako taková nepatří mezi sexuálně přenosné choroby. Setkáváme se ale s tím, že si ji partneři mohou předávat. Rozdíl je ale v tom, že zatímco žena mykózu podle příznaků zpravidla hned pozná, muž nemusí mít příznaky žádné, nebo mírné – pálení při močení nebo lehce zarudlou část penisu,“ vysvětluje Kristýna Koutná. Léčba proto může být cílená i na muže a může mít podobu systémových antimykotik ve formě ústy užívaných pilulí. V průzkumu jedna z žen uvedla i výjimečnou formu léčby mykózy, a totiž, že její partner podstoupil obřízku.
Jak léčit mykózu
Průzkum ukázal, že většina žen (69 %) při prvních příznacích sáhne po samoléčbě. Nejčastěji v lékárně volně prodejném přípravku. „To, že jsou některé léky k dostání bez předpisu, nám hodně ulevilo, protože v minulosti to možné nebylo a počet pacientek s mykózou byl tak velký, že jsme je nestíhali ani vyšetřit a rovnou ode dveří, když uvedly příznaky jako svědění, pálení a výtok, jsme psali recepty,“ popisuje Kristýna Koutná. K dostání jsou masti, pěny, čípky nebo vaginální globule a samoléčba bývá zpravidla úspěšná.
Čtvrtina respondentek v průzkumu přiznala, že nedělá nic a čeká, až problém odezní. Někdy se jej snaží také vyřešit podomácku. „Z babských rad má své opodstatnění kvalitní bílý jogurt s obsahem laktobacilů, který může žena využít jako první pomoc, když není lékárna v dosahu. Další nápady, které kolují po internetu, jako jsou odvary, zavádění bylinek nebo česneku do pochvy, bych striktně nedoporučovala,“ komentuje Kristýna Koutná.
Pokud žena sáhne po jogurtu jako první pomoci, pak by měla vědět, že v žádném případě by neměla používat kvůli vyššímu obsahu cukru jogurt ochucený. Do vaginy se má zavádět pouze ten bílý s jogurtovými kulturami. Mimo jiné má tu výhodu, že místo zánětu zchladí a dočasně tím utne svědění.
Příliš vhodné nejsou výplachy pochvy. „Plošně nejsou špatné a jejich použití není fatální chybou. Moc nám ale v léčbě nepomohou, protože jejich použití znamená vypláchnutí všeho z unikátního prostředí pochvy, tedy i toho, co je pro organismus dobré. To ovšem není léčba, protože nadvládu mohou opět převzít kvasinky,“ vysvětluje nevýhody výplachu gynekoložka Kristýna Koutná.
Kdy už zajít k lékaři
Pokud potíže přetrvávají, vrací se, doprovází je bolest v podbřišku či teplota, je čas navštívit lékaře, protože neléčené potíže mohou přejít do zánětu celé pánve.
Přečtěte si také:
Nejzrádnější příznaky menopauzy jsou ty neviditelné. Co je dobré vědět o přechodu?
Gynekoložka podotýká, že samy ženy by se měly zapojit do léčby, vypozorovat, co u nich potíže spouští, pokud je mají opakovaně, podělit se o tyto informace a společně s lékařem pak najít řešení, jak jim předcházet.
Samotné užívání antimykotik, a to ani těch na předpis, totiž nemusí vždy stačit. Někdy ale pomůže problém vyřešit změna spodního prádla, výměna vložek, či jejich nahrazení jinou menstruační pomůckou.
Odborná spolupráce:
MUDr. Kristýna Koutná
Lékařka v oboru gynekologie a porodnictví. Je autorkou osvětového instagramového profilu @gynekologie_srozumitelne.
ČLÁNKY DO MAILU