Ještě nedávno zněly věci tak příjemně! Když budete pít víno, poslouží to vašemu zdraví a dožijete se vysokého věku. Stačí se přece podívat na Francouze. Mají málo kardiovaskulárních onemocnění, která jsou jednou z hlavních příčin předčasných úmrtí v celosvětovém měřítku, a to i přesto, že jsou vyhlášení gurmáni a konzumují řadu kaloricky vydatných a tučných jídel.
Co se dozvíte v článku
Francouzi jedí zdravěji
Řada vědců to přičítala tomu, že dobré jídlo doplňují nemalým množstvím vína, které považovali za ochrannou látku proti domnělým škodlivým účinkům jejich stravy. Vznikl tak populární „francouzský paradox“.
Nicméně pozdější výzkum ukázal, že pravý důvod tkví jinde. Předpokládaný přínos vína je ve skutečnosti pravděpodobně způsoben jinými faktory, jako je například vyšší fyzická aktivita nebo zdravější styl života, tedy třeba to, že Francouzi jedí více celozrnných a méně vysoce průmyslově zpracovaných potravin.
V jejich jídelníčku je navíc podstatně menší množství živočišného tuku a více rostlinných mononenasycených a polynenasycených mastných kyselin, například ve formě olivového nebo jiného oleje, v avokádu nebo třeba v různých semenech a ořeších.
Něco na tom víně možná přece jen je
Červené, růžové i bílé víno mají podobný nutriční profil. Celkově má však červené víno mírný náskok před světlejšími druhy, protože obsahuje vyšší množství některých vitamínů a minerálů. V bílém a růžovém se zase skrývá méně kalorií.
Pokud se tedy rozhodnete pít víno a spojit příjemné s užitečným, mějte na paměti, že červené víno je přece jen o něco zdravější než bílé a růžové. Podle výsledků výzkumů může mít pití červeného vína ochranný účinek na kardiovaskulární systém díky vyššímu obsahu látek, u kterých se předpokládají antioxidační a protizánětlivé vlastnosti.
Podle výsledku některých studií červené víno také pomáhá zvýšit hladinu HDL („dobrého“) cholesterolu. A jaké látky ve víně obsažené mohou takto pomáhat? Jde hlavně o polyfenoly, zejména o antokyany (pigmenty v červených, modrých a fialových druzích rostlin) a resveratrol.
Nepřeceňujte očekávané účinky
Právě u resveratrolu je kromě řady jiných kladných účinků zkoumána rovněž potenciální schopnost zpomalit stárnutí a přispět k oddálení problémů souvisejících s věkem, zejména jde o zhoršení funkce pohybového aparátu, přírůstku tělesné hmotnosti, degenerace očí a neurodegenerace.
Nicméně k dosažení těchto pozitivních vlivů není třeba spoléhat se na červené víno, podobný efekt může mít například také nealkoholická šťáva z tmavých druhů vinných hroznů. Je dobré pamatovat na to, že zatímco mírné množství vína, zejména toho červeného, může poskytnout určité zdravotní benefity, konzumace příliš velkého množství tohoto moku (a samozřejmě jakéhokoliv jiného druhu alkoholu) může mít zcela opačný efekt.
Za optimální se u žen považuje nejvýše 1,5 dcl vína denně, u mužů pak maximálně 3 dcl. Odborníci navíc varují před přeceňováním pozitivních účinků, které může konzumace vína mít, a rozhodně nedoporučují začít s jeho pitím jen kvůli získání výhod pro zdraví a celkovou kondici.
Stejné látky jsou i v jiných potravinách
Alkohol jako takový totiž může způsobit nebo zhoršit jiné zdravotní problémy. Jde to i bez něj. Sloučeniny zvané polyfenoly, o kterých se předpokládá, že mají zdravotní přínosy, obsahuje ve větší míře než červené víno řada jiných potravin, jako je čaj, olivový olej, různé ořechy a semena nebo ovoce a zelenina včetně samotného hroznového vína. Vysoké hladiny se nacházejí především v ovocných slupkách.
A kde hledat resveratrol? Kromě hroznového vína třeba v kakau, borůvkách, černém rybízu nebo moruších a jeho dobrým zdrojem jsou také arašídy. Co se týká možných přínosů pití bílého a růžového vína, to je zatím otázkou dalšího výzkumu.
I když také obsahují antioxidanty, většina studií se zaměřila na příznivý účinek červeného vína, u kterého je obsah těchto látek o něco vyšší díky specifickému procesu zpracování.
Jak se od sebe liší červené a bílé víno
Hlavní rozdíl mezi bílým, růžovým a červeným vínem má co do činění s barvou použitých hroznů a souvisí také s tím, zda kvašení (fermentace) probíhá s hroznovou slupkou, nebo bez ní.
U bílého vína se před kvašením z bobulí odstraňují. Růžové víno se vyrábí z modrých hroznů, kdy se drcené hrozny nechají macerovat obvykle ne déle než 4 až 6 hodin, aby se ze slupek neuvolnilo mnoho pigmentu. Pak se oddělí slupky a pokračuje se jako při výrobě bílého vína.
Jaké víno máte nejraději?
U červeného vína rozdrcené hrozny kvasí i i se slupkami. Ty propůjčují vínu pigment a spoustu látek, které jsou zdraví prospěšné, například taniny. Bílé víno nabízí také řadu z těchto zdravých rostlinných chemikálií, ale obecně v mnohem nižších množstvích. O něco lépe než bílé je na tom víno růžové. A zatímco tmavé odrůdy hroznů se používají k výrobě červeného vína, bílé může být vyrobeno nejen z bílých, ale i z červených, růžových nebo modrých hroznů.
Zdroje:
Healthline.com: Red Wine vs White Wine: Which Is Healthier?
Healthline.com: Red Wine: Good or Bad?
Mayoclinic.org: Red wine and resveratrol: Good for your heart?
Healthline.com: Can a Glass of Wine Benefit Your Health?
Harvard Health Publishing: Is red wine actually good for your heart?