Zmírnění nahlašovací povinnosti při dovozech potravin a zemědělských surovin rostlinného původu ze zahraničí do ČR ohlásil ministr zemědělství Marian Jurečka. Platit bude od počátku příštího roku.
Příjemci těchto rostlinných výrobků jsou především obchodníci, ale také naše potravinářské podniky, které je využívají k výrobě finálních potravin na území ČR. Díky novým pravidlům budou moci operativněji měnit své objednávky.
Současná přísnější pravidla pro dovozce potravin přitom vláda zavedla teprve nedávno, platí od října tohoto roku. Pro dovozce to znamená, že musí nejméně dva dny před tím, než jde produkt do prodeje, informovat kontrolní úřady. Podle ministra zemědělství mělo toto zpřísnění předpisů zabránit možnému zavalení českého trhu potravinami za dumpingové ceny v důsledku ruského embarga. Teď ho zase (částečně) ruší.
Kolik těch rajčat přivezeme, šéfe?
Nahlašovací povinnost se od nového roku zkrátí na polovinu, ze současných 48 hodin na 24 hodin. To je především u zboží podléhajícímu rychlé zkáze, kam patří řada druhů ovoce a zeleniny, velmi důležité při změně objemu nebo sortimentu zboží, které má být do ČR dovezeno. Škoda jen, že tato změna nepřichází tak náhle, jak byla zavedena – lidé by to ocenili hlavně v období před vánočními svátky, kdy se u nás tradičně kupuje dovážené ovoce a zelenina ve větší míře.
Nahlašovací povinnost samozřejmě jakékoli dovozy administrativně komplikuje a může mít svůj nepřímý dopad i na ceny příslušných produktů. Díky tomu se ale zase mohou na vlastním trhu uplatnit domácí producenti. Kvůli nim to prý celé vzniklo, jenže…
Odvolávám, co jsem odvolal, a ruším, co jsem zavedl
Právě ochrana našeho trhu před údajným dovozem přebytků ze zemí, které je nemohly kvůli obchodní válce s Ruskem prodat na tamním trhu, byla totiž oficiálním argumentem k zavedení nahlašovací povinnosti. Realita však prokázala, že rizika zvýšených dovozů se nenaplnila. Stejně tak nedošlo k naplnění prokazatelného dumpingu ze strany zahraničních dovozců.
Z celé nahlašovací povinnosti tak zůstalo jen to, co již od poloviny roku 2011 platí také pro komodity a potraviny živočišného původu – totiž operativnější informace o objemu a struktuře dováženého zboží pro možné cílené kontroly našich dozorových orgánů. Z dostupných dat je ovšem možné dovodit, že kontrolní orgány nezachytily po zavedení nahlašovací povinnosti významně více závadných či rizikových potravin dovážených do ČR.
I proto by bylo žádoucí, aby se zmírnila také nahlašovací povinnost u živočišných komodit obdobně jako u komodit a potravin rostlinného původu a vrátila se také na původních 24 hodin. Jednak by to bylo systémové a všechny dovážené potraviny by si byly před zákonem (respektive příslušnými vyhláškami) „rovné“, jednak to pro účely kontrolních akcí, jak prokázala minulost, zcela postačuje.
Zrušte to celé
Ještě vhodnější by nicméně bylo nahlašovací povinnost, alespoň pro dovozce ze zemí EU, zcela zrušit, neboť na společném evropském trhu by se taková opatření dělat neměla. Také je řada zemí vůbec neuplatňuje, a to ani v souvislosti s ruskými sankcemi. Administrativní překážky tohoto typu ústí totiž v praxi do poněkud zúžené nabídky příslušných výrobků pro spotřebitele, a částečně i do omezení čerstvosti některých druhů zboží.
Na druhou stranu je ale legitimní bránit korektní výrobce i prodejce před podvody a riziko podvodů minimalizovat. To se týká mimo jiné dovozů vína, zejména vína k dalšímu zpracování, které se přepravuje především ve větších objemech, tedy v sudech. Právě o tuto položku má být nahlašovací povinnost od ledna příštího roku rozšířena, což je poměrně logické, protože podvodů s vínem dovezeným do ČR, které je ale následně deklarováno jako víno tuzemského původu, přibývá.
Galerie: Falšovaná, nebezpečná a nejakostní vína
To samé platí pro doplňky stravy, které také do nahlašovací povinnosti „spadnou,“ navíc u těchto produktů se ve větší míře než u klasických potravin může jednat nejen o klamavé produkty, ale i o nebezpečné výrobky. Třetí „komoditou do party“, na kterou se rozšíří nahlašovací povinnost, je mák, a upřímně řečeno, i to je docela logické, protože naši pěstitelé máku už dlouho trpí dovozy technického máku ze zahraničí, který vytlačuje náš potravinářský mák díky nižší ceně. Jenže technický mák není primárně učen pro náplně makových buchet, ale pro farmaceutický průmysl.
Černé pojízdné prodejny
Vůbec největší problémy ovšem dělají našim výrobcům a prodejcům potravin „kočující“ pojízdné prodejny operující hlavně v příhraničních oblastech, z nichž řada nabízí zboží nezjistitelného původu a navíc „načerno“. To je kromě možného ohrožení spotřebitele také nekalá cenová konkurence díky daňovým únikům. Kdyby se s administrativními překážkami, regulacemi a zvýšenou aktivitou dozorových orgánů začalo u takovýchto subjektů, asi by se nezlobili ani liberálně ladění občané.
Plošné zavedení nahlašovacích povinností však kromě spotřebitelů odnesli i korektní dovozci, výrobci či prodejci. Je dobře, že sice postupně, ale přece jen od takového pojetí státní správa ustupuje…
ČLÁNKY DO MAILU