Právě psychická pohoda a aktivní přístup pacienta jsou podle lékařů vedle včasné diagnózy alfou a omegou úspěšné léčby.
Tohle už zavání šarlatánstvím a je rozhodně za hranou lékařské etiky. Pro takové tvrzení neexistují vědecké důkazy, studie, které zkoumaly např. souvislost deprese a rakoviny buď souvislost nenašly, nebo, i když byla statisticky významná, ta souvislost byla svou velikostí malá. I když chápu, že pacient, který je psychicky v pohodě se zdravotníkům léčí lépe a radostněji, přesto např. obviňovat pacienty, kteří na rakovinu zemřou, z toho, že si za svou smrt mohou špatnou psychickou pohodou, by si zdravotník neměl dovolit.