NAFLD je zkratkou pro Non-Alcoholic Fatty Liver Disease, tedy nealkoholické ztukovatění jater. V poslední době se začalo používat i označení MAFLD – z anglického Metabolic Associated Fatty Liver Disease, tedy tuková choroba jater spojená s metabolickou dysfunkcí. Pokud bychom brali v potaz všechna onemocnění jater, NAFLD/MAFLD bude tvořit téměř 50 procent z nich. Až daleko za ním je ALD, tedy alkoholické ztukovatění jater, které tvoří necelých 15 procent jaterních nemocí.
Co se dozvíte v článku
Pacientů s NAFLD přibývá
„NAFLD je aktuálně celosvětově nejčastějším onemocněním jater a také nejčastější příčinou úmrtí související s játry. Jeho výskyt roste velmi alarmujícím tempem. Donedávna se odhadovalo, že tímto onemocněním trpí zhruba 25 procent lidí na celém světě, nejnovější odhady však hovoří už o více než 30 procentech,“ řekl docent Jiří Slíva, přednosta Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty UK v Praze na tiskové konferenci ke Světovému dni zdraví jater. Ten každoročně připadá právě na dnešek, tedy 19. duben.
Ze statistik vyplývá, že o něco častěji nemoc postihuje muže než ženy. K rizikovým faktorům pak patří obezita (neobézních pacientů s NAFLD je jen 20 procent, naopak 80 procent pacientů s NAFLD je obézních) a také onemocnění cukrovkou 2. typu. NAFLD má 75 procent diabetiků 2. typu.
Zázračná pilulka neexistuje
Nemoc, jak už její název napovídá, vzniká hromaděním tuku v játrech a může vést k zánětu a jizvení a nakonec až k jaterní cirhóze, vzniknout může i nádor. První dvě fáze – tzv. steatóza neboli ztukovatění jater, při kterém je tukem poškozeno více než 5 procent orgánu, a takzvaná steatohepatitida, kdy se přidává zánět, se ještě dají zvrátit.
Řešením však není žádná zázračná pilulka. „Specifická léčba, která by tuk z jater dostala, bohužel neexistuje,“ uvádí Markéta Kubíčková, diabetoložka a vedoucí Diabetologického centra III. interní gerontometabolické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Nejúčinnější je zdravý jídelníček a dostatek pohybu.
Steatózu mladému pacientovi objevili náhodou
Své o tom ví i Milan Kříž, kterému steatózu lékaři diagnostikovali, když mu bylo teprve 25 let. „Objevili to při sonu, které ale s játry vůbec nesouviselo. Šel jsem na kontrolu po operaci slepého střeva a odcházel s touto diagnózou,“ vzpomíná nyní třiapadesátiletý muž.
Podle svých slov byl více než překvapený, protože žádné potíže, které by připsal nemocným játrům, nepociťoval. A v tom také tkví nebezpečí NAFLD. Nemoc o sobě hodně dlouho nedává nijak vědět. Nemocná játra totiž nebolí, bolí žlučovody nebo žlučník, jenže to už je pak často ve fázi, kdy je na jednoduchou terapii pozdě.
Máte zvýšený cholesterol?
Čím dřív se nemoc zjistí, tím snáze se léčí
Mezi některé nápadnější projevy problémů s játry patří ztráta chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, slabost, svědění kůže, tlak v pravém podžebří nebo například zežloutnutí kůže. Jenže tyto symptomy se často objevují právě až v okamžiku, kdy onemocnění postihne větší část jaterní tkáně.
Pokud se přitom na ztukovatělá játra přijde brzy, stačí v podstatě jen začít žít zdravěji, a máte do velké míry vyhráno. Jakmile však nemoc postoupí a lékaři nemocná játra odhalí až ve chvíli, kdy je sužuje virová hepatitida, či ještě později ve fázi cirhózy nebo když vznikne karcinom jater, je prognóza na vyléčení špatná.
Příznaky onemocnění jater:
- žluté zabarvení kůže,
- žluté zabarvení očního bělma,
- tmavý odstín moči,
- nápadně světlá stolice,
- výrazná únava,
- zápach z úst,
- hnědé skvrny na kůži.
Více také v článku Zbarvení kůže i zápach z úst ukazují na poškození jater. Potvrdí je jaterní testy.
Obézních přibývá, vyhlídky nic moc
Onemocnění jater mohou být způsobena infekcí, lékovým či toxickým poškozením, poraněním, ale také genetickou zátěží či autoimunitními procesy. „Vysoké riziko rozvoje těchto nemocí ovšem často souvisí s nezdravým životním stylem,“ upozorňuje docent Slíva.
NAFLD úzce souvisí s vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou cholesterolu, obezitou nebo diabetem 2. typu. Z tohoto pohledu nejsou tedy vyhlídky do budoucna vůbec příznivé, neboť obezitou trpí v České republice už každá čtvrtá žena a téměř každý třetí muž a s diabetem se u nás léčí každý desátý člověk.
„NAFLD je tedy především důsledkem zdravotních problémů, které mají svůj původ v současném životním stylu – včetně sedavého zaměstnání, nezdravé stravy a nedostatku pohybové aktivity,“ dodává lékařka.
A výhled do budoucna není optimistický ani v tomto ohledu. Jak se totiž ukazuje, postoj Čechů ke zdravému životnímu stylu se od covidového roku 2021 změnil spíše nepříznivým směrem. Podle průzkumu agentury Ipsos z ledna letošního roku se v ČR zvýšil počet lidí, kteří konzumují alkohol a cukr, méně Čechů také pravidelně cvičí a vyhýbá se fast foodům, než tomu bylo v roce 2021.
Jíst zdravěji, hýbat se, nepít alkohol
A jak tedy žit, abychom játra zbytečně nezatěžovali a NAFLD předešli? Klíčová je změna životosprávy. „Udržovat si normální tělesnou hmotnost, jíst zdravou stravu bohatou na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a zdravé bílkoviny z ryb, luštěnin nebo drůbeže a pravidelně a dostatečně se hýbat, alespoň třikrát týdně zařadit aerobní cvičení,“ vypočítává docent Slíva a dodává: „Samozřejmostí by mělo být vyhýbání se alkoholu, kouření, toxickým látkám nebo průmyslově zpracovaným potravinám, které játrům jako hlavnímu detoxikačnímu orgánu těla obecně škodí.“
Potvrzuje to i zmíněný pacient Milan Kříž. „Už v podstatě nepiju, ale je pravda, že mou slabostí je sladké, to si dám rád. Jinak se ale snažím hlídat,“ říká s tím, že také nezanedbává pravidelné preventivní prohlídky u lékaře a chodí na jaterní krevní testy a jednou za čas také na ultrazvuk.
Játra můžeme podpořit také potravinovými doplňky. Nejčastěji se doporučuje ostropestřec mariánský obsahující účinnou látku silymarin. Nejde přitom o jednu určitou látku, nýbrž o komplex flavolignanů silybinu, silydianinu a silychristinu.
Funkce jater a jejich nezastupitelnost v lidském těle
- Nacházejí se v pravém podžebří,
- jsou 2. nejkomplexnějším orgánem v našem těle (hned po mozku),
- jsou největším vnitřním orgánem,
- dokáží se plně zregenerovat, tj. nahradit chybějící nebo poškozené části nově vytvořenou tkání,
- v těle vykonávají 500 funkcí – podílejí se např. na termoregulaci, vytvářejí a ukládají vitamíny a minerály, pomáhají v boji proti infekcím a nemocem, regulují hladinu cukru a cholesterolu v krvi, pomáhají produkovat hormony a uvolňovat žluč,
- zpracovávají a filtrují vše, co do těla vpravíme, včetně jídla, alkoholu, léků a toxinů, které mohou pocházet nejen z potravy, ale také z kosmetiky, životního prostředí nebo čisticích prostředků.
Zdroj: tisková konference ke Světovému dni jater, Vitalia.cz
ČLÁNKY DO MAILU