Nikdy předtím jsem neviděla tolikero prsou jako v Africe. Ne že by tam ženy měly více než dvě na osobu. Ale ženy v mnoha afrických kmenech chodí stále ještě odhalené, takže člověk má obnažená prsa – a všechny jejich variace – pořád na očích. Miniaturní i obrovská, s bradavkami velikosti podšálku, svěšená hluboko pod pás, i naprosto asymetrická. Až tady jsem si připomněla, že existují i jiná prsa, než ta na ženách, které se odhalují v našich zeměpisných šířkách, – ideální, pevné trojky.
Tradiční svatbu jihoafrického kmene Zulů jsem chtěla navštívit oblečená v takových šatech, v jakých chodí místní. Zkrátka aby to vypadalo, že tam aspoň trochu zapadám nebo aspoň že respektuji jejich tradice. Průvodkyně se pousmála a přinesla mi fotografie, abych měla představu, jak to na takové zulské svatbě vlastně vypadá. A byla jsem ráda, že jsem se zeptala. Všechny ženy, alespoň ty mladé nebo mladě vypadající, byly nahoře bez a dole měly sukýnky, které sotva zakrývaly ohanbí. Zkusila jsem si představit, jak tam mezi ně nastupuju já. Jakkoli jsem si do té doby myslela, že nejsem moc stydlivá, tohle bych si netroufla. Vyrostla jsem v přesvědčení, že dobrovolně se odhalují jen exhibicionistky.
Průvodkyně se mými rozpaky vysloveně bavila. Chvíli mě ještě nechala tápat a pak mě vysvobodila. „Nahoře bez chodí jen panny,“ řekla konečně. „Vdané ženy ne.“
Sice se mi ulevilo, že nebudu muset „soutěžit“ s bujarými africkými tvary, ale zároveň to znělo jako pravidlo, které vymysleli muži při nějakém dlouhém alkoholovém dýchánku: „Co kdybychom nařídili, aby nahaté chodily jen holky do osmnácti let?“ Do té doby totiž prsa mohou být považována za sexuální symbol. Ale od ztráty panenství, často provázené okamžitým otěhotněním, jsou spíš symbolem nádoby na mléko než cokoli jiného.
K tématu: Ňadra v historii: Co jsou ta prsa vlastně zač?
Proč je ženskému poprsí přikládán takový význam, je mu věnováno tolik básní, obrazů, soch (o erotických či přímo pornografických filmech nemluvě)? Současné vnímání prsou se liší od minulého, stejně jako není stejné v různých místech a kulturách světa.
Prso jako symbol
Na symboliku prsou, ať už tu erotickou nebo mateřskou, jsem se ptala jednoho zulského lékaře v jihoafrickém Durbanu. Jen se usmál: „Vy bílí lidi pořád přemýšlíte nad symboly, a kdo ví čím ještě,“ řekl. „Prsa jsou prostě někdy jen prsa.“
Snažila jsem se mu vysvětlit, že přece existuje určitá symbolika ňader. V umění jsou vykreslována odjakživa. Na to opáčil, že stejně tak jsou vykreslovány oči, ramena a šíje. Nechtěl slyšet ani o tom, že prsa jsou jakýmsi biologickým symbolem plodnosti a tím pádem ženskosti.
„Když už tak boky. Široké boky mohou pro muže symbolizovat plodnost. Ale prsa? Prsa jsou jen jedním z možných míst, kde se ženám ukládá tuk. Prsa jsou na krmení dětí. Ale podle jejich tvaru a velikosti se absolutně nedá poznat, jestli bude mít žena po porodu mléka dost nebo málo,“ vykládal. „Jak říkám, prsa jsou prostě prsa.“
A ukázalo se, že věděl, o čem mluví. Na zulské svatbě byla prsa opravdu jen prsa. Stovka mladých slečen se procházela po louce do půlky těla nahá a žádný chlapec, či dokonce dospělý muž, na ně nezíral, nehihňal se a neměl milión poznámek. Jeden z důvodů, proč chodí odhalené jenom panny, je vysloveně pragmatický – aby chlapci věděli, kdo je momentálně „k dispozici“. Překvapivě ani dívky s odhalováním nemají problém. Není na nich vidět stud, soutěživost a natož komplexy. Kéž by to u nás fungovalo podobně jednoduše.
Co jsou ňadra především?
Prsatá Máňa
Pamatuju si, když Marušce, jedné mé spolužačce, které už byla v šesté třídě poměrně vyvinutá, se jednou takhle při tělocviku vyhrnulo tričko – a až do gymplu ji všichni měli za „prsatou Máňu“. Nestalo se, aby šla k tabuli a aspoň jeden kluk neměl nějakou trapnou poznámku.
Dodnes na Marušku myslím a říkám si, jestli z toho nemá následky na celý život. Možná se rozhodla chodit až do smrti jen ve volných, vytahaných rolácích. Možná se naopak rozhodla, že na prsaté Máně bude vydělávat. Třeba teď někde tancuje kolem tyče a vyhrnuje si tričko za peníze. Nebo se vdala, měla děti a nešlo jí kojit. Možná se rozhodla, že šestou třídu a prsatou Máňu navždy pohřbí a že prsa pro ni budou prostě jen prsa.
Každý má něco
Na prsatou Máňu jsem si během své letošní cesty kolem světa vzpomněla několikrát. Třeba když jsem v dubnu v Japonsku seděla se známými v kavárně a kolem prošla slečna, která vypadala jako Pamela Anderson. Na rozdíl od Marušky jí ale pohledy ostatních dělaly zjevně dobře. Jeden z mých tokijských známých se pozastavil nad tím, proč turistky z Ameriky nosí pořád tak velké výstřihy a ukazují tak své „špeky“ na hrudníku.
„Protože mají prsa a Američanům se líbí prsa,“ odpověděl jeho kolega. „Naše holky zase ukazují nohy, protože nám se líbí nohy.“ A měl pravdu. Japonky mají štíhlé dlouhé nohy a nosí minisukně a jehlové podpatky, aby je ještě zvýraznily.
Jiné to bylo v Peru. Jednou jsem šla kolem obchodu a do očí mě uhodil sortiment vycpávek na zadek. Takové, jaké se u nás prodávají v podprsenkách, dávají v Peru a jinde v Jižní Americe do kalhotek. Je-li totiž žena „hendikepovaná“ příliš malým a plochým zadkem, stejně jako byla i prsatá Máňa, může si jej pomocí polštářkových vycpávek zvětšit, aby to v šatech vypadalo, že má ty správné latinskoamerické proporce. Kdyby Maruška chodila do školy v Peru, možná by jí říkali „plochá Maria“.
Když jsem se po pár měsících vrátila na skok do Prahy, první, čeho jsem si všimla, byla prsa. Hluboké výstřihy. Plakáty s modelkami v plavkách sotva zakrývajících bradavky. Dívka Blesku s ideálními trojkami, kterou si pán sedící vedle mě v tramvaji zálibně prohlížel v novinách. Na další stránce byl článek o tom, že nějaká modelka si nechala prsa „přifouknout“, zatímco jiná měla šaty, které odbornice kritizovaly za to, že nebyly vůbec „lichotivé“ k jejímu poprsí. Nekonečné reklamy na plastické kliniky, které dokáží udělat z neideálních prsou prsa ideální.
Bylo by zábavné, kdyby pro ně v marketingu pracoval onen zulský doktor. Určitě by chtěl, aby jejich slogan zněl: „Bílé ženy, neblázněte. Prsa jsou prostě prsa.“
K tématu: „Volali na mě: Ploštěnko!“
Nové dvojky prý Petře změnily život. Nechat si ušít nový hrudník nebylo jednoduché rozhodnutí, kterého ovšem nelituje.
Speciál SILIKOZY.cz
Plné výstřihy holek z plakátů ženou houfy žen pod skalpely estetických chirurgů. Na zákrok si šetří pošťačky či prodavačky. Dělají dobře? Ve speciálu Silikozy.cz se podíváme na prsa ze všech možných úhlů pohledu. Jaký je váš názor?
Všechno, co jste o nich chtěli vědět
Ňadra v historii / Prsa „na pojišťovnu“ / Silikony: výhra, nebo risk? / Krvavá historie plastické chirurgie / Jak se šijí prsa aneb Typy operací
Soutěž Krása prsou – vyhrajte iPhone!
Jaká prsa jsou krásná? Vaše? Pošlete nám svoji fotografii nebo fotku své partnerky, ženy, přítelkyně… a vyhrajte nový iPhone!
Podívejte se na soutěžní fotky z minulého týdne a HLASUJTE pro ty nejkrásnější!
E-shop – Trička No Silicone, 100 % Nature!
Pro ženy, které se nebojí jít „s ňadry na trh“, jsme připravili „natural“ trička. Můžete si je objednat v našem e-shopu a říct spolu s námi: Stop silikozám! No Silicone, 100 % Nature!
Anketa – silikony, nebo natural?
Odpovězte na tři otázky a pomozte nám zjistit, jak v Česku vnímáme ňadra jako taková, potažmo ňadra, které tak docela nestvořila příroda.
ČLÁNKY DO MAILU