Náklady na zdravotnictví budou příští rok rekordních 440 miliard korun. Co z nich bude mít pacient?

Tak velký balík peněz jako na zdravotní péči jde v Česku už jen na důchodový účet, jehož výdaje v říjnu dosáhly podle ministerstva financí 448,22 miliardy korun.

Podle ministerstva zdravotnictví dosáhnou celkové náklady zdravotních pojišťoven příští rok 439,6 miliardy korun. Tato částka je rekordní a potvrzuje letitý vzrůstající trend nákladů, který je umocněn covidovou pandemií. Ty už se minimálně v loňském roce dostaly nad hranici 400 miliard.

„V letech 2020 a 2021 se výdaje výrazně zvýšily i vlivem covidu, ale v podstatě už v systému zůstaly. Reálně se za posledních pět let zvýšily náklady veřejného zdravotnictví skoro na dvojnásobek,“ upozorňuje Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, který zastupuje všechny zdravotní pojišťovny vyjma Všeobecné zdravotní (VZP).

Více peněz, více péče zadarmo?

Znamená to, že když do zdravotnictví příští rok přiteče více peněz, tak pacienti budou mít „zdarma“ více kvalitnější péče?

Podle Svazu zdravotního pojišťoven půjde více než polovina všech peněz ve zdravotnictví příští rok na lůžkovou péči. Ta se dočká nárůstu o 7,2 procenta. Ambulantní péče dostane také více peněz, navýšení u ní bude činit ale „jen“ 2,9 procenta. I takto malé procento ale představuje v objemu financí v systému úhrad zdravotní péče navíc jednotky miliard korun.

Z toho by bylo možné dovozovat, že mnohem menší překážky v hrazené léčbě by mohly být na straně provozovatelů lůžkové péče – tedy nemocnic, léčeben, rehabilitačních ústavů, ale i stacionářů nebo u domácí lůžkové péče. Tato úvaha ale nemusí být ani pravdivá, ani přesná. Univerzální odpověď na to, kdo z pacientů dostane více a kvalitnější péče, není. Vždy bude záležet na chorobě nebo na tom, jak a kde ji budou léčit.

Pokud bude pacient například potřebovat robotickou operaci, po které se obvykle rychleji zotaví a nemusí ani na JIP, tak by s ní neměl být problém a dosáhnout by na ni měl každý, komu ji lékaři doporučí. Samozřejmě roboty ale využívají chirurgové jen při některých typech zákroků. Například operacích drobnějších nádorů ledvin nebo prostaty.

Lepší by údajně mohla být situace i co se týká moderních léků, kde jsou zdravotní pojišťovny v posledních letech o něco ochotnější hradit i velmi nákladnou péči. Navíc ministerstvo slibuje, že se k inovativním lékům pacienti lépe dostanou díky novele zákona o veřejném zdravotním pojištění. Zda to v praxi bude fungovat bez stížností pacientských organizací, ale ukáže až čas.

Naopak například u zubaře je možné, že někteří dospělí pacienti přijdou příští rok o druhou hrazenou zubní prohlídku, na kterou mohli ještě nedávno chodit, aniž by je něco trápilo. Ochota zubařů ji provádět, alespoň u některých, klesá s lednovým zavedením takzvané agregované platby. Což je paradoxní, protože právě ta by měla přispět ke stabilizaci financování ordinací a tím podpořit dostupnost stomatologické péče.

Část nákladů jde na výdaje spojené s pandemií covidu

Více peněz automaticky neznamená více hrazené péče ve všech oborech. Už jen proto, že třetím rokem bude do nákladů na léčbu promlouvat covidová pandemie.

Letos podle ministerstva zdravotnictví výdaje spojené s nemocí covid-19 „vysoce přesáhnou částku 30 miliard korun“. Alespoň takto hovořilo ministerstvo v tiskové zprávě o vydání úhradové vyhlášky pro rok 2022.

Jde o vysoké číslo. Zároveň to ale znamená, že náklady na pandemii netvoří tak obrovský podíl na celkových nákladech, jak by se dle mediální pozornosti, která je covidu věnována, mohlo zdát. Nedosahuje ani desetiny. Ostatně patrné je to na grafu, který redakci Vitalia.cz poskytlo ministerstvo zdravotnictví a v němž je barevně označen podíl nákladů na covid.

Autor: MZ ČR

Příští rok navíc zdravotnický rezort predikuje ve výdajích vázaných na covid-19 nižší částku. Je ale nejasné, zda náklady spojené s covidem skutečně poklesnou. „Výše těchto nákladů záleží na celé řadě faktorů,“ podotklo nedávno ministerstvo v již zmíněné tiskové zprávě.

Nelze totiž s jistotou říci, kolik pacientů bude příští rok potřebovat intenzivní péči kvůli dalším vlnám nemoci. Ani to, kolik bude stát očkování a přeočkování, jež možná bude pravidelné a v kratších lhůtách, než si experti původně připouštěli. A velkou otázkou je, kolik lidí se přeočkuje a jak velkou bariéru dokáže přeočkování učinit proti mutaci omikron a dalším, co přijdou po ní.

Platba za státního pojištěnce se za šest let více než zdvojnásobila

S bobtnáním nákladů na zdravotní péči souvisí také otázka, odkud se peníze na takto razantní opakované navýšení nákladů vezmou. Znamená to, že stát počítá s vyšším výběrem pojistného? Znamená to, že když náklady na zdravotní péči takto rychle a opakovaně rostou, že se jako společnost máme lépe, nebo se kupuje spíše budoucnost na dluh?

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich upozorňuje již delší dobu na onu variantu označenou jako žití na dluh. „Při potenciálu a vývoji české ekonomiky jsou náklady určené úhradovou vyhláškou na hranici toho, co si můžeme jako země dovolit,“ uvádí tisková zpráva svazu pojišťoven, který zastupuje celkem 4,7 milionu pojištěnců.

Vyšší výběr na pojistném skutečně příští rok bude, ale nejspíš ne proto, že by se tolik zvyšoval počet zaměstnanců nebo více na pojistném odvedli podnikatelé. Prim bude opět hrát to, že stát v posledních letech postupně navyšoval pojistné za takzvané státní pojištěnce, kam patří například nezaopatřené děti, studenti, důchodci, vězni, lidé v evidenci úřadů práce nebo matky na mateřské a rodičovské.

Do této skupiny se vejde většina obyvatel ČR – státních pojištěnců je zhruba šest milionů. Přitom v posledních šesti letech se částka, kterou za ně měsíčně stát odvádí do systému zdravotnictví, razantně zvýšila. Ještě v roce 2015 činila 845 korun na jednoho státního pojištěnce za měsíc, letos tato částka činí 1767 korun a příští rok se opět zvýší – bez pár korun na dva tisíce korun měsíčně za osobu.

Pojišťovny budou opět čerpat ze svých rezerv

Přestože odvody za státní pojištěnce rostou, budou muset vyšší náklady sanovat i samy zdravotní pojišťovny. A to ze svých rezerv, kam sahají minimálně již od roku 2019.

Otázkou, nebo spíše vykřičníkem, který nad pojišťovnami visí už několikátým rokem, tedy je, jak dlouho bude trvat, než při takto razantním tempu zvyšování nákladů ve zdravotnictví budou rezervy vyčerpány. „Pro další roky dotace z fondů skončí a bude potřeba hledat systémově řešení tak, aby výdaje rostly udržitelným tempem,“ míní Ladislav Friedrich.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) ve svém střednědobém ekonomickém výhledu na následující tři roky počítá s tím, že skončí ve ztrátě, kterou bude schopná pokrýt právě z rezerv. „VZP má na účtu dostatečné rezervy z posledních let. Jde o výsledek naší konzervativní fiskální politiky, tak i navýšení plateb za státní pojištěnce, které pojišťovnám pomohly zejména překlenout zvýšené výdaje související s epidemií covidu-19. Tyto rezervy nám umožní pokrýt předpokládané schodky až do roku 2024,“ říká pro server Vitalia.cz ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.

Schodek v příštím roce by měl u VZP dosáhnout 5,9 miliardy korun, v roce 2023 10,4 miliardy a v roce 2025 by měl podle výhledu činit 9,2 miliardy korun.