Sešli jsme se v sídle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, státní instituce, která kontroluje, jak televize a rádia dodržují zákony, za budovou Národního muzea v Praze. Ačkoli bylo krátce po třetí hodině odpoledne, Kateřina Kalistová právě stačila narychlo poobědvat – v kanceláři.
„Snažím se dodržovat určitý rytmus stravování, loni na podzim jsem přes den nestíhala jíst a doháněla jsem to po večerech. Prostě děs,“ konstatuje šéfka vysílací rady, která se kromě kontroly rádií a televizí ráda věnuje i pořádání různých seminářů a konferencí.
Myslíte si, že žijete zdravě?
Ne.
Proč si to myslíte?
Poslední dobou se málo pohybuji a hodně jím.
Kolik hodin denně průměrně spíte?
Asi tak devět hodin.
Jak často pijete alkohol a kávu?
Kávu tak jednou, dvakrát denně. Alkohol jednou za čtrnáct dní.
Jakému alkoholu dáváte přednost? Spíše pivu, nebo vínu?
Bílému vínu.
Tvrdý alkohol nemáte ráda?
Ne.
Kouříte?
Ne.
Nikdy jste to nezkoušela?
Ano, když mi bylo dvanáct let, ale jinak ne.
Jak často jíte? Dodržujete rytmus snídaně, oběd, večeře, nebo to máte nahodilé podle toho, kdy máte zrovna čas?
Poslední dobou, dejme tomu od začátku letošního roku, se snažím dodržovat nějaký rytmus a jíst pravidelněji. O období podzimu loňského roku se to říct nedá. To byla úplná katastrofa.
Co vás vedlo k tomu, že jste upravila svoje dřívější návyky?
Na podzim jsem měla hodně pracovního stresu, nestíhala jsem se přes den najíst, a tak jsem to klasicky doháněla večer. Nevyhovovalo mi to.
Řídíte se při nákupu potravin tím, co je zdravé? Kontrolujete obsah konzervantů a dalších složek podle obalu? Řešíte to?
Řeším. Je to pro mě zásadní. Nekupuji právě potraviny s éčky, všeobecně nekupuji uzeniny. Nemám je ráda. Nekupuji si ani džusy, pokud nejsou přírodní nebo bio. Kupuji bio potraviny.
Kupujete je ve velkých supermarketech, nebo v menších specializovaných prodejnách, případně na trhu?
Zpravidla v těch velkých supermarketech, protože nemám čas obíhat malé potraviny. Ale někdy, když jdu okolo specializované prodejny, třeba v Truhlářské ulici v Praze, nakoupím tam.
Zlepšila se nabídka bio potravin v supermarketech?
Zlepšila. Řekla bych ale, že je to stále nedostatečné, protože když jedu třeba do Německa, mají tam jeden druh supermarketu, který je celý specializovaný na bio potraviny. U nás zatím nic takového není. Když to ale srovnám se situací před třemi lety, určité zlepšení tu je.
Čtěte téma: Bio: podvod nebo spása?
Jsou biopotraviny zdravější nebo ne? Obsahují víc vitamínů a výživných látek? Co když je to celé úplně jinak? Nejsou bio potraviny stejné jako normální, jen dražší?
Když vás něco bolí, jdete hned k doktorovi?
K doktorovi jdu spíš dříve než později. Myslím si, že určitá prevence je důležitá. Asi k němu nepůjdu, když mě bude bolet noha, ale když bych si nahmatala bulku na prsu, budu u něj hned druhý den, to je jasné.
Chodíte tedy na pravidelné preventivní lékařské prohlídky?
Chodím.
Necháváte se očkovat? A nechala byste se očkovat třeba proti prasečí chřipce?
Proti prasečí chřipce ne. Očkování mám už z dětství, jako každý, povinné. Dceru jsem nechala očkovat také, ale proti prasečí chřipce bych se skutečně očkovat nenechala.
A třeba proti klíšťové encefalitidě nebo žloutence, tedy dobrovolné očkování?
Proti žloutence očkovaná jsem, nechala jsem se kvůli cestování. Pokud jsem se tedy v dospělosti nechala na něco očkovat, bylo to spíše v souvislosti s nějakou cestou do zemí, kde je velké riziko nákazy, ale jinak ne.
Chodíte pravidelně k zubaři?
Ano.
Když vás něco bolí, vydržíte to, nebo si hned vezmete nějaký lék?
Léky beru opravdu jenom výjimečně. Manžel je lékař, takže to nejdřív konzultuji s ním, ale všeobecně nerada užívám jakékoli léky. Teď jsem musela brát po mnoha letech antibiotika, protože jsem v zimě uklouzla a praštila jsem se do hlavy. Z nosu mi vytékal mozkomíšní mok, měla jsem, podle lékařů, asi nějakou vlasovou zlomeninu lebky. Tak to jsem je brala docela ráda, protože jsem se bála, ale jinak jsem už léta antibiotika neužívala.
Pokračování rozhovoru čtěte dále…
Lékař říká: Uvolněte se, prosím.
MUDr. Jan Hnízdil se zabývá komplexní rehabilitací a psychosomatikou. Jak říká, nedokáže se smířit s tím, že by se situoval do role „policisty“ životního stylu a někoho známkoval, byť symbolicky. Proto jsme právě jeho požádali o komentář, bez „známkování“ a „doktorských rad“.
Hodnotit životní styl cizího člověka jen z krátkého rozhovoru je jako věštit z kávové sedliny. Paní Kalistová může být ve skutečností laskavá a vřelá žena. Její rozhovor na mne tak rozhodně nepůsobí. Odpovědi jsou věcné a úsečné. Střílí je jako dávky ze samopalu. Jako správná manažerka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Stravuje se přísně „bio“. Říká, že je to pro ni zásadní. Všeobecné nadšení pro „bio“ mi připadá legrační. Představa „bio“ supermarketů mne upřímně děsí. Nejradši nakupuji ve stánku přímo u zelináře. Kontrolovat „ éčka“ by mne taky nebavilo. Člověk má jíst to, co mu chutná, v klidu a v pohodě. To se paní Kalistové zrovna nedaří.
Na podzim měla hodně pracovního stresu, přes den se nestíhala najíst, doháněla to večer, Rada vedla 400 soudních sporů, na intranetu musí vysedávat pořád, aby jí něco neuniklo, k tomu si ještě rozbila hlavu… Možná to všechno nějak souvisí.
Paní Kalistové i celé Radě bych poradil: neberte se tak vážně, zkuste se na chvíli vypnout, uvolněte se, prosím.
MUDr. Jan Hnízdil, Centrum komplexní péče Dobřichovice
…pokračování rozhovoru:
Jak relaxujete? Dokážete vůbec „vypnout“?
Abych řekla pravdu, od té doby, co jsem v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, se mi vypíná velice těžko. Ale když už, ráda jezdím na hory. Hlavně v létě, to tam jezdím raději než v zimě.
Nosíte si práci domů?
Myslíte fyzicky, nebo v hlavě?
Z hlavy se asi dostat nedá, spíš zda doma ještě večer pracujete, vyřizujete poštu…
Často to tak řeším, protože se mohu elektronicky podepisovat pod různé dokumenty Rady. Musím podepisovat všechny dokumenty za Radu a většinu za Úřad Rady, a spousta z nich má přesné lhůty pro vyřízení, jde o různá vyjádření k soudu, atd. Jenom za loňský rok jsme jako Rada absolvovali 400 soudních sporů, takže u intranetu Rady musím vysedávat pořád, aby nám náhodou něco neuniklo. Což je tedy hrozné. Proto uvažuji, že v létě, až pojedu na dovolenou, si sebou nevezmu notebook a některému z místopředsedů Rady tuto kratochvíli svěřím.
Sportujete? A pokud ano, pravidelně?
Odmala jsem docela hodně sportovala, deset let jsem dělala moderní gymnastiku a pak jsem hrávala bowling, squash a chodila jsem do posilovny. Za poslední rok jsem to ale vůbec nestíhala, což se na mně docela negativně projevilo. Od začátku letošního roku jsem proto zase začala chodit na spinning a pilates. Dřív jsem taky dělala kickbox.
Jak často teď sportujete?
Dvakrát, třikrát týdně. Víckrát ne.
Jste spokojená se svým životním stylem?
Tak, jak je to v současné chvíli, ano. Ale jak říkám, za poslední rok na sebe příliš pyšná nejsem, ale od začátku letošního roku se to snažím změnit.
Jak dlouho myslíte, že tu ještě budete?
Na světě? Doufám, že dlouho, alespoň než budu mít dospělou dceru. To by mi stačilo. Možná bych brala, kdybych se dožila takového věku, jako moje babička, která zemřela v 86 letech přirozenou smrtí. To by mi vyhovovalo.
Dietní policie:
Juraj Kukura: Žít zdravě je hrozně nudné
„Nejpříjemnější na světě je hřích, zatímco to zdravé hřích není,“ říká v rozhovoru matador českého, slovenského i světového filmu. „Znáte ten vtip, jak přijde člověk do pekla, a tam všichni jedí, pijí, šampaňské a kaviár, jsou tam plné bary, a najednou se tam objeví manželé…“
Jaromír Nosek: Spím čtyři hodiny denně, víc nepotřebuju
Typický filmový záporňák hodně pracuje: „Jsem tak trochu workoholik, i když mám volno, na víc než pět hodin spánku denně se stejně nedostanu…“
Alice Nellis: Nemám čas vysedávat po doktorech
Její nejnovější film Mamas & Papas o moderním rodičovství právě běží v kinech a jeho autorka říká: „Jakmile přijdu domů, čekají mně tam moje dvě malé děti, takže nevím, co je náročnější. Relaxuji asi prací.“
Foto: Ivana Dvorská
ČLÁNKY DO MAILU