Namísto do galerie - na hřbitov

2. 11. 2010

Sdílet

 Autor: Filip Singer
FOTOGALERIE – Na hřbitov vás neposíláme na věky, ale třeba na podvečerní procházku. Navštivte s námi hroby významných osobností českého národa zvláště dnes, kdy vzpomínáme na všechny zesnulé.

Autor: Filip Singer

U hrobů se krčí staří i mladí a bojují s plamenem, aby svíčka alespoň chvilku plála. Odstíny spadaného listí doplňují barvy čerstvě nařezaných květin. Téměř každý hrob svítí, až člověka mrazí v zádech. I ateista má nutkání pokřižovat se.

Jsou Dušičky a na hřbitovech je podivně živo. Vždy 2. listopadu, a zpravidla o víkendu, který mu předchází nebo jej naopak následuje, stěží najdete u hřbitovní zdi volné místo k zaparkování auta. V České republice je vedle Vánoc vzpomínka na všechny zemřelé největší událostí, kterou prožívají věřící i nevěřící společně. Návštěva hřbitova sebou nese vždy něco posvátného.

Hřbitovy přitahují; a nemusí to být jen dnes. Stejně tak se nemusíme zastavovat jen u hrobů našich blízkých. Pozornost si zaslouží i osobnosti minulých století, kterých si vážíme.

Památka všech věrných zemřelých se slaví od 10. století. V zemích s křesťanskou tradicí je zvykem během tohoto dne či období navštívit hřbitov a rodinný hrob a rozsvítit na něm svíčku či položit živé květiny, což má symbolizovat víru ve věčný život a demonstrovat přesvědčení, že život hrobem nekončí. 

Zdroj: Wikipedia.cz

Hřbitov – galerie sochařství

Praha má – stejně jako třeba Paříž a jiné metropole – také svá místa, která lákají posledním odpočinkem významných osobností zejména české kultury a vzdělanosti. Nejznámější a turisty hojně navštěvovaný je hřbitov na Vyšehradě. Návštěvníci většinou nejprve zamíří ke hrobu hudebního skladatele Antonína Dvořáka nebo spisovatele Karla Čapka.

Každého jistě zaujme dominanta celého hřbitova, hrobka Slavín. Zlaté nápisy na černých žulových deskách prozrazují, jací velikáni zde odpočívají. Najdete tu jména jako například Jaroslav Vrchlický, Josef V. Myslbek, Jan Štursa, Vojtěch Hynais, Ema Destinnová, Alfons Mucha, Josef Václav Sládek, nebo jméno slavného českého dirigenta Rafaela Kubelíka i jeho otce, významného houslisty Jana Kubelíka, a mnohé další, kteří „ač zemřeli, ještě k nám promlouvají“. Tvůrcem arkád a Slavína byl architekt Antonín Wiehl.

Název Slavín se později vžil coby název pro celý hřbitov, který je skutečnou přehlídkou náhrobní plastiky. Například náhrobek skladatele Bedřicha Smetany navrhl český architekt Josef Fanta (autor např. vstupní haly dřívějšího Wilsonova nádraží, dnes Hlavního nádraží v Praze).

Na Vyšehradě najdete i náhrobky osobností, které zde nemohly být pochované. Například malíře Josefa Čapka, který zemřel v koncentračním táboře během 2. světové války, nebo „popravené a nepohřbené“ Milady Horákové.

Vyšehradský hřbitov je místem, které by měl určitě někdy navštívit každý Čech a vzdát tak hold našim předkům, kteří se zasadili o kulturní i vzdělanostní rozkvět našeho národa.

Olšanské hřbitovy

Zahraniční turisté často hledají na pražském Vyšehradě i hrob jednoho z neoceňovanějších spisovatelů, Franze Kafky. Ten byl ovšem, v souladu se svým vyznáním, pochován na novém židovském hřbitově v sousedství největšího pražského hřbitova, respektive komplexu – Olšanských hřbitovů.

Na padesáti hektarech je snadné zabloudit. O to velkolepěji celá plocha porostlá břečťanem působí. Je zde pohřbeno na dva miliony lidí. Kromě běžných občanů i zde můžete navštívit hroby významných osobností kulturního a společenského života. Je zde například pochován student Jan Palach, zakladatel Sokola Miroslav Tyrš, významný český básník Viktor Dyk, obrozenec Josef Jungmann, Jan Werich s Jiřím Voskovcem. Z nedávno zesnulých pak hokejista a trenér Ivan Hlinka nebo herec a režisér Ladislav Smoljak.

Pro snadnější orientaci vzniká na Olšanských hřbitovech naučná stezka, která návštěvníky upozorňuje právě na hroby pohřbených osobností.

Olšanské hřbitovy jsou rozděleny ulicí Jana Želivského na dvě části, celkem jsou tvořeny dvanácti hřbitovy. Součástí hřbitovů jsou i pohřebiště padlých českých legionářů a rudoarmějců z 1. světové války, obětí bitvy u Drážďan z roku 1813, obětí Pražského povstání, vojáků ze zemí Commonwealthu, z Rudé armády či Ruské osvobozenecké armády z 2. světové války.

Celkem se na hřbitovech nachází zhruba 25 000 hrobek, 200 kaplových hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

Zdroj: Wikipedia.cz

Autor článku

Své profesní působení v médiích zahájila v týdeníku Reflex. Pracovala v kreativním týmu TV NOVA a vedla sekci Sport a relax serveru Vitalia.cz vydavatelství Internet Info. Podílela se také na jeho dalším projektu, serveru 120na80.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).