Buněčná terapie neboli CAR-T se v onkologické léčbě teprve zabydluje. Je nasazována pacientům s nádory krve včetně některých leukémií. Kvůli její ceně ale až ve chvíli, kdy jiné typy léčby selhaly.
CAR-T sice lékové úřady označily za bezpečnou, s ohledem na její krátkou historii v klinické praxi i to, že výjimečně může mít závažné vedlejší účinky, ale budí obezřetnost a zvýšený zájem o účinky léčby.
Právě kvůli možnému náhlému zhoršení stavu začala Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK) pacienty po buněčné terapii vybavovat voděodolnými náramky. Díky nim může přijít pomoc včas.
Co se píše na náramku
Náramek má jednoduchý tvar, zelenou či modrou barvu a kovové zapínání. Určen je k nošení na zápěstí.
Na náramku je stručná informace, že pacient je po CAR-T. Uvedeno je na něm ale i mobilní číslo. Jde o přímou linku na nemocniční lékaře, kteří buněčnou terapii podávají a dokáží zvládnout i její vedlejší účinky.
„Je to pro případ, že by u pacientů došlo k náhlému zhoršení zdravotního stavu. Akutní kontakt na specialistu může přispět k urychlení řešení potíží,“ vysvětluje David Belada, primář IV. Interní hematologické kliniky FN HK.
Podoby nežádoucích účinků
U některých pacientů se po CAR-T terapii mohou objevit specifické vedlejší účinky léčby. Mezi ně patří nadměrně vystupňovaná reakce imunitního systému (tzv. cytokinová bouře) či neurologické obtíže.
Projevovat se mohou ztrátou vědomí, mdlobami, křečemi nebo třeba závratěmi. Provázet je může bušení srdce nebo horečka. Vést mohou třeba k nedostatku kyslíku v krvi, chudokrevnosti, postižení jater. Všechny dosud zaznamenané vedlejší účinky ale byly dočasné a zvládnutelné léky.
Náramky určené pacientům po buněčné terapii zatím používají pouze ve FN HK, kde je zavedli jako první v Česku. Inspiraci našli u lékařky Wendy Osborne z britského Newcastlu.
Svou funkcí připomínají tzv. náramky přežití, jež se prodávají běžně. Lidé na nich nosívají třeba jméno, typ krevní skupiny nebo kontakt na někoho blízkého pro případ, že by se s nimi něco stalo a oni by o sobě nemohli dát vědět.
V nemocnicích se používají také identifikační náramky, jež nosí pacienti vč. novorozenců po dobu hospitalizace. Cílem je předejít záměně pacientů.
Jak terapie funguje
Cílem buněčné terapie je porazit rakovinu prostřednictvím imunitního systému. Napomáhají k tomu geneticky upravené bílé krvinky pacienta, tzv. T-lymfocyty. Ty se při CAR-T odeberou, pošlou do USA, kde je v laboratoři namnoží, upraví a zamrazené pošlou zpět do České republiky. Tam je opět vpraví pacientovi. Bílé krvinky následně dokáží rozpoznat podle specifických povrchových znaků nádorovou buňku a zničit ji.
Buněčná terapie se v ČR používá od prosince roku 2019. Poprvé byla podána ve FN Brno tehdy 48letému muži. Ve FN HK ji lékaři používají od září 2021 v rámci léčby tzv. difuzního velkobuněčného B-lymfomu. Tuto terapii tam dosud podstoupilo 14 lidí, další jsou vytipováni. Náklady na léčbu jednoho pacienta se pohybují v řádech jednotek milionů korun.
ČLÁNKY DO MAILU