Lidské tělo z šedesáti procent tvoří voda a všichni moc dobře víme, že voda se při mrazu mění v led. Takže se rovněž v našich buňkách i mimo ně vytvářejí krystalky ledu, které mechanicky poškozují cévní stěnu.
„Dochází tak k odvodňování buněk, k vzestupu iontů draslíku a sodíku v buňkách a tím pádem k poškození bílkovin a buněčných membrán. Při poškození výstelky uvnitř cévní stěny dojde k uvolňování různých tkáňových působků, které se snaží poškozenou tkáň „zacelit“ – hladká svalovina cév se stáhne, čímž se zmenší průsvit cévy, shlukují se krevní destičky a propustnost tkání se sníží. Všechny uvedené mechanismy však ve výsledku omezují průtok cévami v postižené tkáni, jinými slovy zhoršují její prokrvení. Po rozehřátí promrzlé tkáně dojde k vasodilataci, cévy se tedy roztahují a postižená tkáň oteče. Otok nakonec prokrvení postižené tkáně ještě zhorší,“ říká MUDr. Jaroslava Říhová, členka Lékařské komise Českého horolezeckého svazu.
Čtěte rozhovor: Reinhold Messner: Na vrcholu je mozek jako z vaty
Omrzliny mají hned několik podpůrných faktorů:
- délka vystavení těla na mrazu
- vlhko
- silný vítr – v těchto případech nemusí teplota klesnout nutně pod bod mrazu
- dehydratace
- fyzické vyčerpání a nedostatek energie
Nejčastěji omrzlinami trpí okrajové části těla, tedy prsty, nos, brada nebo ušní boltce, které organismu slouží ke snížení tepelných ztrát a brání jej před prochladnutím.
Jak se před omrzlinami ochránit
Omrzliny jsou poměrně časté a v extrémních případech mohou mít trvalé následky. Proto je nepodceňujte a jste-li vystaveni chladu, vždy dodržujte určitá pravidla. Na výlet do hor se rozhodně musíte pořádně připravit.
Vhodnou prevencí je samozřejmě správná volby prádla a obuvi. Noste dostatečně kvalitní teplé rukavice a teplé sportovní ponožky, které odvádějí pot. Jestliže vám hrozí promočení, přibalte si s sebou na túru nebo na výlet náhradní oblečení a mokré si vždy včas vyměňte. Prstýnky nebo hodinky raději nechte doma, zbytečně omezují průtok krve cévami, stejně tak jako těsné rukávy či jiné části oblečení. Důležité je také dodržování pitného režimu a odpočinek.Mnohem náchylnější jsou k omrzlinám kuřáci, proto je i v tomto případě moralizování na místě a v horách na svůj zlozvyk raději zapomeňte, nebo kouření alespoň omezte.
Čtěte téma: Sibiřský snowboardcross
Rozeznat stupeň omrzliny není snadné
Omrzliny dělíme do čtyř základních stupňů. Problém je ale v tom, že všechny omrzliny zpočátku vypadají stejně a teprve po rozehřátí v průběhu hodin až dnů se začnou vyvíjet. Až když se ukáže, jak k hlubokému poškození došlo, tak je můžeme rozdělit do zmíněných čtyř stupňů.
První stupeň značí zčervenání, svědění až pálení, bolesti a otoky. Při druhém stupni se již objeví puchýře s čirým mléčně zakaleným obsahem. Při třetím stupni jsou puchýře šedomodré až černé, což značí krvácení do kůže. Pokožka zčerná a ztvrdne. Vzhledem k tomu, že dochází k poškozování tkání nejen povrchových, ale i podkožních, sníží se i pohyblivost. Při druhém a třetím stupni se rozhoduje o tom, zda bude poškození vratné nebo trvalé. Ve vlastním zájmu (nebo v zájmu postiženého) tedy ihned vyhledejte lékařskou pomoc.
Při čtvrtém stupni je zbarvení kůže černohnědé. Dochází k odumření tkání, bohužel i těch hlubokých (šlachy, svaly, kosti a klouby). Poškození je tedy nezvratné a na řadu přichází skalpel chirurga.
Nepřehlédněte: Jaké to je přežít lavinu? Šílené, říká horolezec
Následky omrzlin mohou být trvalé
Čas hraje při vzniku omrzlin důležitou roli a s léčbou je nutné začít co nejdříve. Pokud si jich všimnete hned v jejich počátcích a okamžitě s nimi začnete „bojovat“, stav se nezhorší a kůže se hojí bez jizev a poškození. Nekompromisně jděte do závětří, nejlépe do suché teplé místnosti, tam si sundejte boty, prstýnky, hodinky a vše, co by mohlo průtok krve omezit. Pochopitelně vysvlečte všechno mokré oblečení. I v případě, že nemáte pocit žízně, hodně pijte. Doporučuje se pití teplých sladkých nápojů. Grog či „svařák“ sice mohou být silným lákadlem, ovšem v této chvíli volte rozhodně nápoje bez alkoholu.
Postižená místa zahřívejte tělesným teplem, například si dejte ruce do podpaží, ale rozhodně je nezahřívejte teplou vodou – začněte spíše pozvolna vodou vlažnou. Lékařská komise Českého horolezeckého svazu také doporučuje Aspirin, který zředí krev, a léky s protizánětlivými účinky. Vzhledem k tomu, že hrozí infekce, chraňte postiženou tkáň před mechanickým poškozením – například puchýře nepropichujte a omrzlinu nijak netřete. Pokud nyní omrzliny nezačnou ustupovat, rychlé ohřátí postiženému člověku zajistí dostatečně dlouhá vodní lázeň, nejlépe dezinfikovaná, při teplotě vody 40°C. Po koupeli tělo opatrně osušte a postižená místa volně obvažte sterilními obvazy. Opět doplňte tekutiny, vitaminy a minerály. Po ohřátí však nesmí postižená tkáň opět zmrznout. Je navýsost nutné zůstat v teple a klidu.
K tématu: Lyžařská sezóna začíná. Proč utíkáme do Alp?
Omrzliny se nemusí objevit ihned, jejich léčba často bývá dlouhodobá a řada potíží může přetrvávat. Například bolest, poruchy citlivosti nebo mravenčení. Následky omrzlin si dokonce můžete nést po celý zbytek života. Omrzliny totiž mohou způsobit poškození nehtů, jizvy, defekty šlach, svalů, kostí, mumifikaci tkání nebo dokonce změnu barvy pokožky. Dětem navíc hrozí poškození růstových chrupavek, a proto je v popsaných klimatických podmínkách na horách, ale i ve městě, často a pečlivě prohlížejte. Nezapomínejte na to, že jednou poškozená tkáň je příště mnohem více zranitelnější.
Zůstat doma je sice zaručená prevence, nicméně pobyt na čerstvém vzduchu je i v zimě důležitý a při dodržení všech zásad se dá omrzlinám rozhodně předejít.
Foto: http://www.basecampmd.com, http://www.16099.com
ČLÁNKY DO MAILU