V prvé řadě je potřeba říct, že není možné, a ani to není potřeba, aby se pacient registroval u druhého praktického lékaře.
„Podle zákona o zdravotních službách (č. 372/2011 Sb.) může být pojištěnec registrován pouze u jednoho poskytovatele ambulantní péče. Pacient má právo na výběr registrujícího ambulantního lékaře v odbornosti všeobecné praktické lékařství (v případě dětí praktického lékaře pro děti a dorost). K jinému praktickému lékaři se může pacient přeregistrovat nejdříve za 3 měsíce od předchozí registrace, v kratších intervalech to není možné,“ uvádí mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
Pokud už tedy dotyčný má svého praktika v místě trvalého bydliště, nemůže si najít dalšího třeba blízko chaty, kde pobývá od jara do podzimu, a registrovat se ještě u něj.
Lékař za každého registrovaného pacienta dostává od zdravotní pojišťovny tzv. kapitační platbu. Jde o jakýsi měsíční poplatek za každého registrovaného pacienta, který doktor dostává, i když ho dotyčný nenavštíví ani jednou za rok. V kapitační sazbě je zahrnuta řada výkonů, které už pak lékař nemusí vykazovat zvlášť: jde třeba o injekce, administrativní úkony, konzultace s rodinnými příslušníky, převazy menších ran atd.
Jednou z možností je třeba telefonát
Jaké má tedy pacient možnosti, pokud potřebuje navštívit praktického lékaře, ale je od něj daleko? Viktorie Plívová zmiňuje jako jednu z možností distanční konzultaci, tedy například konzultaci po telefonu nebo e-mailu.
„Výkon distanční konzultace může praktický lékař vykonat pouze v jasně indikovaných případech u svého registrovaného pacienta, který pravidelně navštěvuje jeho ordinaci a jehož zdravotní stav lékař detailně zná – tzn. provedl u něj v posledních dvou letech preventivní prohlídku nebo ho dispenzarizuje z důvodu chronického onemocnění (např. diabetes),“ upozorňuje mluvčí.
Na základě takovéto konzultace může lékař pacientovi i předepsat léky, a to prostřednictvím eReceptu.
Akutní ošetření nesmí odmítnout ani neregistrující lékař
Pokud má pacient zdravotní obtíže, ale ke svému lékaři to má daleko, může navštívit i jiného. Může samozřejmě na pohotovost, ale nesmí ho odmítnout ani praktický lékař v místě pacientova přechodného pobytu, a to v případě, že „zdravotní stav pacienta vyžaduje poskytnutí neodkladné péče,“ uvádí VZP.
„U tohoto praktického lékaře pojištěnec není registrován a lékařem poskytnutá zdravotní péče o neregistrované pojištěnce se považuje za nepravidelnou péči,“ dodává Viktorie Plívová.
Zásobte se svými léky, radí pojišťovna
Pokud je řeč o pacientovi, který se dlouhodobě léčí s nějakým onemocněním a bere na něj léky (typicky jde o cukrovku, vysoký cholesterol nebo vysoký krevní tlak), je vždy ideální, aby veškeré kontroly probíhaly u jejich ošetřujících lékařů a aby i tito specialisté předepisovali potřebnou medikaci.
Lidé, kteří vědí, že budou dlouho mimo domov a mimo jejich dosah, by měli odcestovat s dostatečnou zásobou svých léků. „V určitých případech je možné, aby ošetřující lékař předepsal chronickému pacientovi stejný lék, aniž by pacient musel navštívit ordinaci lékaře – toto rozhodnutí je však v kompetenci ošetřujícího lékaře. Pokud lékař souhlasí, vystaví a zašle pacientovi eRecept, se kterým si pacient dojde do lékárny pro potřebný lék,“ přibližuje VZP.
„Dispenzarizovaný pacient se případně také může obrátit na praktického lékaře, u kterého není registrován, v místě přechodného pobytu. Pro potřeby informovanosti lékaře je doporučené, aby pacient měl k dispozici lékařskou zprávu. Lékař řeší aktuální zdravotní stav pacienta a posuzuje, zda je nezbytné předepsat medikaci v závislosti na tomto aktuálním zdravotním stavu pacienta. Má také právo na to stanovit léčebný postup,“ uzavírá Plívová.
ČLÁNKY DO MAILU