Zájem o hormonální antikoncepci v České republice klesá. Svého vrcholu dosáhly pilulky zabraňující otěhotnění v roce 2007, kdy je u nás užívalo téměř padesát procent žen v reprodukčním věku. Dnes si jich chodí pro recept ke gynekologovi méně než čtvrtina.
Důvodů je hned několik. Jednak ženy odkládají dlouhodobý vztah na pozdější dobu, takže se jim pravidelné užívání hormonální antikoncepce nevyplatí, jednak raději volí bariérovou ochranu, která zabraňuje i přenosu některých pohlavních chorob.
Ženy nedůvěřují hormonální antikoncepci
Z výzkumu „Současná česká rodina“, který běží na Univerzitě Karlově, vyplývá, že jedním z dalších vysvětlení poklesu užívání hormonální antikoncepce je návrat společenského povědomí o tom, že její užívání není zdraví prospěšné, ale naopak může škodit a vyvolávat nežádoucí vedlejší účinky.
„Prosazuje se negativní postoj k syntetickým hormonům či lékům obecně, který však není vědecky podložený a jde spíš o vnitřní pocit žen,“ dodávají vědci z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Brala hormonální antikoncepci, teď nemůže otěhotnět
Od svých sedmnácti let brala Petra K. hormonální antikoncepci. Po patnácti letech, když dostudovala, si našla práci a s manželem si pořídili dům, nadešel čas na plánování rodiny. Dobrala poslední „platíčko“ a čekala. Měsíc, dva, půl roku… To ji ještě gynekolog ujišťoval, že vše bude v pořádku.
Po roce už znejistil i lékař. Podstoupila vyšetření na neplodnost a nyní je v péči odborníků s nadějí, že to vyjde. Podobnou zkušenost má mnoho dalších žen.
Užívání hormonální antikoncepce však její potíže pravděpodobně nezpůsobilo, pouze oddálilo zjištění diagnózy. „Ženy často možné problémy s neplodností překryjí právě užíváním antikoncepce, a ty se pak znovu objeví až po jejím vysazení. Užívání pilulek tedy případnou poruchu pouze zamaskuje,“ říká gynekoložka Lenka Hromadová, primářka kliniky Repromeda.
Galerie: Nehormonální antikoncepce
Čím déle užíváte, tím vyšší je riziko problémů s otěhotněním
Neznamená to ale, že je hormonální antikoncepce ve všech případech zcela bez viny. A to zejména u žen, které ji užívaly delší dobu. Čím déle žena antikoncepci užívá, tím delší dobu pak může její organismus potřebovat k návratu do adekvátního režimu s pravidelnými ovulačními cykly.
„Je třeba si uvědomit, že hormonální antikoncepce byla vyvinuta jako metoda dočasného omezení plodnosti. Dočasnost není sice přesně definována, ale v případě, že žena v budoucnu plánuje mít dítě, určitě by nemělo jít o užívání pokrývající téměř celý reprodukční věk,“ uvádí Kateřina Veselá, lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda.
Podle lékařky je u žen rovněž podstatné neklást na sebe přehnané nároky a být trpělivá. Pokud se ale dvojici nepodaří počít během jednoho roku po vysazení antikoncepce, radí kontaktovat lékaře a následně navštívit reprodukční kliniku. „U žen starších třiatřiceti let je doporučeno učinit tento krok již po půlroce neúspěšného snažení,“ upozorňuje Kateřina Veselá.
Brala antikoncepci a otěhotněla do jednoho měsíce
Stejně tak jsou i případy žen, které po vysazení hormonální antikoncepce otěhotní téměř okamžitě, tedy hned v prvním cyklu. Jejich „vyhladovělý“ organismus je v touze po reprodukci přímo jakoby utržený ze řetězu.
V těchto případech se mluví o tzv. superovulaci, kdy se uvolní vysoké dávky hormonů, které zajistí vyšší šanci na oplodnění. Gynekologové tak doporučují mateřství po vysazení antikoncepce neodkládat a využít vysokého hormonálního nastartování činnosti vaječníků, které se týká většiny žen.
Současně také budoucí rodiče uklidňují, že předchozí užívání hormonální antikoncepce nemá vliv na zdraví dítěte.
Odborná spolupráce:
MUDr. Lenka Hromadová
Gynekoložka, primářka kliniky Repromeda, vedoucí lékařka IVF ambulance.
MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.
Ředitelka kliniky reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky Repromeda. Věnuje se reprodukční genetice a preimplantační genetické diagnostice.
ČLÁNKY DO MAILU