Nebezpečná kosmetika odhalená u nás v minulém roce obsahovala ve výjimečných případech i takové dobroty jako zakázané ftaláty či olovo. Tedy látky ovlivňující činnost štítné žlázy, ledvin, jater či schopnost reprodukce:
Co je podle zákona nebezpečná kosmetika?
Mluvíme zde o přípravcích, které vyloženě porušují pravidla pro kosmetiku v EU, nikoli o produktech, které sice legislativě odpovídají, ale přesto mohou ublížit. I to je možné. Třeba při nesnášenlivosti určité složky, nadměrném či nesprávném používání apod.
Ministerstvo zdravotnictví za loňský rok označilo třicet čtyři nebezpečných kosmetických výrobků. Nejčastějším důvodem byl neznámý původ těchto produktů. Proč je to takový problém?
- Pravidla pro veškeré kosmetické přípravky prodávané v EU jsou jasně daná.
- Stanoví je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009, o kosmetických přípravcích.
- Platí jak pro přípravky v EU vyráběné, tak kosmetiku dováženou z jiných zemí.
Kosmetické přípravky nejsou na trh EU uváděny na základě předchozího schválení, to by při množství produktů bylo naprosto nereálné. Ostatně stejné je to u většiny výrobků, s výjimkou například léčiv, zbraní nebo jaderného materiálu. Pokud tedy neuvádíte na trh lék proti rakovině nebo atomovku, ale nějaké to patlání na obličej, státní orgány nebudou zkoumat, z čeho jste ho umíchali.
Hledání „odpovědné osoby“
„Státními orgány v celé Evropské unii není předem schvalováno složení kosmetického přípravku,“ říká Štěpánka Čechová, mluvčí ministerstva. Tím, kdo za bezpečné složení kosmetiky ručí, je tzv. odpovědná osoba. „Na trh smějí být uváděny pouze kosmetické přípravky, pro něž je určena odpovědná osoba (tj. výrobce v EU nebo dovozce do EU). Ta zajišťuje soulad každého kosmetického přípravku uvedeného na trh s příslušnými požadavky.“
Odpovědná osoba má širokou škálu povinností, mj.:
- dodávat na trh pouze kosmetický přípravek bezpečný pro lidské zdraví, je-li používán za obvyklých nebo rozumně předvídatelných podmínek použití;
- při výrobě kosmetických přípravků dodržet tzv. správnou výrobní praxi;
- zajistit před uvedením na trh posouzení bezpečnosti výrobku;
- při uvedení kosmetického přípravku na trh k němu uchovávat informační dokumentaci. Informační dokumentace k přípravku obsahuje popis kosmetického přípravku, zprávu o bezpečnosti kosmetického přípravku, popis výrobní metody a prohlášení o dodržení správné výrobní praxe a další náležitosti;
- oznámit uvedení kosmetického přípravku na trh Evropské komisi elektronickou cestou;
- dodržet zákaz či omezení pro vybrané látky stanovené nařízením;
- označit kosmetický přípravek podle požadavku nařízení, mj. uvést jméno a adresu odpovědné osoby (výrobce či dovozce), seznam přísad a další náležitosti;
- při označování, dodávání na trh a propagaci kosmetických přípravků nepoužívat texty, názvy, ochranné známky, vyobrazení ani názorné nebo jiné znaky, které by přisuzovaly těmto přípravkům vlastnosti nebo funkce, jež nemají.
Jakmile tato „odpovědná osoba“ na výrobku chybí, je to znamení, že je něco špatně. Jak dokládají nálezy z loňského roku, pochybní výrobci, kteří kosmetiku patlají kdoví kde a kdoví z čeho, se podvodně zaštiťují smyšlenými i reálnými firmami. Uvádějí také falšované čárové kódy. V anonymní, krásně barevné lahvičce tak může být naprosto cokoli, a vemte jed na to, že to cokoli neprošlo žádným testováním bezpečnosti a podobnými zdržovačkami pro výrobce.
„Nebezpečnost kosmetických přípravků, kde není na obalu uvedena osoba odpovědná za uvedení výrobku na trh (výrobce v EU nebo dovozce do EU), spočívá i v tom, že v případě nastalých zdravotních potíží v souvislosti s aplikací kosmetického přípravku nemají toxikologická střediska možnost zjistit informace o složení přípravku a zvolit tak rychlé a náležité lékařské ošetření,“ upozorňuje Štěpánka Čechová.
Stát kosmetiku neschvaluje, ale kontroluje
V případě kosmetických přípravků jsou orgánem dozoru v České republice krajské hygienické stanice. Dozor probíhá na několika úrovních. „Na celostátní úrovni jsou stanovovány cílené úkoly hlavního hygienika (na základě vytipování problematických oblastí v rámci celé republiky nebo na základě požadavků Evropské komise) a celostátní priority (v oblasti kosmetických přípravků se jedná např. o kontrolu správné výrobní praxe). Na základě místních specifik si krajské hygienické stanice stanovují regionální priority. Je prováděna kontrola kosmetických přípravků, které byly zveřejněny v evropském systému rychlého varování pro nepotravinářské výrobky RAPEX. Řeší se i podněty spotřebitelů,“ popisuje mluvčí MZ ČR.
Hygienici kontrolují dokumentaci k přípravkům a tam, kde to uznají za vhodné, provádějí i fyzické a laboratorní kontroly vzorků, tedy i kontroly složení. Tak loni zjistili i sedm případů obsahu nebezpečných látek v kosmetice. Jednalo se o zakázané ftaláty, olovo, ale také – o sice léčivé – kortikosteroidy, které však patří pouze do léků na předpis a mají být užívány pod dohledem lékaře.
„Mezi nejnebezpečnější kosmetiku posledních let patří výrobek, který byl značen na obalu jako přípravek určený ke změkčování a rozpouštění ztvrdlého ušního mazu, přičemž v lahvičce byl ve skutečnosti obsažen silný přípravek k odstraňování bradavic. Jeho použití mohlo vést až k závažnému poškození orgánů ucha s následnými poruchami sluchu,“ uvádí Štěpánka Čechová.
Tržnici a večerce obloukem se vyhni
Jak se vyvarovat nákupu rizikové kosmetiky? „Kosmetické přípravky bez označení odpovědnou osobou, označené neexistující odpovědnou osobou nebo s vytištěnou odpovědnou osobou popírající jakýkoli vztah k výrobku byly zpravidla (nikoli ale výhradně) nalezeny v provozovnách typu večerka nebo na tržnicích. Původ některých těchto výrobků v současné době řeší Policie České republiky,“ říká mluvčí. První rada tedy zní: nakupujte u seriózních obchodníků.
Obecně se dá doporučit, abyste si zkontrolovali, jestli je daná provozovna řádně značená nebo zda je samozřejmostí výdej paragonů. Kosmetické přípravky bez označení výrobce nebo dovozce (a jejich sídla) odborníci radí nekupovat, stejně jako kosmetické přípravky, které (s výjimkou vonných látek) nerozepisují složení výrobku. „Také výrobky bez českého značení nesplňují legislativní požadavky,“ upozorňuje ještě Štěpánka Čechová.
Nevyhovující výrobky také často deklarují léčivé účinky, úlevu od bolesti nebo obnovu poškozených tkání. Tato tvrzení nejsou v kosmetice povolena, nikdo je neprokazoval. I když tyto přípravky nemusí být nebezpečné, zákonu nevyhoví.
ČLÁNKY DO MAILU