Zjistit s jistotou třeba to, zda člověku hrozí v horizontu let nebo desetiletí nějaká rakovina, se vesměs nedá. Můžeme samozřejmě usuzovat ze životního stylu či z toho, zda se taková nemoc už v rodině vyskytla, ale pořád se pohybujeme jen na poli pravděpodobnosti.
Existují ovšem nádory, u kterých se to dá vyčíslit docela přesně – a rozhodně natolik, aby se vyplatilo už u mladých dospělých sledovat, zda patří mezi ohrožené jedince. Řeč je konkrétně o rakovině prsu a vaječníků, které někdy vznikají v důsledku mutací genů BRCA 1 a BRCA 2. Mutace zvyšuje v případě karcinomu prsu riziko desetinásobně.
Vrozená mutace v BRCA genech znamená výrazně zvýšené riziko rakoviny prsu a vaječníku. Pravděpodobnost, že ženy se zděděnou mutací v BRCA 1 genech onemocní karcinomem prsu, je 79,5 procenta, při mutaci v BRCA 2 genech je pak riziko kolem 88 procent. Pro srovnání, v běžné zdravé populaci je riziko vzniku rakoviny prsu asi 12 procent,
vyčísluje organizace Loono. Stojí za ní tým mladých lékařů, studentů medicíny a dalších profesionálů, kteří se rozhodli poukazovat na to, co všechno se dá včas podchytit díky prevenci.
Ne všechny nádory prsu jsou způsobeny mutací těchto genů, což bude jeden z důvodů, proč se na její výskyt ženy nevyšetřují plošně. Rozhodně to ale má smysl například u těch, které mají mezi blízkými příbuznými rakovinu prsu v mladém věku. Pokud se mutace prokáže, dostane se ženám pravidelného lékařského sledování, aby se případná nemoc zachytila včas. Možností je i preventivní operace, při které se odstraní prsní žlázy a prsa se následně zrekonstruují. Tento zákrok před několika lety podstoupila například herečka Angelina Jolie.
Rakovina a dědičnost
S rizikem dědičnosti je spojeno asi pět procent nádorových onemocnění, jsou pro ně však typická vysoká rizika opakování v rodině.
Jakmile se mutace genů potvrdí, měli by vyšetření absolvovat i blízcí příbuzní, protože BRCA mutace může zvyšovat riziko i u dalších nádorů, a to nejen u žen. Jde hlavně o nádory prostaty, slinivky břišní, melanom či zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku. Tato vyšetření v indikovaných případech hradí zdravotní pojišťovny.
Stejně jako například mamograf prsu, screening rakoviny prostaty, děložního čípku a tlustého střeva či nově, zatím jen v pilotní podobě, screening rakoviny plic, pokud máme zůstat u zřejmě nejobávanější diagnózy, kterou je některý ze zhoubných nádorů.
Onkologická prevence kompletně
Screeningová vyšetření slouží k tomu, aby se s jejich pomocí zachytilo případné onemocnění co nejdříve, kdy je šance na vyléčení nejvyšší. Ale co když chce člověk zjistit, jak na tom je právě teď, a to pokud možno celkově, co se rizika rakoviny týká?
I taková možnost tu je, jen už nebude na pojišťovnu a čekací doby budou dlouhé. Běžně se čeká i rok. Například v brněnském Masarykově onkologickém ústavu na Žlutém kopci nabízejí celkovou preventivní onkologickou prohlídku pro zájemce bez příznaků, které by svědčily o tom, že mají nějaký vážný zdravotní problém.
Ve všední den stojí deset tisíc korun, o víkendu třináct a půl. Jde vlastně o celé spektrum vyšetření zaměřené na diagnostiku nejčastějších onkologických diagnóz, pokud budete zdraví, dozvíte se to. Ale nikoli už to, zda například nějakým nádorem neonemocníte za pět či patnáct let. Zájem je každopádně velký, nedávno nemocnice oznámila, že na rok 2024 má zatím plno.
Dvě hodiny na všechno
Obdobnou prohlídku rovněž za deset tisíc korun můžete podstoupit třeba v pražské Thomayerově nemocnici nebo za 8300 korun v olomoucké Fakultní nemocnici. Počítejte celkem se dvěma až třemi hodinami. V rámci prohlídky bude zájemce nejdříve komplexně vyšetřen lékařem s důrazem na prevenci. Dále následnou součástí prohlídky bude podrobné laboratorní vyšetření krve a moči (vybrané nádorové ukazatele, rozšířená biochemická vyšetření) a na Radiodiagnostickém oddělení vyšetření ultrazvukem a RTG – ultrazvuk břicha, prsů u žen a pohlavních orgánů u muže, RTG hrudníku,
popisuje Thomayerova nemocnice, co zájemce o vyšetření čeká.
Zájemci mohou zažádat o příspěvek na kompletní onkologickou prohlídku svou zdravotní pojišťovnu – například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna dává až dva tisíce korun, Všeobecná zdravotní pojišťovna tři tisíce. Příspěvek je určen klientům starším 35 let.
Na soukromých klinikách bývá cena podobná nebo o něco nižší, ale zdravotní pojišťovny na ni v těchto zařízeních vesměs nepřispívají. Například VZP ji hradí jen v takzvaných komplexních onkologických centrech, ovšem zdaleka ne všechna ji poskytují – v Praze tak na ni nemůžete jít ani v Motole, ani ve Všeobecné fakultní nemocnici či na Bulovce, jen v Krči –přehled center a toho, která mají prohlídku v nabídce, zde.
Novinkou poslední let jsou velká genetická vyšetření, která by měla rovněž člověku dát představu, jak je na tom se zdravím a hlavně, jaké má vyhlídky, pokud jde o sklon k některým onemocněním. Cena? Soukromé kliniky si obvykle účtují deset až dvacet tisíc korun, podle rozsahu testů.
Genetický test dokáže odhalit sklon k vysokému cholesterolu, k vysokému krevnímu tlaku nebo k vyšší hladině krevního cukru, které jsou spouštěči nejen kardiovaskulárních onemocnění, ale také řady jiných neméně závažných chorob,
dává příklad využití Barbora Procházková, vedoucí vědeckého týmu společnosti Chromozoom. Ani takový test vám tedy neřekne, zda onemocníte, ale může vám ukázat, jak změnit životní styl, abyste byli do budoucna zdravější. Testy krom kardiogenetiky a onkogenetiky mohou zjišťovat geny podmíněné potravinové intolerance, alergie či imunitní poruchy.
Šli byste na vyšetření, které by ukázalo pravděpodobnost onemocnění srdce nebo rakoviny?
Skutečně od podlahy
Přibývá zdravotnických zařízení, která nabízejí podobné komplexní prohlídky zaměřené nejen na riziko rozvoje zhoubného onemocnění, ale zaměřují se také například na diabetes či onemocnění srdce a cév. Počítejte s cenou patnáct až dvacet tisíc korun, přičemž tady se příspěvků od pojišťoven nedočkáte.
Pro představu, pražské Centrum pohybové medicíny Pavla Koláře nabízí komplexní preventivní prohlídku za 18 500 korun, brněnská klinika Top Moravia Health za 12 až 25 tisíc korun podle toho, co všechno si necháte vyšetřit. Nejdražší balíček zahrnuje kromě základního ultrazvuku a vyšetření moči a stolice a více než pětadvaceti testů také zátěžové EKG, vyšetření onkomarkerů, zjišťování hustoty kostí nebo spirometrii.
Na druhou stranu, při pohledu do přehledu vyšetření je jasné, že na většinu z nich může člověk dosáhnout přes doporučení svého praktika nebo přímo a na pojišťovnu. Nestálo by to peníze navíc, ale rozhodně by to zabralo dost času, kdežto tady můžete všechna vyšetření absolvovat za plus minus dvě hodiny, maximálně ve dvou návštěvách.
Dá se to spočítat?
Jisté riziko toho, čím a kdy onemocníme, se dá odvodit například od našeho životního stylu, hmotnosti, od toho, jaký máme tlak a kolik máme v krvi cholesterolu. A také od toho, zda pijeme alkohol a kouříme cigarety, či od toho, jakými nemocemi trpěli naši rodiče. Pořád jde však jen o pravděpodobnost, nikoli o jistotu, že se nám nemoc vyhne nebo nás naopak postihne.
Jednoduché výpočty se dají najít například na webech zdravotnických zařízení.
Výpočet rizika rakoviny – jednoduchá kalkulačka Masarykova onkologického ústavu v Brně pracuje jen s pohlavím a věkem, ukáže proto jen, jak velké je riziko vzniku různých nádorů v jednotlivých věkových skupinách.
Kalkulátory pro odhad kardiovaskulárního rizika – na svém webu je má pražský Institut klinické a experimentální medicíny.
Jeden z nich například počítá riziko, že člověka do deseti let postihne koronární příhoda – potřebujete k tomu však znát hodnoty krevního tlaku a cholesterolu.
Nebo na to jděte postupně
Člověk, který chce vědět, jak je na tom se svým zdravím, nemusí platit drahé balíčky, ale bude to od něj vyžadovat, aby pravidelně chodil na preventivní prohlídky k praktikovi a aby zároveň podstupoval screeningová vyšetření zaměřená na včasné podchycení rakoviny, kterých postupně přibývá – programů je momentálně pět.
Zhoubné onemocnění je druhou nejčastější příčinou úmrtí. Tou vůbec první jsou nemoci srdce a oběhového systému. A tady hodně napoví měření krevního tlaku. Hypertenze je často ze strany pacienta podceňována, neboť prvotní příznaky nemusí být zřejmé několik let. Neléčený vysoký krevní tlak může mít i fatální následky v podobě mrtvice či infarktu a zvýšené je také riziko demence, popsala mluvčí VZP Viktorie Plívová. Pokud máte tlak nad 140/90, hrozí vám cévní mozková příhoda, infarkt myokardu, srdeční selhání, demence, poškození funkce ledvin, zhoršení zraku či poruchy erekce.
Vysoký tlak je často důsledkem mizerné životosprávy, ale roli tu hraje i dědičnost, neplatí proto, že pokud je člověk štíhlý a aktivní, tohle riziko se ho netýká. Dědičná složka hypertenze je zprostředkována více geny, které nesou jen určitý stupeň zvýšeného rizika vzniku nemoci, a navíc na výskyt vysokého tlaku působí další vlivy, např. příjem soli nebo obezita,
říká lékařka Petra Vysočanová z Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno. Odhaduje se, že samotná dědičnost se podílí na hodnotě krevního tlaku asi v 80 procentech a zevní vlivy ve 20 procentech.
Pravděpodobnost postižení člena rodiny, v níž se vyskytuje hypertenze, je asi poloviční. U mladých osob ve věku 20 až 49 let s oběma rodiči hypertoniky bylo zjištěno asi čtyřikrát vyšší riziko rozvoje hypertenze. Lékaři doporučují, aby si lidé měřili tlak pravidelně doma.
Myslete i na játra a ledviny
Každopádně má smysl si občas za něco připlatit nad rámec toho, co běžně hradí zdravotní pojišťovny – řeč je například u ultrazvukovém vyšetření prsů v intervalu mezi pravidelným mamografem (kolem tisíce korun) či o denzitometrickém vyšetření hustoty kostí – tady navíc běží plošný pilotní screening hrazený VZP, takže její klienti ho mohou mít zdarma. Případně ho může předepsat praktik při podezření na řídnutí kostí, jinak vyjde zhruba na pětistovku.
Zvažte i jaterní testy, které vám rovněž může předepsat váš praktik, nebo si na ně můžete zajít jako samoplátci do některé z laboratoří, stojí kolem dvou stovek. S ohledem na to, jak moc jsou játra současným životním stylem zatěžována, je pro předejití rozvoje onemocnění ideální absolvovat jejich preventivní vyšetření každý rok. Test, při kterém se zkoumá hladina jaterních enzymů ALT, AST, GGT a bilirubinu, však není standardní součástí preventivních prohlídek,
vysvětluje lékařka Kateřina Pinterová ze sítě laboratoří Synlab. Lékař vyšetření jater předepisuje v případě, že má podezření na již rozvinuté onemocnění, či pokud máte k onemocnění jater dědičný sklon, trpíte cukrovkou, dlouhodobě užíváte nějaké léčivo nebo se často vystavujete škodlivým vlivům.
Galerie: Jak se vyvíjí cirhóza jater
Je dobré nezapomínat ani na ledviny. Kromě obecných doporučení se v péči o zdraví ledvin velmi vyplatí pravidelné preventivní prohlídky u praktických lékařů spojené se základním vyšetřením moči na přítomnost bílkovin či červených krvinek. Řada onemocnění ledvin totiž nebolí a jejich záchyt v časném stadiu je možný jen díky preventivním prohlídkám,
vysvětluje profesor Karel Krejčí, vedoucí nefrologického oddělení Fakultní nemocnici v Olomouci.
Na ledviny a jejich stav je dobré myslet i tehdy, pokud je člověku diagnostikováno onemocnění, které samo o sobě může vést k poškození ledvin, například cukrovka nebo vysoký krevní tlak. Celkově totiž mají nejvíce problémů s ledvinami a poškozením jejich funkce právě diabetici a lidé, kteří mají dlouhá léta hypertenzi.
ČLÁNKY DO MAILU