Názor k článku Nechali ji umřít. Kde se bere neochota pomoci druhému od Lenka Krbcova - Vážení čtenáři, děkuji za zájem o problematiku i...

Vážení čtenáři, děkuji za zájem o problematiku i za upozornění, že v psychologii tradovaný příběh agresora a jeho oběti se odehrál poněkud jinak. Nicméně podstatné je, že mnou zmíněná verze vyvolala v USA velký odborný zájem o společensky aktuální problém. Za uplynulé půl století se jeho palčivost nezměnila. Možná zvýšila - viz kauza číšník kontra občané Holandska.
Původní - vámi oprávněně kritizovaná - verze není výmysl ani popletená zpráva Radia Jerevan. Podstata je reálná a chyby ve zprávě nevidím jako podstatné.
Dokonce si troufám říci, že analýza diskursu původní a opravené zprávy by byla takřka stejná.
Tj. samotná žena byla při návratu z práce (ne v obvyklou dobu) napadena násilníkem. Odehnal ho křik, který byl odpovědí na ženino volání o pomoc. Nikdo jí nešel na pomoc. Žena pokračovala v cestě, násilník ji napadl znovu a zavraždil.
O tom, co je, jak se provádí a k čemu slouží analýza diskursu, existuje bohatá odborná literatura.
Tím lépe pokud nepotřebujete služby psychologa, pane -tsd-. Vše dobré ovšem může být k něčemu zlé. Pravděpodobně se v rozhovoru s ním nezamyslíte nad existenci obranných mechanismů Ega. Slouží k zachovávání harmonie, naší psychiky... Tyto nevědomé způsoby percepce a chování využíváme, když hrozí narušení vnitřní psychické rovnováhy. Pomáhají zachovávat pocit vlastní hodnoty v široce pojatých situacích neúspěchu, selhání, při pocitech viny, studu apod.
Negativní zážitky vyvolávají vnitřní napětí, úzkost. Pracuje se zde mj. i s přesunem tenze a odreagováním se na tzv. obětním beránkovi. (Tím mohou být např. psychologové, novináři atd. TGM kdysi glosoval situaci: „Zdražili cukr. Hurá na Židy!!“)
Jedním z několika desítek obranných mechanismů je např. intelektualizace – buď je to vyjádření bolestných pocitů chladným a neosobním intelektuálním jazykem, nebo to znamená zaměření intelektuálních zájmů na oblast vytěsněných přání – např. člověk s vytěsněnými pedofilními sklony se stane vědcem, který toto téma intenzivně studuje. V obou variantách se věnujeme jen určitému aspektu toho, co je pro nás osobně podstatné.
Snad nejrozšířenějším obranným mechanismem je racionalizace. Je to jakési pseudozdůvodnění skrývající vlastní chyby. Typickou racionalizací by bylo např. tvrzení: „K psychologovi nepůjdu, protože v odborné psychologické literatuře je citována zpráva z novin, jež - jak se později ukázalo - byla nepřesná.“ Ledaskomu to subjektivně zní mnohem lépe než reálnější: „K psychologovi nepůjdu, protože by mi mohl sdělit něco nepříjemného.“ Samozřejmě výše uvedené není váš případ.
Nemyslím si, že právě vy pomáháte svému Já obrannými mechanismy. Nečiním diagnózy „od boku“.
Poučili jste mne o tom, že ani vysoce seriozní a prestižní noviny nemusí mít ve všem pravdu. Na oplátku říkám, že motivy našeho jednání mohou být složité a nemusíme na ně mít náhled. Tím naši diskusi končím a ještě jednou děkuji za vaši odezvu.
Tomáš Novák