Nezlobte se, ale jaký je cíl mého snažení, to Vy mi určovat opravdu nebudete. Nic vyfilozofovávat si nepotřebuju, děti mi prostě nic neříkají a životní naplnění nacházím v jiných věcech. Vadí-li Vám to, nebo nerozumíte-li tomu, je to Váš problém. Já taky nechápu, jak někdo může považovat za smysl svého života prostou reprodukci (muvím o plození, ne výchově), ale je to tak a já to respektuju. MMožná byste se o to mohl taky pokusit, protože Vy nejste Bůh, abyste určoval, co mají jiní lidé chtít a o co se mají či mohou snažit. Nebo se snad za něj považujete?